Na otázku, na kolik Šichtových mýdel s jelenem má zaměstnanec ročně nárok, není jednoznačná odpověď. Vše záleží na tom, o jakou práci jde, ale žádný zcela konkrétní předpis na přidělování ochranných pracovních pomůcek neexistuje. Skladoví dělníci by v každém případě měli dostávat větší porci mýdel a čisticích past než třeba úředníci. A samozřejmě nejen jich.
Firma odpovídá podle zákoníku práce za zajištění takových pracovních podmínek včetně osobních ochranných pomůcek či nápojů, aby nebyla ohrožena bezpečnost zaměstnanců. A nemusí se jednat jen o špunty - zátkové chrániče - do uší nebo o solvinu. Tam, kde by mohly přijít k úhoně oděvy a obuv pracovníků, měla by jim firma poskytnout i je. Povinnost je také na straně pracovníků. Ti musí dbát o svou bezpečnost a ochranné pomůcky používat.
V každém podniku to může být jinak
To, že někde dostávají pracovníci od firmy dvoje montérky ročně a jinde ani to ne, může mít několik příčin. Ze všeho nejvíc záleží na prostředí a charakteru práce. Ochranné pracovní prostředky pro zedníka na stavbě budou odlišné od těch, které bude potřebovat svářeč tamtéž. Ale i zedníci ve dvou různých podnicích mohou mít k dispozici různé pomůcky. Na rozdíl od dřívějších předpisů, které zcela přesně vymezovaly podnikům, co mají zaměstnancům poskytovat, jim současná platná vyhláška ukládá jen povinnost vypracovat seznam těchto pomůcek podle konkrétních pracovišť. Pro snazší orientaci si mohou pracovníci k ruce vzít metodický návod pro zpracování těchto seznamů, vydaný Českým úřadem bezpečnosti práce. "Iniciativa by měla být i na straně řadových pracovníků, technologů a mistrů, měli by se podílet na vypracování seznamu a případně i odmítnout práci, pokud nebudou vybaveni potřebnými ochrannými prostředky," vysvětluje ředitel zkušebny při Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze Zdeněk Vojta. "Sluch, o který pracovníci mohou přijít, když jim zaměstnavatel neposkytne vhodné chrániče, jim žádné finanční odškodnění nenahradí," dodává. Podle zkušeností pracovníků z Inspektorátu bezpečnosti práce se dost často stává, že v některých firmách svoje povinnosti ošidí a pracovníkům potřebné pomůcky nedávají. Pokud na tuto skutečnost přijde kontrola z Inspektorátu bezpečnosti práce, může zaměstnavateli uložit pokutu až 500 000 korun. A když nedodrží termín k odstranění zjištěných nedostatků, může se pokuta až zdvojnásobit.
Penězi by se pomůcky nahrazovat neměly
"Tady máte sto padesát korun jako příplatek k výplatě a ochranné brýle si kupte sami, tak si mnozí zaměstnavatelé představují vybavování pracovníků ochrannými pomůckami. Jestli si pracovníci disciplinovaně brýle koupili, nebo peníze utratili jinak, je už moc nezajímá. Podle platných předpisů to tak ale nesmí být, byť je to v praxi celkem běžné. Tam, kde postupují tímto způsobem, se vystavují velkému nebezpečí. Pokud se pracovníkovi něco přihodí a příčinou jsou chybějící pracovní pomůcky, které nedodal zaměstnavatel, odpovědnost nese on. A to se mu může hodně prodražit. Pokud naopak mají pracovníci takové pracovní pomůcky, které vyhovují technickým požadavkům na osobní ochranné prostředky podle platného nařízení vlády, může zahrnout zaměstnavatel peníze vynaložené na ně do nákladů. V případě složitější pomůcky by však měl mít doklad o tom, že byly přezkoušeny akreditovanou osobou, což je nové označení pro státní zkušebny.
Pracovník musí pomůcky používat
Zaměstnavatel musí ve vnitropodnikovém předpisu vymezit způsob a dobu užívání ochranných pomůcek a provádět kontrolu jejich používání. Pokud je to třeba, měl by naučit zaměstnance s pomůckami zacházet. Když pracovníci ochranné pomůcky úmyslně nepoužívají, mohou být postiženi za porušování pracovní kázně a nevznikne jim ani nárok na příplatek ke mzdě za ztížené a zdraví škodlivé prostředí.
Kdo by si měl chránit hlavu přilbou*
* stavební dělníci při práci ve výškách a na lešení, při demoličních pracích
* lesníci při těžbě dřeva
* řidiči vysokozdvižných vozíků
* pracovníci na jatkách
* horníci
* slévači, posunovači
* valcíři
Kdo by měl mít ochranné brýle, štíty nebo stínítka*
* horníci
* brusiči
* pracovníci s nastřelovacím nářadím a lasery
* chemici
* lesníci s motorovými pilami
Kdo by měl používat chrániče sluchu*
* pozemní personál na letišti
* textilní dělníci
* obsluhy zemních a stavebních strojů
* obsluhy křovinořezů
* pracovníci u lahvárenských linek
* pracovníci s kompresory
pozn. * a další obdobné profese
pramen: Český úřad bezpečnosti práce
Doporučená množství mycích a čisticích prostředků (v gramech na měsíc)
Charakter práce Profese* Množství Množství
mycího čisticího
prostředku prostředku
Velmi nečistá práce horníci, lakýrníci, asfaltéři 200 900
Nečistá práce seřizovač, traktorista, kovář 100 600
Práce méně čistá mistři, jeřábníci, skladoví dělníci, uklízeči 100 300
Čistá práce administrativa, obchod, školství, věda, výzkum 200
Všichni pracovníci mají nárok na dva ručníky za rok
Pozn.: * a další obdobné profese
Pramen: Český úřad bezpečnosti práce
7. března 2000
