Česká správa sociálního zabezpečení potvrzuje, že v České republice dlouhodobě přibývá lidí, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. „Za posledních pět let vzrostl jejich počet o více než 127 tisíc a na konci roku 2025 přesáhl 1,17 milionu osob,“ říká Jitka Drmolová, tisková mluvčí ČSSZ.
„Růst počtu podnikatelů v prvním pololetí letošního roku dále akceleroval. Za leden až červen přibylo v České republice téměř tolik podnikatelů jako za tři čtvrtletí loňského roku. Počet lidí, kteří zahájili podnikání, byl téměř dvojnásobný oproti počtu těch, kteří činnost ukončili,“ dodává Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Samotný start a udržení podnikání nebývá v konkurenčním prostředí mnohdy snadný úkol. Řada živnostníků, drobných podnikatelů i dalších OSVČ si nedokáže vydělat natolik, aby pokryli své náklady a výdaje své domácnosti. V takovém případě je možným řešením přivýdělek.
Přivýdělek na dohodu o provedení práce
Také osoby samostatně výdělečně činné mohou mít během roku příjem ze zaměstnání. Z časových důvodů ale zpravidla nepřichází v úvahu zaměstnání na plný úvazek. Proto mnozí drobní podnikatelé a živnostníci často volí přivýdělek na dohodu o provedení práce, tedy brigádu.
Pokud je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 11 999 korun a méně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění a při nepodepsaném prohlášení k dani je příjem zpravidla zdaněn srážkovou daní, kterou již není nutné dále řešit, pokud se poplatník nerozhodne příjem zahrnout do daňového přiznání.
„Při odměně do zákonného limitu nevzniká z dohody o provedení práce účast na sociálním ani zdravotním pojištění, což je jedním z důvodů, proč bývá tento typ přivýdělku mezi OSVČ poměrně častý,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. Z daňového, důchodového i nemocenského hlediska to však není ideální řešení.
Být OSVČ a nikoliv zaměstnanec se vyplatí od jedné konkrétní částky |
Kdy je podnikání vedlejší činností
Pro podnikatele a živnostníky je samozřejmě ideální situace, kdy se jim v jejich samostatné činnosti natolik daří, že nepotřebují žádný další příjem a mohou se soustředit pouze na vlastní podnikání. Ne vždy tomu tak je. Optimálním řešením může být zaměstnání na zkrácený úvazek. Celoroční zaměstnání na zkrácený úvazek je sice časově náročnější. Z daňového, důchodového i nemocenského hlediska však může být výhodnější než krátkodobé brigády na dohodu o provedení práce.
Souhrnný měsíční příjem se díky tomu výrazně zvýší a současně se vykonává daňově výhodná vedlejší samostatná výdělečná činnost. „I zaměstnání na zkrácený úvazek může být pro účely pojistného hlavní činností, a pokud je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání a jsou splněny zákonné podmínky, samostatné podnikání se posuzuje jako vedlejší činnost,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
U vedlejší samostatné činnosti se předpokládá i jiný hlavní zdroj příjmů, podnikání je jen doplňkem. Aby činnost mohla být považována za vedlejší, musí současně existovat jiná okolnost:
- jste zaměstnaní,
- pečujete o dítě ve věku do 4 let,
- studujete (do 26 let),
- pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
- osobně pečujete o osobu závislou na pomoci jiné osoby podle zákonných podmínek.
Výhody podnikání při zkráceném úvazku
Ze zkráceného úvazku v zaměstnaneckém poměru se vždy odvádí sociální i zdravotní pojištění. OSVČ pracující na zkrácený úvazek je tak pojištěna v zaměstnání. Pokud je hrubá mzda alespoň ve výši 22 400 korun, což je minimální mzda pro plný úvazek, je v zaměstnání splněn minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.
Zaměstnání s pravidelným odvodem pojistného alespoň z minimální mzdy může být s ohledem na budoucí důchodové nároky výhodnější než samostatná činnost s minimálními zálohami. I minimální mzda zakládá nárok také na nemocenské dávky. OSVČ vykonávající hlavní činnost, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nárok na nemocenskou nemají.
„U vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neuplatní minimální vyměřovací základ stanovený pro hlavní činnost. Při nižším zisku to může přinést úsporu na pojistném, u sociálního pojištění navíc povinná účast u vedlejší činnosti vzniká až po překročení rozhodné částky,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Tento rozhodný limit pro rok 2026 činí 117 521 korun ročního daňového základu (hrubého zisku) při výkonu činnosti po celý rok. Za každý měsíc, ve kterém nebyla nečinnost vykonávána, se snižuje o 9 794 korun. Pokud váš zisk limit nepřekročí, povinná účast na důchodovém pojištění nevznikne a sociální pojištění za daný rok neplatíte.
