Cestování a poznávání ho bavilo vždycky. Na úplném začátku řešil v rámci svého pracovního úkolu rozvoj cestovního ruchu na Pelhřimovsku. „Zjistili jsme, že Vysočina je nejméně navštěvovaným regionem v ČR a Pelhřimovsko nejméně navštěvovaným okresem na Vysočině. Jednou z hlavních příčin byl nedostatek ubytování,“ říká Jakub Černý.
Hledal možnosti, jak co nejrychleji zvednout ubytovací kapacitu, jenže narazil na stavební zákon, schvalovací procesy a lhůty. Pokračoval v pátrání po alternativách, až narazil na posedy.
Říkáte posedy, byl snad váš tatínek nebo děda myslivec?
Myslivec u nás ani u nikoho z kolegů v rodině nikdy nebyl. Spíše proto máme posedy nikoli ke střílení zvěře, ale třeba jako jen na pozorování nebo jako ekologická informační centra.
Také jste z posedů chtěli vybudovat nevšední ubytovací možnost.
Je to tak, naším původním záměrem bylo vyrobit posedy a vytvářet z nich síť pro přespávání v přírodě. Jednoduše si zamluvíte třeba pět posedů v řadě za sebou a každý den spíte jinde. Myšlenkou bylo, že posedy budou bezobslužné, všichni po sobě uklidí a v případě problému při příchodu nahlásí v aplikaci nepořádek nebo rozbité věci.
Z projektu ale sešlo. Proč?
Původně jsme si mysleli, že posed je myslivecké zařízení a můžeme je rozházet prakticky kdekoliv bez jednání s úřady. S užíváním produktu pro ubytování to tak úplně jednoduché není a kromě jiného musíte řešit soulad s územním plánem. Takže jsme se nakonec pustili raději do výroby a produkce posedů.
Firmu jste založil až po čase.
Firmu jsme založili v době, kdy už jsme měli hodně nápadů v hlavě a zároveň i základní tým parťáků. Začínaly plynout náklady na stavbu prototypů, takže nastal správný čas všemu obsahu dát správnou formu a začít komunikovat do světa. A zároveň doufat, že naše nápady budou bavit i ostatní.
Proč název TreeBee?
Nechceme zůstat jen na českém trhu, proto anglický název. Posedy jsou ve stromech, proto Tree, včely jsou kvetoucím stromům nejblíže, proto Bee. Nebo můžete zkrátit jen na Be jako být. Prostě přesmyčka jako důkaz toho, že být ve stromech je nám blízké.
Firmu jste založil společně s Jiřím Veselkou. Není to riziko, když jsou ve firmě dva jednatelé? Nebo jste vždy zajedno?
S Jirkou jsme kamarádi už od základky a spolupracujeme od vysoké školy. Je pravda, že se často neshodneme, ale místo rizika já v tom vidím spíše výhodu. Celkově je nám bližší myšlenka přátelské diskuse před autoritářským vedením, takže se nakonec vždy nějak domluvíme. Za ty roky už se moc dobře známe, dokážeme toho druhého odhadnout. Nicméně máme rozdělené své role, na mně jsou spíše finance a na Jirkovi realizace a obchod.
Když jsme u realizací, kolik posedů už jste vyrobili? A kolik jste na tom vydělali?
Za chvíli budeme slavit padesátku. Myslím vyrobených posedů. Nicméně k výdělku se zatím jen zvolna blížíme. Hodně jsme se spálili na začátku, kdy jsme netušili, jaká krkolomná místa k instalacím si dokáží klienti vymyslet a my se snažili za směšné částky splnit každé přání. A když jsme stabilizovali instalace, přišly dopady covidu, které se v našem oboru projevily nedostatkem materiálu a extrémním zdražením, což jsme často nedokázali na klienta přenést. Pár kousků jsme prodali i se ztrátou nebo černou nulou v lepším případě. Z dosavadních chyb jsme už ale poučení.
Účastnili jste se projektu Startit ČSOB. Jak vám to v podnikání pomohlo?
Projekt nám pomohl ujasnit si cílové skupiny, jejich očekávání a tak nějak více než nad produktem přemýšlet o tom, jak se přiblížit klientovi. Celkově se vše sešlo ve vhodné době. Na začátku covidu a z něj plynoucích omezení jsme si mysleli, že nejčastějším klientem bude koncový zákazník, který má najednou potřebu mít své místo klidu a odpočinku jako chatu a to rychle a za super peníze ve srovnání s nějakou nemovitostí.
Nicméně najednou byl hlavní trh B2B, protože restaurace a penziony nemohly prodávat uvnitř a my nabízeli venkovní zařízení, které je vhodné ke konzumaci a zároveň jde půjčit jako zařízení a nemusíte řešit nic jako ubytování, které bylo regulované.
Vedlejším výsledkem bylo i to, že jsme se více přiblížili bance a jako začínající podnikatelé pro ni byli čitelnější a díky tomu nám byli i schopni nabídnout rozumné financování rozjezdu.
Jakub Černý (35)
|
Co bylo na vaší podnikatelské cestě nejtěžší, s čím jste nepočítali, nebo s čím jste se nejvíc prali?
Byli jsme zvyklí pracovat jen z kanceláře, od počítače. V začátcích to bylo najednou venku se šroubovákem v ruce, kdy některé instalace byly v zimě, při sněžení, často i dlouho po půlnoci.
Zároveň se to nezdá, ale než se postaví a usadí na místo posed, tak to vyžaduje koordinaci spousty procesů a profesí. Zpočátku jsme to viděli velmi jednoduše, ale nakonec nejsme daleko od klasické stavařiny. Zkrátka podnikat ve službách nebo ve výrobě je velký rozdíl.
Z čeho máte dnes největší radost?
Nakonec se nám vše povedlo, máme produkty, které dělají radost našim zákazníkům. Nejvíce potěší, když přijede na prohlídku klient, který je truhlář nebo tesař a uvažuje, že by si něco podobného postavil sám. Často si myslí, že to zvládne s mnohem nižšími náklady. Nicméně na místě zjistí, jak precizně jsou naše produkty zpracované a nakonec se z něj stane spokojený majitel našeho posedu.
Jaké máte plány do budoucna?
Plány jsou veliké, chceme se orientovat především na optimalizaci procesů. Bohužel s přetrháním dodavatelských řetězců je těžší spoléhat se na obchodní partnery, takže potřebujeme některý outsourcing převést na in-house.
Zákazníci nejvíce zaznamenají plánovaný zrod dalšího posedu. Nové varianty z něj udělají více kancelář nebo více pracovnu na zahradě. Případně třeba půjčovnu holí u minigolfu. Naše posedy mohou mít opravdu mnoho využití. Já sám se na to těším.
