Když si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete, v obou případech máte pravdu, řekl kdysi Henry Ford, americký průmyslník, o jehož podnikatelských úspěších snad pochybuje jen ten, kdo nikdy neviděl auto.
Co z toho vyplývá? Že víra ve vlastní schopnosti výrazně ovlivňuje výsledky snažení. Takže až budete mít jako absolventi za pár měsíců vysokoškolský diplom nebo maturitní vysvědčení v kapse a začnete si hledat první zaměstnání, naordinujte si optimismus! Ostatně, máte k němu důvod, aktuální průzkumy ukazují, že o mladé lidi je na trhu práce zájem a zaměstnavatelé je potřebují.
„Podle našich dat se 83 procent absolventů uplatní do dvou měsíců od ukončení studia. Nejsnadněji seženou práci ti z vysokých škol, konkrétně z oborů informační technologie, zdravotnictví, strojírenství, elektrotechnika, ekonomika a administrativa,“ potvrzuje trend Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Vypadá to jako výhra, často je to však past. Co riskují lidé v šedé ekonomice |
Pojďte dělat k nám, sestřičko!
Takže kdo se v posledních letech snažil na škole s technickým nebo zdravotnickým zaměřením, typicky IT specialisté, strojní inženýři nebo zdravotní sestry, bude si moci z nabídek vybírat. A to nejen podle výše mzdy, ale i podle náplně práce nebo firemní kultury.
„U technických profesí přitom roste zájem i ze strany firem, které dříve dávaly přednost zkušenějším pracovníkům. Dnes často sázejí na mladé lidi s aktuálními znalostmi, schopností pracovat s moderními nástroji a chutí učit se novým technologiím,“ dodává Michal Španěl.
A proč je tak žádaná zdravotnická branže, je nasnadě: populace stárne, vyžaduje kvalitní péči, navíc má obor dlouhodobě „podstav“ a ani automatizace či umělá inteligence mu s tím nepomohou, neboť lidskou práci tu nikdy plně nenahradí.
Firmy tedy pracovníky do těchto odvětví aktivně hledají, a když je nemohou najít, vychovávají si je samy: častěji než dříve otevírají juniorská místa, nabízejí mentoring i programy pro rozvoj talentů.
Proč pracujeme lépe, když víme, že se o nás někdo zajímá? Zjištění je překvapivé |
Pod osmdesát nevstávám!
Podle průzkumu portálu JenPráce.cz zhruba 60 až 70 procent absolventů získá pracovní nabídku už z prvních výběrových řízení, zatímco zbytek musí reagovat na více inzerátů a projít několik kol pohovorů, než uspěje.
„Personalisté nejčastěji vyřazují mladé kandidáty kvůli nereálným platovým očekáváním, nedostatku praxe, slabé přípravě na pohovor a nízké motivaci,“ vyjmenovává Michal Španěl s tím, že uchazeče čerstvě po škole často diskvalifikuje také nejisté vystupování, nedostatečné komunikační dovednosti nebo malá flexibilita v otázce nástupních podmínek.
Že si někdo, kdo právě opustil škamny a podpisy na osvědčení má ještě mokré, řekne o osmdesát tisíc, se sice stává, ale většina mladých uchazečů je nohama na zemi a ráda by dostávala na účet reálnější sumu. „Absolventi středních a vysokých škol si při nástupu do prvního zaměstnání nejčastěji říkají o základní mzdu v rozmezí 30 až 40 tisíc korun hrubého měsíčně, přičemž vysokoškoláci obvykle očekávají spíše 35 až 45 tisíc korun a u technických nebo IT oborů bývají požadavky ještě vyšší,“ potvrzuje datový analytik.
Pokud jsou tedy mladí adepti rozumní a předem si zjistí běžnou cenu práce na pozici, na niž se hlásí, mohou se jejich očekávání klidně setkat s realitou: „Nabízená mzda u pozic s vysokoškolským vzděláním je významně vyšší, v průměru o 13 000 korun, než u středoškolských míst. Průměrná nástupní mzda vysokoškoláků se letos pohybuje okolo 44 000 korun, zatímco u středoškoláků kolem 31 000 korun,“ nabízí aktuální čísla Michal Španěl.
Jak ze studia ekonomie vytěžit maximum a uspět na trhu práce, radí ekonom |
Esa v rukávu Flexibilita a znalost technologií
A co pracovním nováčkům u pohovoru přihraje potřebné body a zařadí je vysoko nad konkurenci? Firmy napříč obory oceňují hlavně flexibilitu a chuť se učit.
„Naše společnost dlouhodobě nabírá i juniory na pozice, kde využijí své IT znalosti, které potřebujeme pro digitalizaci silniční infrastruktury. Vítáme i čerstvé absolventy z dopravních fakult. Právě znalosti IT a dopravy hledáme nejvíce,“ říká například Simona Říhová, HR specialistka společnosti VARS Brno.
U některých firem pak rozhoduje schopnost rychle se zapracovat a využít své dovednosti. „Jsme otevřeni všem talentovaným lidem – ať už jde o zkušené profesionály, pracovníky s kratší praxí nebo čerstvé absolventy,“ potvrzuje Marcela Kratochvílová Trnková, HR manažerka společnosti Kärcher, a dodává: „Nezáleží tolik na délce pracovních zkušeností, ale spíše na přístupu, motivaci a ochotě se rozvíjet. Pokud uchazeč během pohovoru prokáže, že má solidní znalosti a pracovní návyky, které získal už při škole, třeba během odborných stáží, brigád nebo trainee programů, rozhodně má u nás velkou šanci uspět.“
Zkušenosti zaměstnavatelů z posledních let ukazují, že většina absolventů tohle všechno ví a je na vstup do pracovního světa dobře připravena. Takže nezbývá než jim popřát, aby si mysleli, že to dokážou...
