„S manželem jsme spolu přes deset let, společné jmění manželů upravené nemáme. Ve vztahu byl vždy on ten zajištěnější, podniká v oblasti pohostinství a dobře se mu dařilo. Nikdy jsme se jako rodina neměli špatně, manžel tvrdě roky pracoval, ale kvůli koronakrizi je jeho podnikání už delší dobu v útlumu. Nevím, zda třeba už nemá nějaké dluhy. Bojím se, že nám z majetku nic, ani pro děti, nezůstane. Jak mám postupovat, abychom majetek zachovali v rodině i v horších časech?“ ptá se paní Dana.
V podobné situaci se nyní ocitá stále víc rodin. Na konkrétní dotaz čtenářky iDNES.cz odpovídají Bořivoj Líbal a Anežka Večeřová z advokátní kanceláře Noerr.
„U ochrany majetku ve společném jmění manželů více platí, že když se objeví první problémy, často je na efektivní řešení už pozdě,“ osvětluje Bořivoj Líbal. Do společného jmění manželů, pokud si jej manželé neupraví smluvně jinak, totiž podle Líbala spadají ze zákona kromě aktiv také závazky, a to nejen společné, ale i závazky převzaté jen jedním z manželů.
„Manželé jsou ze závazků vzniklých za trvání manželství až na výjimky zavázáni společně a nerozdílně. I pokud je například pod úvěrovou smlouvou na podporu podnikání podepsán pouze jeden z manželů, mohou věřitelé při vymáhání takové pohledávky dosáhnout na majetek z celého společného jmění,“ dodává advokát.
Pokud ale při uzavírání závazků jeden z manželů jedná mimo rámec běžných rodinných záležitostí bez souhlasu druhého, typicky si zapůjčí vysokou finanční částku, jde takový dluh k tíži tohoto manžela a společné jmění může být věřitelem postihnuto jen do výše jeho potenciálního vypořádacího podílu. Opomenutý manžel však musí vůči věřiteli aktivně projevit svůj nesouhlas, což ale v praxi není jednoduché a neobejde se bez právní pomoci.
Nejlepší ochranou je prevence
Rozdělení závazků se však dá ošetřit ve smlouvě o manželském majetkovém režimu. Dá se uzavřít u notáře, a to nejen před vstupem do manželství, ale i za trvání manželství. Smlouva je ochranou, jak upravit závazky tak, aby jimi nebyl druhý z manželů případně dotčen.
Proč má smysl uzavřít manželskou či předmanželskou smlouvu |
„Kolem smluv o manželském majetku panuje ve společnosti stále mnoho zbytečných předsudků. Manželé se nejčastěji obávají vzájemné nedůvěry nebo toho, že ekonomicky silnější z partnerů získá ve vztahu ještě větší převahu a druhý manžel zůstane v případě rozvodu bez prostředků,“ přibližuje Anežka Večeřová.
Majetkové smlouvy přitom nabízí mnoho možností, jak společné jmění manželů upravit tak, aby byly nastaveny na míru majetkové situaci každé rodiny a zároveň dostatečně zajišťovaly jejich rizika.
„Manželé nemusí majetek oddělovat úplně a společné jmění rušit a vypořádávat. Často stačí sjednat, že se závazky nestávají součástí společného jmění a odpovídá za ně každý z manželů sám. Pokud mezi manželi panuje na úpravě shoda, sepis smlouvy není nijak složitý ani nákladný,“ dodává Večeřová.
Anežka Večeřová
 |
Smlouvu lze nechat zapsat do veřejného seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Výhodou je, že existenci takové smlouvy nemusí žádný z manželů dokládat třetí straně – ta je povinna si případnou existenci smlouvy v seznamu sama ověřit. I po uzavření a zveřejnění takové smlouvy mají však věřitelé manželů přesto právo uspokojit se z původního rozsahu majetku ve společném jmění, pokud jejich pohledávka vznikla nejdéle šest měsíců před uzavřením smlouvy.
Převod na děti nemusí být řešením
Pokud jsou manželé v ekonomických problémech, často se podle advokátů stává, že se majetek snaží před věřiteli uchránit tím, že se ho „zbaví“ účelovým převodem. Nejčastěji darováním příbuzným a výjimkou nejsou ani darovací smlouvy na nezletilé děti manželů. Darováním majetku dětem tak manželé mají klid, že jejich potomci zůstanou pro vstup do dospělého života zajištění.
„Obliba převodu majetku na děti je dána především v souvislosti s rozvody. Pokud totiž manželé na vypořádání společného majetku nedokážou nalézt shodu, převod typicky společné nemovitosti na děti je praktickým a snáze přijatelným kompromisem,“ uvádí Večeřová.
Převod majetku na nezletilé děti však musí schválit opatrovnický soud, což může celou operaci až o několik měsíců prodloužit. V žádném případě se tedy nejedná o rychlé řešení. Ani převod majetku na blízké osoby není jistou ochranou před věřiteli. Pokud by totiž věřitelé byli takovým převodem kráceni na uspokojení svých pohledávek, mají podle Večeřové právo namítat před soudem neúčinnost takového převodu.
Obliba svěřenských fondů stoupá
Pro zajištění rodinného majetku podnikatelů před problémy stoupá nyní obliba svěřenských fondů. S rostoucím počtem nově zakládaných rodinných svěřenských fondů má v posledních letech zkušenost i Bořivoj Líbal. „Zatímco v prvních letech byly svěřenské fondy velkou neznámou a o založení stály spíše korporace, nyní už je možné svěřenský fond označit za tradiční nástroj správy a ochrany rodinného majetku,“ vysvětluje advokát.
Bořivoj Líbal
 |
Rodinný svěřenský fond se vytváří vyčleněním z majetku zakladatele za soukromým účelem. Pokud je majetek vkládaný do svěřenského fondu ve společném jmění manželů, potřebují manželé k jeho vložení do fondu souhlas druhého partnera, protože se nejedná o běžnou správu společného jmění.
Účelem fondu může být správa rodinného majetku a jeho zachování dalším generacím, tedy například nemovitostí, obchodních společností, ale i akcií nebo finančních prostředků. Kromě zakladatele musí mít svěřenský fond také svého správce. Zakladatel a správce nicméně mohou být jedna osoba. Obmyšleným z fondu může být právě druhý manžel, děti nebo ostatní členové rodiny.
Líbal ale upozorňuje i na jejich úskalí: „Svěřenské fondy přesto nejsou řešením pro každého. Účelem vložení rodinného majetku do fondu je jeho dlouhodobá stabilizace a ochrana. Majetek ve svěřenském fondu přestává být majetkem manžela-zakladatele a stává se majetkem samostatným. Proto je i další nakládání s takto vyčleněným majetkem poměrně neflexibilní, a to vždy s ohledem na účel konkrétního svěřenského fondu,“ uzavírá.
