Mzdy se letos zvýšily v průměru jen o pár set korun. Přesněji o tři procenta u zaměstnanců mezinárodních firem, u českých podniků to je jen o 2,3 procenta. Zvýšení tak nepokryje ani přepokládanou inflaci. Ta má být 3,3 procenta. Reálný výdělek tedy o něco poklesne. To je jeden ze závěrů mzdového průzkumu Total Remuneration Survey 2012, jejž zveřejnila poradenská společnost Mercer.
Platové rozdíly
Zdroj: ISPV |
"V roce 2012 zvyšovalo mzdy 95 procent společností v průzkumu, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 10 procent. Rozpětí bylo od desetin procenta až po osm procent – především podle hospodářských výsledků firmy. Nejvyšší nárůsty měly společnosti s rychloobrátkovým zbožím. Nulové byly naopak ve výrobních podnicích, které nemají jisté objednávky na další období a připravují se na možný útlum výroby," říká Petr Boldiš, konzultant společnosti Mercer, podle něhož lidí, kterým po odečtení inflace zůstane vyšší plat, je minimum.
Může se hoditNajděte si novou práci na jobDNES.cz. Aktuálně téměř 17 tisíc volných pracovních pozic. |
Například v elektrotechnickém koncernu Siemens, který zaměstnává 11 tisíc lidí, se letos zvyšovaly mzdy o dvě až pět procent. U největšího tuzemského zaměstnavatele Škoda Auto s 25 tisíci zaměstnanci vzrostly o pět procent. V Tata Global Beverages CR, bývalé Jemče, dostanou pracovníci navíc procento pokrývající míru inflace. "Je to politika, kterou držíme poslední tři roky, je výsledkem vzájemné dohody s odbory," říká k tomu manažer společnosti Libor Venhoda.
"Zajímavé je, že oproti předchozím rokům není v oblasti nárůstu mezd jasný lídr trhu. Dříve to byla farmacie, bankovnictví, rychloobrátkové zboží," dodává Petr Boldiš. Česko se podle něj dostává do stejné situace, v níž je řada zemí Evropy, kde mzdy spíše dorovnávají inflaci, než aby se reálně zvyšovaly.
"Například na Slovensku by se vzhledem k předpokládané inflaci měl reálný nárůst mezd pohybovat kolem 0,6 procenta. V Maďarsku by inflace mohla být o 1,5 procenta vyšší než nominální nárůst mezd," komentuje Petr Boldiš. Podobně je na tom Francie či Velká Británie. Nejhorší situace je v Portugalsku a Řecku, kde reálná mzda poklesla o šest a sedm procent.
Vyhráli pedagogové
Nejvíce si podle údajů Informačního systému průměrného výdělku ministerstva práce a sociálních věcí letos polepšili řídící pracovníci v oblasti finančních a pojišťovacích služeb, kterým se mzda meziročně zvýšila o 10,7 procenta. Dostali se tak v průměru na 84 tisíc korun hrubého měsíčně.
V nepodnikatelské sféře jsou na tom nejlépe učitelé v mateřských školách, kterým se plat zvýšil o 13,5 procenta – každý měsíc jim chodí 21 839 korun. Je to proto, že začal fungovat nový systém platových tarifů. S největším meziročním poklesem hrubé měsíční mzdy se museli smířit mechanici a opraváři elektronických přístrojů, kterým se výplaty snížily o osm procent na 23 259 korun. Špatně jsou na tom i vedoucí knihoven a muzeí, u nichž došlo k 2,8procentnímu poklesu platů na 37 152 korun.
Variabilní bonusy
Podle průzkumu Mercer mezi téměř dvěma stovkami firem v Česku pokračuje trend vyššího podílu motivační složky na celkové odměně. Cílové bonusy jsou na rozdíl od předchozích let aspoň zčásti svázány s hospodářským výsledkem firmy. "Rozdíly mezi plánovanými a vyplacenými bonusy ukazují, že firmy pečlivě stanovují své cíle a jejich dosažení zaměstnanci není samozřejmé. Procenta bonusů se řádově neliší od předchozích let a pohybují se od 10 u nižších pozic po 40 až 50 u top managementu.
