Nočnímu bdění se lépe přizpůsobují večerní typy, lidé s dobrým rodinným zázemím, lépe si s ním poradí muži než ženy. Podle lékařů jsou na tom hůř lidé, kteří pracují v nepřetržitém provozu a režimy se jim střídají, než ti, kteří chodí jen na noční.
Za noční příplatky a více dnů volna Pavel Pospíšil pracuje ve třísměnném provozu jako zámečník-údržbář v Pražských pivovarech. Noční směny se nijak neliší od denních, zůstává jen větší únava. „Průměrně odpracuji v noci 52 hodin měsíčně,“ říká.
Na příplatcích za práci v noci má na výplatní pásce 520 korun, což je zhruba 1,5 procenta z měsíční hrubé mzdy. Noční služby by nejraději zrušil, ale bere je jako nutné zlo, protože jinak špatně placený není. Navíc má díky nepřetržitému provozu tři dny souvislého volna.
Dny volna delší než víkend oceňují i lidé dalších profesí. Například členové Hradní stráže Pražského hradu mají poněkud netypický rytmus - pracují ve 14denním cyklu, během nějž za měsíc odpracují průměrně sedm nočních směn. Jejich služba vypadá tak, že 14 dnů pracují střídavě 24 hodin a 8,5 hodiny, a pak mají 14 dnů volno.
Zlepšete dopolední spánek
„Noční směny byly pro mě jako noční můra,“ svěřuje se Blanka Střelková, která pracuje ve vozovně. Původně chodila na třísměnný provoz, ale noční služby ji natolik vyčerpávaly, že uvažovala i o změně zaměstnání. Jako matce nezletilého dítěte vyhověl zaměstnavatel její žádosti, a dnes už chodí jen na ranní. V dílnách opravuje elektromotory u tramvají. „Z nočních mám dodnes poruchy spánku,“ dodává Střelková.
„Zaměstnanci, kteří pracují v noci a odpočívají ve dne, trpí často chronickými potížemi spánku. Hormon melatonin, který podporuje spánek, se totiž tvoří ve tmě,“ vysvětluje psycholožka práce Zdeňka Žídková.
Proto ve dne zatáhněte rolety, závěsy, použijte i klapky na oči neboli oční masku. Kromě toho se pokuste spát v tichu. Nemůžete-li hluk kolem ovlivnit, vyřeší to plastifony - tampony do uší. Před usnutím nekuřte ani nepijte alkohol. Důležité je také chodit spát i vstávat v přibližně stejnou hodinu, a vytvořit si tak spánkový stereotyp.
Pavel Nechvátal (56 let) pracuje už šestým rokem jako noční hlídač. Spánkový stereotyp dodržuje i o víkendech, kdy jen chodívá spát místo v sedm už v pět ráno. Nemá ani problémy s váhou, se kterými se potýká jeho víkendový kolega. „Ten za posledních pět let ztloustl o 12 kilogramů,“ říká Nechvátal. Právě pravidelnost spánku je jednou z metod, jak ve zdraví přežít noční práci.
Sovám ponocování tolik nevadí
Noční práci nepovažují za velký problém večerní typy - takzvané sovy. Tito lidé jsou zvyklí ponocovat. Naopak skřivani - ranní typy - vstávají za kuropění a na noční práci si prakticky nezvyknou nikdy.
„Mně noční vyhovovaly. Dopoledne jsem se vyspala a celé odpoledne a podvečer jsem se mohla věnovat rodině, koníčkům, prostě žít,“ říká zdravotní sestra Dagmar Kaiserová. Ale později se rozvedla a své dvě děti nemohla nechávat v noci o samotě. Ztráta možnosti přivydělávat si na nočních ji přivedla ke zvýšení kvalifikace, a tím i platu. Dnes jako sálová sestra pracuje jen na denních směnách. „Teď mám problém třeba jen něco vyřídit na úřadě. Mám pocit, že jsem v práci od rána do večera, a nemám čas na děti ani na sebe,“ dodává Kaiserová.
Noční práce zkracuje život a taky se při ní tloustne
Noční práce není přirozená, shodují se lékaři. „Kromě poruch spánku výzkumy uvádějí, že až 40 procent směnových pracovníků má zvýšené riziko srdečních onemocnění,“ vysvětluje Žídková. Jsou také podle ní náchylnější k depresím a jiným psychickým problémům, které často pramení ze zhoršené kvality rodinného života. A zdaleka nejde jen o sexuální vztahy, ale i o běžný kontakt s rodinou a společenské vazby.
Lidé na nočních také více tloustnou, což se týká nejen takzvaných sedavých profesí, kde lidé nevydají příliš energie a spánek zahánějí jídlem. Obezitologické výzkumné středisko v New Yorku uvedlo, že dělníci přiberou průměrně 3 kilogramy, když změní jednosměnný provoz na třísměnný. „Úskalí je v uzobávání nejrůznějších sušenek, bramborových lupínků a čokolády, což je během noční směny lákavější než přes den,“ tvrdí internistka Pavla Lacková. Doporučuje je vyměnit za zeleninu.
