Dohodáři si vydělají o pětistovku víc bez nutnosti platit odvody
Pokud si přivyděláváte na dohodu o provedení práce (DPP), dobrá zpráva je, že si můžete letos vydělat o pětistovku víc, aniž byste museli platit odvody. „Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit u příjmu u jednoho zaměstnavatele od 11 500 korun a výše, v roce 2026 to je už 12 000 korun a výše,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO.
Změna přichází vlivem zvyšování mezd a navázání DPP na institut průměrné mzdy pro daný rok. Rozhodná částka pro účast na pojistném totiž činí 25 % stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhleno na celé pětisetkoruny směrem dolů.
U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se limit nemění, zůstává na úrovni 4 500 korun.
Novinky 2026: Kolik zaplatí bohatí s vysokými výdělky na odvodech a dani z příjmu |
Minimální mzda se zvyšuje na 22 400 korun
„Od ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun hrubého měsíčně. Změna se týká zaměstnanců s nejnižšími příjmy, ale její dopad je širší, než se může zdát. Minimální mzda totiž ovlivňuje také některé složky sociálního systému a navázané mzdové tarify. Pro zaměstnavatele znamená vyšší mzdové náklady, pro zaměstnance jistotu vyššího základního příjmu. V dlouhodobém horizontu jde o jeden z nástrojů, jak udržovat růst nejnižších mezd,“ dodává Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
| Rok | Minimální mzda | Průměrná mzda |
|---|---|---|
| 2026 | 22 400 | - |
| 2025 | 20 800 | 48 171 (3. čtvrtletí) |
| 2024 | 18 900 | 46 165 |
| 2023 | 17 300 | 43 341 |
| 2022 | 16 200 | 40 353 |
| 2021 | 15 200 | 37 839 |
| 2020 | 14 600 | 35 611 |
Minimální mzda ovlivní některé daňové slevy
Zvýšení minimální mzdy o 1 600 korun, tedy na 22 400 korun hrubého měsíčně, se nedotkne jen lidí s nejnižšími příjmy, kterých je přibližně 120 tisíc, ale i dalších poplatníků. Na minimální mzdu jsou totiž navázány další důležité limity daňového či pojistného systému.
Například na daňový bonus na dítě má nárok ten zaměstnanec, jehož hrubý měsíční příjem dosahuje aspoň poloviny minimální mzdy. U OSVČ jde o ty, jejichž roční příjem je alespoň šestinásobek minimální mzdy. „Zatímco v roce 2025 byla pro zaměstnance rozhodnou částkou 10 400 korun měsíčně, v roce 2026 půjde o 11 200 korun. OSVČ a další drobní podnikatelé mohou uplatnit daňový bonus za dítě za rok 2025, pokud vydělali za loňský rok minimálně 124 800 korun. Za rok 2026 už to bude 134 400 korun,“ vypočítává Monika Lodrová z BDO.
Slevy a bonus na děti v roce 2026: Kolik korun lze získat a jaké příjmy musíte mít |
Slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň z příjmů. Ovšem tato sleva na dítě je specifická tím, že nejen daň snižuje, ale rodič díky ní může získat i tak zvaný daňový bonus. „Daňový bonus ale nemohou dostávat dlouhodobě nezaměstnání nebo lidé pouze s pasivními příjmy,“ poznamenává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Samoplátci zaplatí víc zdravotní pojišťovně
Od minimální mzdy se mimo jiné odvíjí i platby na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), když měsíční platba činí 13,5 % z minimální mzdy. Samoplátci, nebo přesněji OBZP, tak v roce 2026 zaplatí své zdravotní pojišťovně 3 024 korun namísto loňských 2 808 korun. Poprvé přitom bude nutné uhradit vyšší platbu již začátkem února za leden.
„Osobou bez zdanitelných příjmů jsou zejména nezaměstnaní občané bez evidence na úřadu práce, věční studenti nebo investoři pouze s pasivními příjmy,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Rekordní navýšení odvodů čeká OSVČ
Živnostníky a drobné podnikatele čeká letos rekordní navýšení odvodů. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně více. Nová vláda však slibuje, že podnikatelům a živnostníků zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 % průměrné mzdy. Do té doby však bude platit již dříve schválené zvýšení.
„Konkrétně OSVČ, které platí minimální zálohy, si připlatí od ledna 2026 na odvodech sociálního pojištění o 961 korun a na zdravotní pojištění o 163 korun, což je v souhrnu o 1 124 korun měsíčně více. Paušalisté s příjmy do dvou milionů korun si v roce připlatí o 1 268 korun měsíčně více,“ přibližuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.
| Odvody OSVČ (hlavní činnost): | 2025 | 2026 | Zvýšení o |
|---|---|---|---|
| sociální pojištění | 4 759 | 5 720 | 961 |
| zdravotní pojištění | 3 143 | 3 306 | 163 |
| Paušální daň (příjmy do 2 milionů Kč) | 8 716 | 9 984 | 1 268 |
Minimální zálohy pro OSVČ s hlavní činností se v roce 2026 zvednou na 5 720 korun měsíčně za sociální pojištění a 3 306 korun za zdravotní pojištění, celkově tedy na částku 9 026 korun měsíčně. V režimu paušální daně půjde o částku 9 984 Kč měsíčně, a to v prvním nejvyužívanějším pásmu u příjmů do dvou milionů korun. Ve 2. a 3. pásmu zůstává paušální daň v roce 2026 stejná jako loni.
| Pásmo | Celková měsíční platba | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění |
|---|---|---|---|---|
| 1. pásmo | 9 984 | 100 | 6 578 | 3 306 |
| 2. pásmo | 16 745 | 4 963 | 8 191 | 3 591 |
| 3. pásmo | 27 139 | 9 320 | 12 527 | 5 292 |
Paušální daň se podle odborníků vyplatí především podnikatelům s vyššími příjmy v rámci daných pásem a s minimálním využíváním daňových slev a odpočtů. „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně nejpozději do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění,“ přibližuje Petra Pospíšilová.
„Režim paušální daně se vyplatí zejména těm, jejichž příjmy dosahují horní hranice daného pásma. Pokud má živnostník příjmy nad milion korun a neuplatňuje příliš mnoho slev na dani a odpočtů, tak se mu režim paušální daně spíše vyplatí. Velmi se to vyplatí třeba u těch, kteří mají příjem těsně pod milionem a půl. To je horní hranice pro neřemeslné živnosti v rámci prvního pásma. Efektivní zdanění se v tomto případě pohybuje kolem osmi procent včetně odvodů, což je velmi výhodné,“ vysvětluje Michal Jelínek z V4 Group.
Naopak podnikatelé, jejichž příjmy se blíží spodní hranici jednotlivých pásem, by měli paušální daň pečlivě zvážit. V těchto případech se více vyplatí zůstat u výdajových paušálů. Paušální daň se rovněž netýká plátců DPH, a pokud se podnikatel stane plátcem DPH v průběhu roku, musí z paušálního režimu vystoupit.
OSVČ s nízkými příjmy čeká finanční zásek. Paušální daň se razantně zvedne |
Zavádí se příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové profese
Od ledna vstupuje v platnost zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).
„Smyslem je částečně kompenzovat vyšší zdravotní a fyzickou zátěž těchto profesí. Výše příspěvku se odvíjí od míry rizika práce. Pro zaměstnance jde o přímý finanční benefit, který zvyšuje jejich budoucí zabezpečení. Změna zároveň klade nové povinnosti na zaměstnavatele,“ dodává Anna Kevorkyan.
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou 4 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění,“ přibližuje Jana Heranová.
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.
Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou a prakticky část z ní nahrazují.
„Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici například běžnou hrubou mzdu 35 tisíc korun, přičemž by nabídl zaměstnanci, že část této mzdy mu bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc korun klasicky a zbylé 2 tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje na příkladu Monika Lodrová.
Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.
