ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

SOS, pracuji v open space! Co vám hrozí ve velkých kancelářích?

  • 32
I zaměstnance pracující v pohodlí kanceláře mohou postihnout leckteré zdravotní potíže. Třeba syndrom karpálního tunelu nebo syndrom vyhoření. Pokud navíc sedíte v obří místnosti s desítkami kolegů, další hrozbou je „syndrom open space“. Koho nejčastěji postihuje a jak ho poznat?

Najdeme je v každém větším městě. Obrovské prosklené kanceláře s desítkami pracovních stolů oddělených jen nízkými příčkami obsadili telefonisté v call centrech, ajťáci, novináři, právníci či obchodníci. Zaměstnavatelé si open space, v překladu otevřený prostor, oblíbili – šetří místem i energiemi a mají přehled o lidech. 

Může se hodit

Pracovníci jsou zdrženlivější. Jejich nadšení pro práci v otevřené kanceláři kolísá mezi „nikdy bych tam nedělal“ až po „je tam docela sranda“. „Z pohledu manažera je výhodnější mít lidi na jednom místě, kvůli předávání informací a práci v týmech. Některým lidem ale zásadně klesá výkonnost, pokud v těchto otevřených prostorách pracují, protože se nemohou soustředit,“ říká Stanislav Petříček ze společnosti TP Consulting.

Na kolegovi záleží

Komu práce v open space vyhovuje? Tomu, kdo rád komunikuje anebo musí komunikovat. Zajímavý je především pro mladé. Třeba v coworkingových centrech. „Nejsilnější skupinou jsou lidé ve věku pětadvacet až čtyřicet let. Obecně není open space jen o tom, že tam máte stůl a židli, kde můžete pracovat. Pořádáme řadu eventů, jako jsou vzdělávací workshopy, tematické snídaně nebo večerní networkingové party, a tak je možností seberealizace nespočet,“ říká Martina Kočařová z pražského Impact Hub K10.

Open space si chválí všude tam, kde potřebují pracovat s rychle se měnícími informacemi. „U nás potřebuji pracovat v týmu, dozvídat se informace od marketingu, vývoje, obchoďáků, takže společné pracoviště je ideální,“ pochvaluje si jedna z diskutujících na téma open space na webu emimino.cz.

Otevřená kancelář vyhovuje i lidem, kteří si rádi povídají a mají extrovertní povahu. Líbí se tam i pracovníkům, kteří si s kolegy takzvaně „sedli“. „Jsme naprosto skvělej kolektiv, takže se často smějeme,“ přidává hlas další z diskutujících.

Čtěte také

Zkuste však mezi rozparáděné kolegy posadit introverta, který by nejraději svoji práci udělal co nejdříve a šel domů. „U velkého open space je vždy nepřítelem časté vyrušování, protože je kolem vás ruch, stále někdo prochází a pro kolegy je mnohem jednodušší vás s něčím oslovit,“ poznamenává David Buchta ze společnosti Primulus.

Pocit, že vás někdo hlídá, není náhodný. Vedoucí pracovníci mají všechny členy týmu na dohled, mohou zblízka pozorovat, jakým způsobem pracují, odpočívají, telefonují... „Zaměstnanci jsou méně sváděni k prokrastinaci na internetu. Přece jen je na jejich monitor vidět ze všech stran,“ dodává Buchta.

Čím víc se pracovník liší od většinového vkusu či pracovního návyku ostatních, tím víc v otevřené kanceláři trpí. Rádi se soustředíte ráno, ale tým začíná pracovat až po desáté? Vyřizujete si osobní telefony před budovou, protože nikde jinde soukromí nenajdete? Máte rádi teplo, zatímco klimatizace je nastavená na dvacet stupňů?

SOS: Syndrom Open Space

  • Lékaři jej zařadili mezi civilizační choroby 
  • Může se projevovat dýchacími či zažívacími potížemi, zvýšeným tlakem, bolestmi hlavy, skleslostí, únavou a dalšími příznaky. 
  • Pro tuto mnohoznačnost není lehce rozpoznatelný, podobně jako třeba syndrom vyhoření. 

„S ohledem na pracovní prostředí je vždycky lepší, když si může teplotu v kanceláři každý řídit sám. Takže centrální vzduchotechnika je vždy problém, protože dámy v létě mrznou a pánové se dusí,“ říká Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. A na tolik omílanou vzduchotechniku navazuje i další problém. „Rychleji se v nich šíří choroby, na to jsou už studie. Když si někdo může vybrat mezi open space a menší kanceláří, málokdy si vybere to první,“ podotýká Součková.

Teplotní diskomfort, špatná koncentrace, pocit, že jste stále pod dohledem... to vše dohromady může dříve či později pracovat proti vám. Takzvaný syndrom open space se může podobně jako stres nebo syndrom vyhoření projevovat nenápadně. Třeba vás jen častěji bolí hlava, špatně spíte, máte zvýšený krevní tlak nebo občasné zažívací potíže, které jste nemívali. Chodíte po vyšetřeních, baštíte léky, ale zlepšení je v nedohlednu.

Z velkého do menších

Cestou je domluva se zaměstnavatelem – mnohé se dá napravit například přepažením místností nebo zavedením klidového režimu. „Je dobré si u kolegů nastavit hranice. Pokud vaše práce vyžaduje delší soustředění, dejte jim vědět, že v určitém čase nechcete být rušeni,“ nabádá David Buchta.

Jste vhodný typ pro open space? Otestujte se

Firmy samy mají zájem udržet si tým, a tak tu místo pro vyjednávání určitě je. Ideálně pokud pro svůj nápad získáte i další kolegy.

„Pracuji ve výrobní firmě, kde jsem byl roky v kanceláři uprostřed výroby s dalšími šesti kolegy. Pro řízení to byl ideální stav, výrobní proces to výrazně urychlovalo,“ říká Miroslav Krupica, ředitel firmy Tipafrost. Od té doby se leccos změnilo. „Nyní přistavujeme nové administrativní prostory, abychom lidem umožnili pracovat po dvou až třech pracovnících na jednu kancelář,“ dodává Krupica.