Ženy v Česku mají zhruba o 22 procent nižší platy než muži.

Ženy v Česku mají zhruba o 22 procent nižší platy než muži. | foto: Profimedia.cz

Rodiny přicházejí zhruba o 80 tisíc ročně. Kdo za to může? Ženy přece

  • 245
Ženy dostávají za svou práci až o sedm tisíc měsíčně méně než muži. Lépe jsou na tom jen státní zaměstnankyně a specialistky. Kdyby byla v tomto ohledu rovnost, měly by rodiny ročně o desítky tisíc navíc.

Víte, kolik vydělá váš mužský kolega? A štve vás, že za stejnou práci dostáváte podstatně méně? Není divu. I sociologové přiznávají, že tato nerovnost vyvolává v lidech pocit znevýhodnění. V nejnovějším reprezentativním průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR si na platy nejvíce stěžovali muži. Přitom se ukazuje, že daleko větší důvod ke stížnostem mají jejich kolegyně.

České ženy vydělávají průměrně o 22 procent méně než muži. A netrápí to jen dámské peněženky, ale celé rodinné rozpočty. „Kvůli nerovnému odměňování přicházejí české rodiny v průměru o šest až sedm tisíc korun měsíčně, což představuje zhruba osmdesát tisíc za rok,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Evropský den rovného odměňování je pohyblivý „svátek“. Každý rok připadne na den, od kterého ženy v Evropské unii ve srovnání s muži pracují až do konce roku zadarmo. To znamená, že jejich plat je v průměru o tolik menší. Letos připadl na 3. listopad. Není tomu tak všude. V České republice se „slavilo“ 13. října. „Nerovnost v České republice je ve srovnání s ostatními zeměmi EU téměř nejvyšší,“ řekla ministryně.

Kolik vydělávají (medián hrubé mzdy)
profesemužiženy
učitelé 1. stupně ZŠ 31 235 31 859
učitelé SŠ a 2 st. ZŠ 31 580 31 771
nákupčí34 69429 857
redaktoři, novináři31 68128 614
psychologové37 17332 790
herci28 54827 349
šéfkuchaři, šéfcukráři28 62920 596
pekaři, cukráři18 48317 209
řidiči MHD 31 34129 915
prodavači21 52817 370
policisté34 34330 699
všeobecné sestry se spec.40 59736 955
obchodní zástupci32 11628 370
stavební inženýři35 87930 530
  Zdroj: Struktura mezd zaměstnanců, 2017. ČSÚ, MPSV

Nejohroženější jsou ženy mezi 30 a 44 lety

Jak však zjistit skutečný stav věci, zda se vás finanční znevýhodnění také týká? Přímo na pracovišti je to mnohdy nereálné, jednak nemusejí být kolegové sdílní, jednak mlčenlivost o platech mnohde podepisujete už v pracovní smlouvě. Vodítkem mohou být případy, kdy se tak děje nejčastěji. Je vám pětatřicet, jste vyučená a pracujete na Znojemsku či Ústecku? Pak zpozorněte. 

„Z hlediska věku jsou nejohroženější skupinou ženy ve věku třicet až čtyřiačtyřicet let - v této skupině uvedlo zkušenost se znevýhodněním 70,2 procenta, zatímco muži v této věkové kategorii vykazují výrazně nižší četnost s touto zkušeností než ostatní skupiny mužů,“ shrnuje výsledky projektu Jak na rovnost v odměňování aneb Pozor na nezamýšlené důsledky! jedna z autorek Alena Křížková. Nerovný plat se podle ní častěji týká pracujících ze základním vzděláním či po vyučení a také v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Kolik vydělávají v Brně a Praze
profese BrnoPraha
knihovník  21 719 22 819
knihovnice 19 696 20 796
kuchař22 37225 865
kuchařka19 02422 517
policista32 13235 888
policistka 30 21833 974
ředitel školy45 10860 401
ředitelka školy30 83146 124
finanční ředitel100 789116 082
finanční ředitelka86 512101 805
mzdový účetní31 499 36 772
mzdová účetní28 10133 374
kontrolor kvality27 66830 265
kontrolorka kvality25 73328 330
Pozn. průměrná hrubá mzda v Kč

Někde jde jen o pár stovek, jinde o mnoho tisíc, ale menší plat u žen se objevuje napříč všemi profesemi i kraji. Podle portálu Platy.cz si například brněnský knihovník přijde na 21 719 korun hrubého i se všemi příplatky a bonusy. Jeho kolegyně má ale v průměru o 2 023 korun méně. Stejný rozdíl panuje i mezi platy knihovníků v Praze.

Mnohem více se však nůžky rozevírají například u platu finančního ředitele a ředitelky. Zatímco pražský manažer si vydělá 116 082 korun, jeho konkurentka i se všemi příplatky taktak překročí hranici sta tisíc.

Muži přece živí rodinu

„Obecným pravidlem je, že obory, kde převažují početně muži, se vyznačují větší genderovou nerovností v odměňování. Ale neplatí to opačně o feminizovaných oborech, protože tam zase muži převažují v řídicích pozicích a jejich mzdy jsou vyšší i v důsledku této segregace,“ míní socioložka Křížková. A má ještě jednu teorii z praxe. „Ve feminizovaných oborech jsou muži finančně zvýhodněni jednoduše proto, aby tam zůstali. Zaměstnavatelé si je tam chtějí udržet, funguje tam stereotyp o tom, že muž živí rodinu, a proto potřebuje vyšší mzdu a podobně,“ vysvětluje Křížková.

Její postřeh dokládá i platový průzkum, který každoročně uveřejňují ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad. V něm se uvádí, že například i v takové profesi, jako je všeobecná sestra se specializací, si muži v průměru vydělají o tři a půl tisíce více než jejich kolegyně.

Největší rozdíl je u těch, kteří obsluhují stroje a zařízení

Bylo běžné dávat menší plat do souvislosti s rodičovskou dovolenou, kdy mají ženy několikaroční výpadek, nebo péčí o děti, kdy často musí zůstávat s nemocnými dětmi doma a odpracují tak méně. Průzkumy to však vyvracejí. „Největší rozdíl je patrný u pracovníků, kteří obsluhují stroje a zařízení. V této třídě muži pracují v průměru o pět hodin měsíčně více než ženy. V ostatních pracovních pozicích muži odpracují maximálně o jednu hodinu měsíčně více než ženy. Ženy mají zase vyšší průměrný počet odpracovaných hodin mezi řídicími pracovníky, a to o jednu hodinu měsíčně. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin mezi ženami a muži jsou však celkově velmi malé a rozhodně nemůžou vysvětlit tak vysoký genderový rozdíl v odměňování, který Česká republika v současnosti má,“ vyvrací jeden z mýtů Křížková.

Za lepším platem šla i původně vyučená kuchařka Markéta. Ze závodní jídelny zamířila rovnou k CNC stroji. „Když dělali nábor, přihlásila jsem se s tím, že to buď dám, nebo ne. Nic hrozného se stát nemůže. Ale obsluhu stroje jsem zvládla a práce se mi líbí, i to, že mám mezi kolegy samé muže,“ říká třiatřicetiletá Markéta. A jaký má plat ve srovnání se spolupracovníky? „O platech se nebavíme, ale občas dostaneme prémie, a to všichni stejné. Já si každopádně oproti kuchařce polepšila o několik tisíc,“ pochvaluje si mladá maminka šestiletého syna.

Kolik berou v krajích (medián hrubé mzdy)
krajmužiženy
Praha 34 722 29 648
Plzeňský kraj 30 351 25 222
Liberecký kraj28 69024 586
Středočeský kraj30 42824 522
Jihomoravský kraj28 64524 034
Královéhradecký kraj27 61123 601
Ústecký kraj27 55923 503
Pardubický kraj27 48723 240
Jihočeský kraj27 58123 053
Moravskoslezský kraj27 74422 984
Kraj Vysočina28 10622 680
Olomoucký kraj26 63922 652
Karlovarský kraj26 98722 618
Zlínský kraj27 27122 091
Zdroj: Struktura mezd zaměstnanců, 2017. ČSÚ, MPSV

Za vyšším platem do armády nebo na úřady

Existují i pozice, kde ženy nejsou nijak postiženy nerovným platem. Sotva však ovlivní výběr budoucího povolání dnešních školaček. „Větší mzdy mohou mít ženy na vysoce specializovaných pozicích, například v armádě,“ říká socioložka.

Zabezpečte svou rodinu. Porovnejte si nabídky, jak se zajistit.

„V nové studii jsme zjistili, že na stejné pozici u stejného zaměstnavatele se platy ve veřejné sféře liší v průměru o pět procent, ale v soukromé sféře je rozdíl mezd na stejné pozici u stejného zaměstnavatele v průměru jedenáct procent. Je to dáno tím, že ve veřejné sféře je odměňování založeno na platových tabulkách. Ale ani tak, nebo možná právě proto, není ten rozdíl vůbec zanedbatelný,“ objasňuje socioložka Alena Křížková.

Stát už několik let pracuje na tom, aby se rozdíly mezi platy obou pohlaví stíraly. „Některá ministerstva se zapojila do testování švýcarského nástroje Logib. Ten umožňuje podat detailní přehled o případných mzdových nerovnostech,“ říká Radan Šafařík z odboru rovnosti mužů a žen Úřadu vlády ČR. Poté jej chce stát dát bezplatně k dispozici českým firmám, aby si mohly anonymně otestovat, jestli mají správně nastavené odměňování.