"Od roku 2000 se podíl padesátníků na celkové nezaměstnanosti zdvojnásobil a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl zastavit. Posun odchodu do důchodu o dva roky znamená nárůst aktivních obyvatel asi o 250 tisíc," upozorňuje Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální agentury Manpower pro Českou a Slovenskou republiku.
Pokud nevznikne stejný počet nových pracovních míst, nezaměstnanost se podle ní několikanásobně zvýší. "Tento nárůst se přitom neprojeví jen ve skupině lidí nad 50 let, ale výrazně také u absolventů," varuje Rezlerová.
Se startem penzijní reformy připouští nárůst nezaměstnanosti i ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle odhadů bude v roce 2020 bez práce zhruba 130 tisíc lidí ve věku 65 let a míra nezaměstnanosti v této věkové skupině dosáhne šesti procent.
Odhady nezaměstnanosti v roce 2020
Zdroj: MPSV |
V řadě profesí nepůjde do penze pracovat naplno
Motivační pobídky pro vytváření nových pracovních míst bude muset podle odborníků vytvářet stát. "Třeba v Německu jsou podle vládního projektu Iniciativa 50 plus finančně zvýhodňováni zaměstnavatelé, kteří přijímají zaměstnance starší 50 let. Speciální příplatky dostávají i padesátníci, kteří nastoupí do nového zaměstnání na pozici s nižším platem, než v předchozím zaměstnání," přibližuje Rezlerová.
Pracovat na plný výkon do 65 let půjde ale v některých profesích jen velmi těžko. "S důchodovou reformou chceme vést diskusi o zaměstnaneckém připojištění, aby určité kategorie pracovníků v těžkém provozu mohly díky privátnímu pojištění odejít do důchodu předčasně," říká náměstek ministra práce pro zaměstnanost Karel Machotka.
Potíž vykonávat profesi až do vysokého věku však nebudou mít jen lidé, kteří se živí těžkou fyzickou prací. "Pro starší pracovníky jsou vyčerpávající také profese, které jsou kombinací duševní a zdánlivě méně fyzicky náročné práce. To platí třeba pro řidiče, zdravotní sestry, lékaře nebo učitele," upozorňuje Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd brněnské filosofické fakulty. Ústav se proto podílí na projektu, který umožní měřit pracovní schopnost člověka s ohledem na věk.
"Jde o dotazník, který pracuje s celou řadou položek, jako je posouzení vlastní schopnosti vykonávat zadané pracovní úkoly, zdravotní stav, duševní schopnosti, motivaci či výhled do budoucnosti," přibližuje Novotný. Nový projekt je zaměřený na skupinu lidí ve věku padesát a více let a v praxi umožní nasměrovat věkově starší pracovníky na pracovní pozice, které jim mohou nejlépe sedět.
Spočítejte si, jaký budete mít důchod po reformě
|
Na pracovištích se budou potkávat tři generace
S pozdějším odchodem do penze budeme muset podle odborníků změnit i postoj k plánování vlastní pracovní budoucnosti, celoživotnímu vzdělávání a zdraví. "I po padesátce bude třeba přemýšlet o další profesní dráze, nebát se riskovat a zvládat obavu z možné nezaměstnanosti. Na to jsme až dosud nebyli zvyklí," upozorňuje Bohumíra Lazarová z Ústavu pedagogický věd brněnské filosofické fakulty.
Zcela nový rozměr dostane i spolupráce na pracovištích. "Častěji než dříve se začnou ve firmách potkávat tři generace lidí, které se musí naučit spolu komunikovat a spolupracovat. S přibývajícím věkem se lidé musí naučit i lépe využívat svých výhod, jako jsou zkušenost, nadhled a odstup, díky kterým se člověk nevrhá do neřešitelných pracovních úkolů a neplýtvá energií v situacích, které již mnohokrát řešil," míní Lazarová.
