Ukončit podnikání je pro řadu lidí vážné rozhodnutí. Předchozích pár let však nebylo snadných. Pandemie a nejrůznější vládní opatření se na mnohých živnostnících výrazně podepsala. Srazila obraty a místo zisků utrpěla řada drobných podnikatelů ztráty. Ustát situaci bylo pro některé těžké, proto ukončili svou činnost. Loni tak učinilo 80 163 živnostníků, v roce 2021 to bylo 47 708 z nich a tento trend pokračuje.
Zavíráte svoji živnost? Najděte si stabilní zaměstnání na pracovním portálu jobDNES.cz. |
Do letošní poloviny března ukončilo živnost již přes 146 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet. „Důvodem rekordního úbytku živnostníků je povinné zavedení datových schránek,“ říká Petra Štěpánová z poradenské společnosti Dun & Bradstreet. Nových podnikatelů za necelé tři měsíce letošního roku sice přibylo 19 073, od začátku letošního roku je tak celkový počet živnostníků v Česku o 135 000 nižší než koncem roku 2022. Jak tento trend vnímat?
Jak vnímat rekordní úbytek OSVČ
„Na první pohled je enormní nárůst ukončovaných živností skličující a zdá se být doložkou horšícího se stavu ekonomiky, případně rostoucí regulatorní či administrativní zátěže,“ hodnotí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Živnostenský list v Česku má ovšem stále takřka 2,045 milionů lidí, což je o 135 tisíc lidé méně než loni koncem roku, tedy o přibližně šest procent méně.
„Takový úbytek nemá z makroekonomického hlediska prakticky žádný význam. Navíc je velmi pravděpodobné, že tempo ‚vymírání‘ živnostníků právě nyní vrcholí a v nadcházejících měsících bude polevovat. Takže úbytek živnostníků není a nebude fatální,“ poznamenává ekonom. Relativně masivní zvýšení tempa rušení živností nyní souvisí hlavně s povinným zavedením datových schránek pro všechny OSVČ.
„To je nepříjemnost zvláště pro živnostníky staršího data narození. Vždyť třeba v kategorii lidí, jimž je 65 let a více a žijí mimo hlavní město Prahu, disponuje domácím počítačem necelých 45 procent lidí. Přístup k internetu pak má jen necelá polovina z nich. Pro tyto lidi je povinnost zřídit si datovou schránku zátěží, zbytečnou novotou, s níž už i vzhledem k věku nemíní ‚ztrácet čas‘. Tito lidé evidentně zkrátka sází na to, že přejdou do šedé ekonomiky a budou si za své služby nechávat platit hotově a bez dokladu. A bez živnosti,“ předpokládá ekonom Kovanda.
Jak dodává, jedná se často o relativně čerstvé důchodce, jimž zdraví stále slouží, a mohou tak melouchařit jakožto zkušení instalatéři, elektrikáři, topenáři, truhláři či třeba zedníci. Jsou často vybaveni jen starším tlačítkovým mobilem, žádným smartphonem.
Co říkají podnikání mladí lidé
Neztrácí ale chuť začít podnikat v Česku mladá generace? Sonda napříč Českem naznačuje, že tomu tak není. Studenti středních škol považují sami sebe za podnikavé a pětina z nich se chce po maturitě vrhnout do vlastního byznysu. Roste i počet mladých podnikatelů na celkovém počtu podnikajících v Česku. Část studentů pak láká podnikání, které přináší víc než jen zisk a dokáže přežít i během krize. Vyplývá to z průzkumu Mladí a podnikání, který si nechala zpracovat Česká spořitelna.
Ve větší míře jde o studenty středních odborných škol a odborných učilišť (24 %), protože gymnazisté míří nejprve na vysoké školy a o podnikání před dvacátými narozeninami přemýšlí jen 12 % z nich. „Neplatí, že by o podnikání stáli méně. Je pro ně stejně lákavé jako pro jejich vrstevníky z odborných škol a učilišť, jen chtějí napřed vystudovat vysokou školu a do vlastního byznysu se pustit až potom,“ upřesňuje Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.
Jako hlavní motivaci k podnikání zmiňovali studenti možnost dělat něco, co je opravdu baví, vydělat si více peněz a mít větší svobodu. Z průzkumu vyplynul i další pozitivní fakt: na ty nepodnikavé, kteří mají raději stereotyp a nechají se vést podnikavými lidmi v okolí, ostatní studenti nepohlíželi nijak negativně. Podnikavost je v očích dnešních středoškoláků volbou, nikoliv nutností.
Fakt, že se počet mladých podnikatelů na celkovém počtu podnikajících lidí v České republice zvyšuje, potvrzuje i Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau (CRIF).
Začal podnikat natruc rodičům. Dnes má vlastní vinařství i vinotéky |
„Lidé do 30 let tvořili 52 % z celkového počtu lidí, kteří v roce 2022 začali s podnikáním. Zvyšuje se nejen podíl mladých podnikatelů na jejich celkovém počtu, ale tato věková skupina vykazuje i nejvyšší počet nově vzniklých podnikatelů na jednoho zaniklého. V roce 2022 připadlo na 10 zaniklých podnikatelů ve věku 18 až 30 let plných 105 nových podnikatelů ve stejné věkové skupině,“ popisuje Kameníčková a dodává, že nejrychleji rostou počty mladých podnikatelů v Praze a Zlínském kraji.
Trendem je společensky prospěšné podnikání
Jsou ale i středoškoláci, kteří se do byznysu vrhnou ještě před maturitou. Maria Šimůnková potkala Jakuba Rychlého na soustředění soutěže Středoškolák roku, když jí bylo 17 let a Jakubovi 18. Napadlo je, že by mohli začít pomáhat vrstevníkům s finanční gramotností. Vymysleli projekt a o měsíc později už se s ním hlásili do soutěže pro středoškoláky Soutěž a podnikej.
V průběhu soutěže dostal jejich nápad reálnější podobu, ale bez podpory přidělené mentorky by ho asi nedotáhli. „Nedopadli jsme nijak hvězdně, nepostoupili jsme ani do celostátního kola. Naše mentorka nás ale přesvědčovala, abychom to nevzdávali – a tak jsme ji poslechli,“ směje se Maria.
Aby získali další pohledy na věc, přihlásili svou aplikaci nazvanou Nekrachni ještě do několika dalších akcelerátorů, například do Social Impact Award, který pomáhá mladým lidem do 30 let rozjíždět společensky prospěšné podnikání. Akcelerátor Social Impact Award je nastartoval správným směrem. Rozhodli se pro sociální podnikání a svůj projekt Nekrachni, díky kterému mohou mladí lidé zvyšovat svou finanční gramotnost a finančně dospět, oficiálně rozjeli koncem léta 2021.
Jejich praktickou aplikaci používají už tisíce mladých lidí a pomocí ní i sociálních sítí získávají praktické zkušenosti, jak nakládat s penězi v běžném životě. Projekt Nekrachni letos hospodaří s rozpočtem 2,5 milionu korun, které získal od velkých firem a spolupracuje na něm momentálně 36 lidí. Všichni fungují na dálku, protože část studentů včetně zakladatele Jakuba odjela v rámci Erasmu studovat do zahraničí.
Začínající a inovatitvní projekty, které hledají způsob, jak rozjet udržitelně a ziskově svůj byznys, podporuje i další akcelerátor nazvaný Start it @ČSOB. Během čtyř let prošlo jeho akceleračním programem už 63 startupů, které přitahují investory i sbírají prestižní ocenění. Příkladem je český startup EcoHaus, který odstartovala Petra Doubková.
Ještě jí není ani pětadvacet a už podniká. Našla díru na trhu |
Ještě jako studentka textilní fakulty vymyslela moderní a ekologický způsob praní prádla. Když na vývoj produktu utratila všechny své úspory, zkusila crowdfundingovou kampaň a vybrala víc, než čekala. Dnes má Petra svůj e-shop a v podnikání pokračuje.
A pokračuje i akcelerátor Start it @ČSOB, do něhož se mohou začínající projekty přihlásit letos do 13. dubna. Stejně tak přijímá letos přihlášky také akcelerátor Social Impact Award, a to do 20. května. „Mladí dokážou velmi dobře a rychle reagovat na aktuální společenskou situaci. A své podnikání se pak snaží vést tak, aby mělo pozitivní dopad na společnost,“ poznamenává Hašlarová.
Část mladých přitom podle ní stále víc přemýšlí o podnikání, které bude řešit reálné problémy lidí a přinese hodnotu celé společnosti. „O těchto projektech se ve světě byznysu začalo hovořit jako o zebrách, jejichž další výhodou je, že se jim daří lépe přežít i během krize. A nejen přežít, ale i růst, protože se umějí přizpůsobit a odpovídají na reálné potřeby trhu,“ uzavírá Anna Hašlarová.
