Jen na jediném hudebním nástroji prý dokáže jeden muzikant a jeho deset prstů rozeznít celý orchestr, totiž na klavíru. Jenže jsou piana, jež znějí jako rozladěná kutálka před zavíračkou, jiná připomínají mašírující batalion a další mají zvuk temný jako hromobití nad Popradem.
„Naše nástroje mají tón měkký, něžný, kulatý a romantický,“ charakterizuje Zuzana Ceralová Petrofová zvuk nástrojů Petrof, který se stal něčím jako obchodní značkou klavírů z královéhradecké továrny. Jak říká, vytříbený sluch dokáže jejich osobitý tón rozpoznat i poslepu: „Kdyby hrál stejný pianista ve stejné místnosti na tři klavíry, náš nástroj mezi nimi rozeznáme,“ dodává.
Smrk musí umět znít už v lese
V čem tedy spočívá kouzlo českých pian značky Petrof? Nejspíš v dokonale vyváženém poměru tří ingrediencí: v konstrukci, jejíž základy položil v 19. století Antonín Petrof, pečlivě zvolených materiálech a lidech, kteří tohle všechno dokážou mistrovsky propojit dohromady.
Duší nástroje, ať je to exkluzivní koncertní křídlo, či pianino „do lidušky“, je přitom vždy rezonanční deska ze smrkového dřeva.
Samozřejmě že z kdejakého vánočního smrčku klavír nepostavíte. „Strom musí růst v nadmořské výšce zhruba 800 metrů a mít pravidelné přírůstky, protože souměrná hustota let je zárukou, že bude dřevo krásně znít,“ líčí prezidentka společnosti Zuzana Ceralová Petrofová, jak experti starostlivě hledají a ještě pečlivěji vybírají stromy, které kosí kůrovec i klimatická změna.
Granátové šperky z Turnova dobývají svět |
A to s ladičkou v ruce. Vážně! „Ladička se opře v lese o kmen a pak se naslouchá, jak to uvnitř duní a rezonuje, jestli ze stromu opravdu vychází ten správný zvuk,“ popisuje zástupkyně páté generace dynastie Petrofů, jak se kdysi podařilo objevit vhodné muzikální stromy třeba v lesích hraběte Constantina Kinského na Žďársku – zdravé, pevné, pravidelně rostlé, 160 let staré.
U arcivévody i na Titaniku
Jen si to představte, tyhle smrky tu zakořenily zhruba v době, kdy se truhlářský tovaryš Antonín Petrof rozhodl, že místo divanů a seslí bude raději vyrábět klavíry.
Jako učedník měl sice v rodině hradeckého regenschoriho vzít jen míru na opravu starého nábytku, jenže se mu do cesty připletl klavír – a bylo to! Láska jako hrom, jíž však nechybělo racionální jádro a byznysový potenciál. V té době totiž u nás nikdo kloudná piana nevyráběl, a ta se tak do Čech trmácela na koňských povozech z Vídně.
Po sedmi letech učení se Antonín coby „dovedný, zručný a na slovo vzatý stavitel a ladič pian“ vrátil ze světa domů a v malé dílně na Velkém náměstí v centru Hradce Králové postavil první klavír.
Stalo se tak v roce 1864. „Zakoupil ho místní řeznický mistr Josef Petříček,“ vypráví Ivana Hübl Jalůvková z Muzea Petrof, že kariéra východočeského řemeslníka sice začala skromně, ale průbojný podnikatel i díky štědrému věnu manželky Marie živnost rozšiřoval, přestěhoval výrobu na východní předměstí Hradce a zaváděl do ní i novinky jako třeba parní pohon strojů.
Syndrom vyhoření může potkat každého. Jak pomáhají firmy a jak si pomoci sám |
„V roce 1899 získal dokonce titul dvorního továrníka rakousko-uherské monarchie a tajného rady. Klavír s pořadovým číslem 30 tisíc putoval na Konopiště k arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este a Jejich Výsost za něj vyjádřila v listu srdečný dík,“ připomíná manažerka muzea jistý paradox – piano totiž doputovalo na zámek těsně předtím, než byl na následníka trůnu spáchán atentát.
Za zmínku stojí ještě další zajímavost z oněch blažených časů: křídlo Petrof údajně hrálo i v jedné restauraci na Titaniku, aspoň tak to vyprávěl dědeček Jan svému vnukovi Janovi ze čtvrté generace rodu Petrofů. „Příběh nemáme doložený písemně, ale pokud je tomu skutečně tak, můžeme být právem pyšní, že se firmě Petrof dostalo tak velké pocty. Titanic byl ve své době výkladní skříní světa,“ vzpomínal před časem Jan Petrof.
Petrof Hradec KrálovéRok založení: 1864 Co firmu proslavilo: akustické klavíry a pianina značky Petrof. Co tu vyrábějí: kromě klavírů a pianin Petrof a Ant. Petrof patří do portfolia firmy ještě značky Weinbach, Akord, Fibich, Rösler a Scholze, za 160 let existence vyrobila společnost 635 tisíc nástrojů značky Petrof a řadu dalších v rámci Petrof Brand Family. Kam vyvážejí: zboží s výjimkou Antarktidy obchoduje firma na všech pěti kontinentech a nástroje vyváží do více než 65 zemí celého světa. Kolik lidí tu pracuje: zhruba 155 zaměstnanců, ale počet kolísá dle aktuálních zakázek. |
Když se musí múzy odmlčet
Krátce po atentátu na arcivévodu ovšem musely múzy ztichnout, aby uvolnily místo válečným pochodům. Za první světové války se tak výroba nástrojů smrskla na minimum, za té druhé skončila dokonce úplně. Dělníci se v továrně v ulici Na Brně lopotili s železničními pražci nebo bednami na munici.
Všechno zlé je ale nakonec k něčemu dobré. „Můj tatínek mi říkal, že se historie opakuje, a než se budu dívat do budoucnosti, je dobré si nejprve nastudovat minulost. Proto jsme se poučili a víme, že když se nedaří obchodu s piany, je potřeba najít paralelní byznys,“ má jasno Zuzana Ceralová Petrofová.
A protože se výrobě pian i v dnešní době někdy daří lépe a jindy zase trochu hůř, jistí se firma Petrof výrobou dřevěných interiérů pro administrativní budovy, muzea, rodinné domy či vily. „Obnáší to práci s exotickými dýhami, dřevem ve vysokém lesku a nábytkem na přání zákazníka. Prostě se vším, s čím si běžná truhlárna poradí obtížně, ale my to umíme,“ chválí jednatelka své lidi.
7 tisíc dílků do skládačky
Taky je proč. Ono vyrobit klavír je dřina, která si od každého žádá preciznost, trpělivost, sílu, nadšení, talent i fortel. Jinak by se ze sedmi tisíc dílků nestala unikátní skládačka, již si pořídil i beatle Paul McCartney, skladatel Ennio Morricone či zpěvačka Billie Eilish. Ta má dokonce klavír i pianino Petrof!
Při výrobě tak záleží na každém detailu, jakákoliv chyba lidská i materiálu by mohla udělat z klavíru jen němou hromadu dřeva, kovu a filcu. „Řezivo na rezonanční desky nesmí mít žádné kazy, smolné rány či asuky, před samotnou výrobou se zhruba šest týdnů vysouší, aby se vlhkost snížila z 10 na 6 procent,“ ukazuje Ivana Hübl Jalůvková první krok, při němž se sice používá hlavně smrk, ale na korpus je potřeba dřevo bukové či březové, na kobylky javorové, jindy se využije třeba exotický eben.
Vlhkost je přitom při výrobě nevítaným průvodcem, a to i ta na lidských rukách. „Prosíme nesahat! “ žádají mědí opředené ocelové struny ve strunárně. „Pot je agresivní a měď může rychle zčernat,“ vysvětluje Ivana Hübl Jalůvková při prohlídce, již může absolvovat každý zájemce. Stačí se jen objednat.
Tisíc úderů za 22 minut
Struny o průměru od 0,8 do 6,5 milimetru se poté natahují do litinového rámu ze slévárny v Novém Městě nad Metují, který nejprve půl roku zrál. „Napínací síla strun odpovídá váze 17 až 20 tun,“ naznačí manažerka muzea, co musí litina obarvená do zlata zvládnout.
Teď už puzzle součástek začne připomínat klavír, ještě sesadit mechaniku, vyvážit klávesy či osadit a vyladit kladívka. „Intonér musí plsť na kladívkách rozpíchat a zabrousit, aby vytvořil správnou barvu zvuku. Do jednoho musí ručně udělat i padesát vpichů,“ napoví Ivana Hübl Jalůvková, kolik titěrné práce se skrývá za dokonalostí klavírů.
A to pořád není všechno, protože každý klavír musí dostat i bezchybnou povrchovou úpravu, což znamená osm vrstev barev, které se přelakují a perfektně vyleští. Co perfektně, musí být jako zrcadlo. „To je hotová alchymie,“ přitakává prezidentka společnosti.
Takže konečně hotovo? Vždyť už to trvá... jak dlouho? „Pianino dokážeme podle nároků zákazníka vyrobit do půl roku, klavír v průměru za 9 měsíců, ale mistrovské kusy trvají mnohem déle,“ vysvětluje Zuzana Ceralová Petrofová, že 80 procent piana je čistě ruční práce a stroje jsou jen na výpomoc.
Třeba když je potřeba podrobit nástroj zátěžové zkoušce v takzvané vyhrávací místnosti. U toho byste být nechtěli! „Uvnitř je zařízení, které za 22 minut tisíckrát udeří do každé klávesy stejnou silou. Nástroj se vyhraje a zvuk usadí,“ objasňuje manažerka Petrof Muzea, zatímco u dalších klavírů už sedí ladiči a intonéři a na závěr tříbí jejich zvuk, aby za čas mohl orchestr pro deset prstů zahrát třeba na opačném konci světa. Protože hebký zvuk klavírů Petrof můžete zaslechnout všude od Ameriky až po Austrálii.
