Z klientů si vytvořila širší rodinu
Patří k další generaci advokátů. Jejím učitelem byl otec. U něho dělala koncipientku před advokátními zkouškami. Za 15 let své praxe získala stálou klientelu. Pro tyto lidi připravovala předmanželské smlouvy, občas byla přítomna i u jejich rozvodů, sepisovala pro ně nejrůznější kupní smlouvy, zastupovala je u dědických řízení. Považuje je za svoji širší rodinu, protože je zná a může jim věřit.
Vždy podle ní platí, že je třeba mít krytá záda. "Mnohdy to je tak, že advokát musí brát klienta jako svého potenciálního nepřítele. Důvěra se jinak může obrátit proti němu, a to i finančně,“ vysvětluje advokátka.
Například při řešení jednoho případu klient, kterého zastupovala, popřel, že od ní převzal částku v řádech statisíců korun, a požadoval je znovu. Měl její důvěru a všechno se seběhlo tak, že převzetí peněz nestačili podepsat. "Drahá zkušenost! Ale právě v téhle chvíli se ukázalo, jak cenné jsou dlouholeté vztahy s klienty z širší rodiny,“ svěřuje se právnička.
Když se to dozvěděl její klient a současně dobrý přítel, přišel, položil peníze na stůl a řekl: "Až to, paní doktorko, vyřešíte, tak mi to vrátíte.“ Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Advokát se bez instinktu neobejde
Takzvaný gentleman agreement (vzájemná důvěra) u všech klientů zkrátka neplatí. Ze svých zkušeností ví, že advokát se musí řídit instinktem a psychologií, snažit se poznat člověka, než ho bude zastupovat. "Nepřijala bych za klienta nikoho, kdo by ve mně vzbuzoval nedůvěru, ani kdyby mi na stůl položil deset milionů,“ uzavírá Svatava Hilgartová.
Kromě toho, že si advokát obecně musí dávat veliký pozor na lidi, jí na její profesi nejvíc vadí, že lidé tohle povolání spojují s údajně bezpracným bohatstvím.
"Přímá úměra: bohatý = dobrý advokát opravdu neplatí. Advokát, kterého jeho práce nebaví, bude špatný advokát,“ tvrdí Hilgartová a dodává: "Já třeba beru případy, kde se jedná o děti a kde se neplatí ani soudní poplatky.“
Podle jejích slov každý normální advokát zastupuje i za formální odměnu. Proto ji rozčiluje, když lidé nevidí, kolik času musí právník strávit neustálým studiem změn zákonů. A těch jsou každý rok stovky.
Co všechno advokát musí sledovat?
Kromě profesních informací - nových zákonů, vyhlášek, soudních rozhodnutí a odborné literatury, které má k dispozici v automatickém systému právních informací ASPI a CODEXIS na počítači, si Hilgartová svoji práci nedovede představit bez aktuálních zpráv z médií a informací například z internetu.
Jak pracuje advokátka
-
Pracovní den
Vstávám před sedmou, v kanceláři bývám podle soudních a jiných jednání průměrně 6 hodin denně. Jinak jsem na schůzkách s klienty, u soudu, na nejrůznějších úřadech... Pracovní den končím pravidelně kolem osmé, deváté hodiny večer, pokud nezastupuji klienta mimo Prahu. -
Spokojenost s příjmem
V advokacii jsem 15 let a spousta mých kolegů má určitě vyšší příjmy než já. Víc peněz ráda vyměňuji za možnost vybrat si, komu a kvůli čemu pomáhám. Ze svých příjmů slušně uživím sebe, svoji studující dceru i tři kočky. -
Vzdělání
Pochopitelně mám za sebou právnickou fakultu a advokátní zkoušky, z jazyků používám nejčastěji angličtinu a ruštinu. Kvůli neustálým změnám a novelám stovek zákonů studuji neustále… -
Dovolená a relaxace
Jezdím často za matkou na venkov, ráda cestuji, naposledy jsem byla několik týdnů v Číně. Občas se vyloženě potřebuji odreagovat s partou svých přátel - v přírodě, příjemné restauraci nebo v divadle.
