Vaše profese může na první pohled působit jako jedna velká dovolená zalitá sluncem. Je to opravdu tak?
Je. Cestovní ruch obecně je práce snů. Pracujete s lidmi a dokážete ovlivnit, jestli se vrátí z dovolené spokojení, nebo naopak. A je tu i to, co vnímáte jako turista, že jste v krásné destinaci, poznáváte zajímavé lidi...
Jak jste se k tomu povolání dostal? Byl to váš dětský sen?
Vzato do důsledku ano. Po základní škole jsem začal studovat výpočetní techniku v Ostravě. Ale po prvních dvou letech nám vedení školy oznámilo, že náš obor nemá kdo učit a že z nás budou opraváři počítačů. Byl jsem z toho nešťastný a v noci jsem skutečně měl živý sen, že bych chtěl pracovat jako průvodce v cestovním ruchu. Ráno jsem ho vyprávěl rodičům a odjel do Ostravy zjistit, co se vlastně děje. Ten rok právě otevřeli v Krnově střední školu cestovního ruchu – než jsem se z Ostravy vrátil, maminka mě na ni přihlásila a vzali mě.
V 90. letech možná byli zákazníci na dovolenou víc natěšení, šťastní i za ubytování, které by dnes tak neocenili.
