Z průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika vyplývá, že nejvýrazněji rostly mzdy ve finančním sektoru, až třináct procent respondentů zaznamenalo nárůst platu téměř o třetinu. Zvýšení příjmů, i když ne tak výrazné, uváděli i příslušníci uniformovaných sborů.
„Ti také spolu se zaměstnanci IT nejlépe hodnotili svou finanční situaci,“ komentuje výsledky průzkumu tisková mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová. Se svým příjmem nejhůře vycházejí zaměstnanci prodeje a služeb, čtyřicet procent lidí zaměstnaných v tomto oboru dokonce uvedlo pokles příjmů.
Aktuální statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR potvrzují růst mezd napříč všemi obory. Jak se meziročně zvýšil medián mezd (prostřední hodnota mzdového rozdělení) v jednotlivých oborech činností, ukazuje přehledná tabulka.
Činnost | 2/Q 2017 | 2/Q 2018 |
---|---|---|
Zemědělství, lesnictví a rybářství | 22 194 | 24 813 |
Těžba a dobývání | 31 560 | 34 921 |
Zpracovatelský průmysl | 27 101 | 29 425 |
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla | 38 593 | 41 134 |
Zásobování vodou, činnosti související s odpady | 25 485 | 27 681 |
Stavebnictví | 23 389 | 25 649 |
Obchod, opravy motorových vozidel | 22 629 | 25 019 |
Doprava a skladování | 25 036 | 27 852 |
Ubytování, stravování a pohostinství | 15 107 | 16 081 |
Informační a komunikační činnosti | 40 766 | 42 799 |
Peněžnictví a pojišťovnictví | 41 272 | 43 892 |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 24 076 | 25 874 |
Profesní, vědecké a technické činnosti | 29 105 | 30 980 |
Administrativní a podpůrné činnosti | 17 662 | 18 967 |
Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení | 31 604 | 35 167 |
Vzdělávání | 26 341 | 29 735 |
Zdravotní a sociální péče | 26 453 | 30 010 |
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 22 468 | 26 018 |
Ostatní činnosti | 19 043 | 21 343 |
CELKEM ČR | 25 991 | 28 587 |
Zdroj: MPSV, Informační systém o průměrných výdělcích (ISPV) |
Roste i průměrná měsíční nominální mzda v národním hospodářství, ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhla úrovně 31 851 korun.
Zajímavé je, že podle průzkumu s navýšením příjmů nakládají různé profese odlišně. „Pokud se navýší mzda zaměstnancům v dopravě a ve službách, více jak třetina respondentů ji použije ke splácení dluhů, více šetřit začnou učitelé a bankéři, ale zaměstnanci bank zvýšený příjem také intenzivněji utrácejí,“ doplňuje mluvčí. I zaměstnanci z oboru informačních technologií začnou po zvýšení platu méně plánovat nákupy a utrácet spontánněji.
Na zadní kolečka myslí málokdo
Průzkum se zaměřil i na to, jak kdo myslí na finanční rezervu. „Jsou to především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb (shodně 65 % respondentů), ovšem řídit se dlouhodobým plánem úspor k zajištění této finanční jistoty, si mohou dovolit zejména respondenti z oblasti finančnictví a IT,“ upřesňuje Jana Žaludová.
Podle ní navýšení příjmů často vede ke snížení obezřetnosti ohledně dluhů a jejich splácení. Lidé získají pocit, že si mohou dovolit více utrácet a třeba se i více zadlužit. „V případě ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, což jsou nejčastější důvody finančních problémů, jim pak mohou chybět prostředky na splácení dluhů i na běžný provoz domácnosti,“ upozorňuje. Alarmující je, že čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně jen na jeden měsíc.
Finanční rezerva aspoň na šest měsíců
Myslete na zadní vrátka. Stačí tisíc korun měsíčně. Začněte si odkládat ještě dnes. |
Jedno z pravidel finančního plánování říká, že každý by si měl vytvořit provozní rezervu, jejíž výše se odvíjí od celkových nákladů na domácnost. „Finanční rezerva by se měla pohybovat v takové úrovni, aby pokryla šest měsíců výdajů domácnosti,“ doporučuje Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting.
Rezerva je určena na případné nenadálé výdaje, související nejen s výpadkem příjmu, ale i s potřebou koupit pračku či ledničku, když náhle doslouží. „Dnešní uspěchaná doba spíše svádí k tomu žít od výplaty k výplatě nebo dokonce na dluh a je jedno, jak vysokou má člověk mzdu či plat. Z praxe však víme, že nejsou výjimečné situace, kdy vysoko příjmoví manažeři žili z měsíce na měsíc, a když pak přišli o zaměstnání, neměli potřebnou rezervu a najednou stáli nad dluhovou propastí,“ podotýká Cibulka.
Krátkodobou rezervu je dobré mít oddělenou od běžného provozního účtu, aby vás nesváděla k většímu utrácení. Jednou z možností je uložit peníze na spořicí účet, tam jsou totiž v případě nouze okamžitě k dispozici.