Byli to právě šlechtici, kteří začali v Čechách a na Moravě s podnikáním „kapitalistického“ typu, neboť vlastnili rozsáhlé úrodné plochy, lesy a movitý majetek nesmírné kulturní a ekonomické hodnoty. To, co zde vytvořili, je pro nás dnes příkladem, jak se starat o majetek, jak ho rozmnožovat, a přitom dbát o zachování rázu krajiny a jejích přírodních krás.
Historický podíl na rozvoji vzdělanosti a umění
Jejich umělecké sbírky, vědecké práce, knihovny, encyklopedická díla v různých oborech, zakládání muzeí, ale i významný podíl na založení Národního muzea, to vše jsou kulturní hodnoty nesmírné ceny a historického významu. Na hradech, zámcích obklopených nádhernými zahradními architekturami, v oborách, všude tam se můžeme obdivovat jejich vytříbenému vkusu a zájmu o umění. Mezi jejich tradiční hospodářské obory patřilo a patří lesnictví, myslivectví, zemědělství rybářství, péče o krajinu.
Byli to právě šlechtici, kteří začali v Čechách a na Moravě s podnikáním „kapitalistického“ typu, neboť vlastnili rozsáhlé úrodné plochy, lesy a movitý majetek nesmírné kulturní a ekonomické hodnoty. To, co zde vytvořili, je pro nás dnes příkladem, jak se starat o majetek, jak ho rozmnožovat, a přitom dbát o zachování rázu krajiny a jejích přírodních krás.
Historický podíl na rozvoji vzdělanosti a umění
Jejich umělecké sbírky, vědecké práce, knihovny, encyklopedická díla v různých oborech, zakládání muzeí, ale i významný podíl na založení Národního muzea, to vše jsou kulturní hodnoty nesmírné ceny a historického významu. Na hradech, zámcích obklopených nádhernými zahradními architekturami, v oborách, všude tam se můžeme obdivovat jejich vytříbenému vkusu a zájmu o umění. Mezi jejich tradiční hospodářské obory patřilo a patří lesnictví, myslivectví, zemědělství rybářství, péče o krajinu.
Náprava křivd je dlouhá cesta
Dnes jsou tyto jejich rodové hodnoty a majetek předmětem řady právních sporů, na jejichž průběh si šlechtici ve velké většině právem stěžují. Velké škody a nespravedlnosti, které napáchal minulý režim vůči šlechtě, se jen pomalu napravují, ale jedno je jisté – šlechtici jsou nepochybně velmi dobrými hospodáři a svá sídla a jejich renovaci se v rámci možností dobře starají. Mnohým by mohli být podnikatelskými rádci.
Vzhledem k tomu, že většina z nich má zkušenosti z práce a podnikání v zahraničí, mohou je nyní uplatnit ve své vlasti. Jejich předností je i dokonalá znalost světových jazyků, bez nichž je podnikání na úrovni téměř nemožné.
Dnes se vracejí do politiky, kde mohou alespoň částečně ovlivňovat vývoj našeho státu a jeho začlenění do evropských a světových struktur. Jedním z nich je i senátor Karel Schwarzenberg.
Z historie slavného rodu
Rod Schwarzenbergů patřil mezi nejbohatší rody Rakouska. V Čechách vlastnili Schwarzenbergové prakticky celé jižní Čechy. Během staletí původně německý rod dokonale srostl s domácím prostředím. Jeho příslušníci prosluli jednak jako výborní hospodáři a modernizátoři zemědělství, lesnictví a průmyslu, jednak jako vojevůdci.
Karel Schwarzenberg o vztahu k majetku:
„Statky přicházejí a odcházejí. V dějinách se tohle opakuje stále. Kdybych měl vypočítávat, kdy a kdo nám už zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada… V šestnáctém století po šmalkaldské protireformační válce to udělal habsburský panovník Karel V., potom švédský král, potom Napoleon, pak král bavorský, po první světové válce se z majetku něco ulouplo při pozemkové reformě, za druhé světové války nám majetek sebrali Němci a po ní komunisté. Nakonec zjistíte, že majetek postrádá stálost a podléhá času.“ (citace z knihy Vladimíra Votýpka Návrat české šlechty)
JAK SE PODÁNÍM RUKYPříběh života Karla Schwarzenberga
Narodil jsem se 10. 12. 1937 v Praze–Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie. Dětství jsem prožil v Praze, na Orlíku a v Čimelicích. V prosinci 1948 jsme museli opustit republiku a uchýlit se do zahraničí. Ve Vídni a Štýrském Hradci jsem studoval práva a v Mnichově lesnictví. Kvůli předčasné smrti svého adoptivního otce Jindřicha Schwarzenberga jsem musel studia přerušit a začít hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku. Narozeniny slavím na Den lidských práv, a tak je možná symbolické, že jsem v této oblasti dlouho pracoval. Jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva jsem se zejména v 80. letech zasazoval o dodržování lidských práv v Evropě.
O otázce lidských práv jsem jednal v bývalém SSSR, v Bulharsku, v Kosovu a také u nás.
V rodinném sídle v Bavorsku jsme s doktorem Vilémem Prečanem na podporu československého exilu a disentu umístili centrum tzv. Československého dokumentačního střediska, tedy jakýsi archiv tehdy zapovězené literatury. Dnes je již sbírka součástí Národního muzea a je uložena v Praze. Na podzim roku 1989 jsem se vrátil do vlasti a 10. 7. 1990 jsem byl jmenován kancléřem prezidenta republiky. V roce 1992 jsem vedl první delegaci OSCE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z funkce kancléře jsem odešel v roce 1992 v souvislosti s abdikací prezidenta Václava Havla.
Od té doby pracuji především ve vedení podniku, tedy hlavně v lesnictví a na údržbě památek mně svěřených, avšak nadále působím v řadě nadací, komisí a spolků, kde uplatňuji své zkušenosti z dlouholeté práce v mezinárodních vztazích.
Radost a potěšení mi přinášejí mé děti a vnoučata. Mezi mé záliby patří politika, staré a nové umění, zvláště moderní architektura. V posledních letech postupně předávám hospodaření nejstaršímu synu Janovi a hodlám své síly a zkušenosti plně využít ve prospěch České republiky a zejména nás všech, kteří tu žijeme.
INVESTUJTE DO VZDĚLÁNÍDalší slavný erb nese jméno Lobkowiczů
Šlechtický rod Lobkowiczů zaujímá v české historii a současnosti rovněž velmi významné místo. V dějinách našich zemí se rovněž významně zasloužili o rozvoj hospodářství (lze uvést např. vinice na Mělníku a na jiných panstvích, zemědělské a lesnické hospodářství, Lobkowiczký pivovar, výstavba a renovace historicky cenných objektů, zámků, renovace kulturních statků). Vedle hospodářské činnosti se tento rod, ostatně stejně jako další šlechtické rody, věnoval i mecenášství v oblasti vzdělanosti, knihovnictví, malířství a hudby, o čemž svědčí například i péče o Lobkowiczký palác na Pražském Hradě, ale i o Muzeum hudby právě na zámku v Nelahozevsi.
Zámek Nelahozeves láká turisty z domova i ze světa
Na ostrohu nad řekou se vyjímá stavba, která patří vedle Královského letohrádku k nejkrásnějším renesančním stavbám na sever od Alp. Na zámku v Nelahozevsi se podnikatelskou činností zabývá William Lobkowicz. Vlastní cestovní agenturu s incomingovými službami, pořádá incentivní a konferenční služby, pronajímá zámek. K těmto službám patří i zámecká restaurace. Prostředí pro cestovní ruch jako stvořené, ostatně turisté ze světa projevují nyní stále větší zájem o tzv. chateau turistiku, tj. pobyty v zámcích, návštěvy galerií, myslivecké programy v oborách. V tomto prostředí také rádi pořádají své eventy čeští podnikatelé.
Potomci šlechtických rodů mají zkušenosti ze soukromého podnikání, mají jazykové znalosti a schopnosti zděděné po předcích, kteří zaujímali v dějinách Evropy přední místa v politickém uspořádání států, v hospodaření, v rozvoji vzdělanosti a kultury. Pro náš stát je jejich návrat přínosem.
