Jen málo zaměstnanců zná svá práva tak dobře, aby dokázali čelit promyšleným kličkám některých zaměstnavatelů. Při propouštění se často nechají stresovat a podlehnou nátlaku. Mohou tak být propuštěni neprávem nebo třeba podepsat dohodu bez nároku na odstupné.
A proč jste mě vlastně propustili?
Důvody výpovědi jsou vymezeny zákonem a zaměstnavatel se jich musí držet. Ve výpovědi musí být důvod vždy přesně popsán, aby se nedal zaměnit s jiným. To platí i v případě ukončení pracovního poměru dohodou. Je to lepší kvůli pozdějším nárokům na odstupné, jehož vyplacení a výše závisejí právě na důvodu ukončení pracovního vztahu.
"Zaměstnavatel musí dbát zákonných důvodů k výpovědi - jinými slovy, nemůže vyhodit nikoho například proto, že se kvůli sněhové kalamitě nebo povodni nemohl dostat do práce," říká Martin Grubner z advokátní kanceláře Grubner Legal.
Podobné je to i v případě, kdy cestu do práce zkomplikuje sopečný prach. Na dobu, kdy pracovník nebyl v práci, poskytne zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy či platu.
"Když neletí letadla, není možné dostat se zpět a vyhlídky jsou nejisté, dejte zaměstnavateli vědět, co se děje," radí Grubner. "Sežeňte si potvrzení letecké společnosti, že nebylo možné odletět, a zjistěte si, kdy to možné bude." Do práce je pak třeba se vrátit bez zbytečného zdržování.
Zaměstnavatel má právo přezkoumat důvody, které pozdní návrat na pracoviště způsobily. Závisí jenom na něm, jak je posoudí. Zda například nebylo možné využít jiných dopravních prostředků k návratu a podobně.
Jedna cigareta = deset minut pracovní doby
Co naopak důvodem k výpovědi z práce být může, jsou časté a dlouhé pauzy na kouření. Když někdo vykouří denně čtyři cigarety, může se jeho pracovní doba zkrátit o čtyřicet minut. Což je nespravedlivé vůči zaměstnancům, kteří nekouří.
Zaměstnavatel, pokud není v této věci tolerantní, může pracovníkům pauzy oprávněně vyčítat. "Zaměstnanec pak může být upozorněn na soustavné, méně závažné porušování povinností. Jestliže již byl v posledních šesti měsících písemně upozorněn na možnost výpovědi v souvislosti s porušováním povinností a stav se nezmění, může dostat i výpověď," varuje Grubner.
Pozor na soukromé telefonáty
To se týká i soukromých e-mailů, telefonických hovorů, surfování po internetu, skypových konverzací a chatování na Facebooku. "Zaměstnavatel nemá právo kontrolovat soukromou konverzaci. Může však sledovat, jakým způsobem zaměstnanec tráví pracovní dobu - tedy délku soukromých hovorů, hodiny strávené na internetu, ale i seznam soukromých e-mailových adres," uvádí Marilla Kokešová z advokátní kanceláře Mašek advokáti.
I to může být důvodem k výpovědi, pokud tomu předcházejí upozornění zaměstnavatele na porušování povinností. Ze zákona totiž mají zaměstnanci garantovanou půlhodinovou pauzu v pracovní době. Zbytek času musí využít k práci.
Neoprávněnou výpověď lze řešit soudně
Pokud zaměstnanec obdrží neplatnou výpověď, tedy bez udaných důvodů, je důležité, aby zaměstnavateli okamžitě písemně oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Jeho pracovní poměr pak trvá a zaměstnavatel je povinen poskytovat mu náhradu mzdy nebo platu.
Pracovník může napadnout neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu, musí to však udělat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní vztah skončit.
To, že zaměstnanci podepíší dohodu o rozvázání pracovního poměru bez udání důvodu, se stává často. Zaměstnavatel jim pak může odmítnout vyplatit odstupné a bude pro ně velmi složité prokazovat, že pracovní poměr skončil právě z důvodu, z něhož jim odstupné náleží.
"Setkali jsme se s případem, kdy zaměstnanec podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, podle zaměstnavatele si na něj stěžovali zákazníci. Ačkoli se pak obvinění ukázala jako lichá, dohoda byla podepsána a nebyl v ní uveden žádný důvod. Pravda byla taková, že se pracovník stal nadbytečným a při výpovědi z tohoto důvodu nebo při ukončení pracovního poměru dohodou z téhož důvodu by měl nárok na odstupné," popisuje Martin Grubner.
"Zaměstnanec tím může přijít nejméně o trojnásobek průměrného výdělku. Zákon určuje minimální výši odstupného, nikoli maximální - na té se mohou pracovník se zaměstnavatelem dohodnout," doplňuje Marilla Kokešová. "Firma přitom musí dát pozor na diskriminaci a nemůže za stejných podmínek jednomu zaměstnanci vyplatit na odstupném tři průměrné měsíční mzdy a jinému třeba pět."
Se svým podpisem opatrně
Odborníci radí nepodepisovat ihned listiny, které zaměstnavatel předloží. Je lepší si vzít čas na rozmyšlenou a poradit se s právníkem. Projednat se zaměstnavatelem důvody výpovědi nebo se zamyslet nad tím, proč by měla být podepsána dohoda o rozvázání pracovního poměru.
Tak si lze při odchodu ze zaměstnání vyjednat daleko lepší podmínky. "Záleží samozřejmě na obsahu podepsané pracovní smlouvy. Nicméně pokud to v ní výslovně není uvedeno, nemůže zaměstnavatel dát výpověď například hostesce, která ztloustla a již se nevejde do uniformy," uvádí příklad Martin Grubner.
