I když těmto nezaměstnaným může chybět do důchodu i více než 10 let a o práci velmi stojí, zažívají kvůli svému věku odmítnutí u pohovorů. Vyplývá to z analýzy projektu Neviditelní, který se snaží upozorňovat na závažné problémy, s nimiž se v Česku potýkají nejrůznější skupiny lidí.
„Problémy se ztrátou zaměstnání ve věkové skupině 50+ má až 77 400 lidí. Týká se to nejen státní, ale především soukromé sféry a předsudků personalistů, kteří starší uchazeče často podceňují. Jeden nedobrovolně nezaměstnaný přitom stojí státní pokladnu v průměru 432 tisíc korun za rok,“ uvádí se v analýze.
„Když na pohovoru zjistí, kolik mi je a jak dlouho jsem doma, stanu se neviditelnou. Pořád doufám, že pěknou práci ještě najdu. Nechci to vzdát a nechat se živit manželem,“ svěřuje se 53letá Eva, která marně hledá nové uplatnění.
Starší mají problém uplatnit se jinde
Častým důvodem ztráty zaměstnání je krach zaměstnavatele, ukončení výroby nebo přesun provozu firmy do jiného regionu. V takových případech přijdou o práci stovky či desítky lidí, z nichž mnozí najdou nové uplatnění obratem. Zejména starší zaměstnanci, se specifickou kvalifikací, kteří žijí v menších městech, ale mívají problém uplatnit se jinde.
„Na čísla nezaměstnanosti v celé ČR nemá krach továrny či přesun výroby vliv, ale v regionu, kde se jedná o významného zaměstnavatele, způsobí mikroregionální ekonomické problémy. V souvislosti s nízkou ochotou stěhování za prací může odchod důležitého zaměstnavatele způsobit dlouhodobou nezaměstnanost v daném regionu,“ říká Aleš Rod z Centra ekonomických analýz, CETA.
Jak dodává, proto je velmi důležité nechlácholit se pozitivními statistikami a snažit se podobným problémům předcházet. „Jde zejména o brzké zachycení informací o končícím provozu, jednání se zaměstnanci, nabídka a hledání jiné práce, rekvalifikace či stěhování za prací včas,“ poznamenává Rod.
Nezaměstnanost je tlak na psychiku
Ztráta zaměstnání a neúspěch při hledání nové práce s sebou přináší pocity strachu, nejistoty, frustrace, nízké sebedůvěry a selhání.
„Práci jsem se snažil najít téměř osm měsíců. V době pandemie to bylo obzvlášť hodně frustrující. Podpora v nezaměstnanosti znamenala propad příjmu, naštěstí jsem měl úspory. Nakonec jsem to vyřešil odchodem do předčasného důchodu. Mám sice penzi kvůli předčasnosti nižší o pár stovek, ale už nepociťují takový stres,“ říká pan Mirek z Prahy.
„Vyrovnat se se ztrátou práce je vždy těžké. Je to náročný proces, který útočí na naše sebehodnocení, pocit štěstí i na naši identitu. Ztráta práce je jeden z největších životních stresorů. Spojí-li se s opakovaným neúspěchem při hledání nového místa, dostane se člověk do psychicky velmi náročné situace,“ popisuje situaci psycholožka Kateřina Brikciová.
Stres spojený s hledáním nového zaměstnání snižuje podle odborníků ochotu stěhovat se do neznáma.
„Pro Čechy je typická nízká ochota cestovat nebo se stěhovat za prací. Souvisí to se silnými vazbami na domov, okolí a společenské vztahy v místě bydliště. Roli hraje i vlastní bydlení, které se lidem neopouští tak snadno, jako například nájemní byt. Tato ochota slábne ještě s narůstajícím věkem, kdy právě skupina 50+ zažívá významné problémy spojené s nedobrovolnou nezaměstnaností a té ať již ekonomické nebo psychologické,“ popisuje další z faktorů Aleš Rod.
Předčasný důchod je možným řešením
Pro ty, kdo přijdou o práci pár měsíců či pár let před dosažením důchodového věku, je možným řešení odchod do předčasné penze. V tomto případě je však důchod trvale krácen o stokoruny, ale i několik tisíc korun. Takzvaná procentní výměra důchodu se totiž snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů, které zbývají do dosažení důchodového věku. Čím dříve tedy odejdete do předčasného starobního důchodu, o to větší bude krácení.
KOMENTÁŘ: Důchod od státu? Raději zapomeňte a jednejte prozíravě |
Zákon o důchodovém pojištění přitom stanoví: „Pokud je důchodový věk nižší než 63 let, pojištěnec má nárok na odchod do předčasného starobního důchodu nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku. Za předpokladu, že je důchodový věk stanoven alespoň na 63 let, může být přiznán o 5 let dříve, ale ne před dosažením alespoň 60 let. Zároveň je třeba získat nejméně 35 let pojištění.“
Počty předčasných důchodců v Česku přibývají. Podle statistik České správy sociálního zabezpečení se v loňském roce rozhodlo pro předčasný důchod celkem 34 702 lidí a na konci roku 2020 bylo v Česku 652 844 předčasných penzistů.
Na konci června letošního roku pobíralo předčasnou penzi už 659 445 lidí. Průměrný předčasný důchod přitom činí 13 788 korun, oproti průměrné starobní penzi (15 385 korun), je to o 1 597 korun méně.
| Období | Starobní důchodci | Z toho předčasní důchodci |
|---|---|---|
| 06-2021 | 2 378 079 | 659 445 |
| 06-2020 | 2 409 904 | 647 885 |
| 06-2019 | 2 406 014 | 636 903 |
| 06-2018 | 2 403 695 | 624 585 |
| 06-2017 | 2 396 032 | 611 346 |
| Zdroj: ČSSZ, meziroční údaje | ||
Nezaměstnanost vyjde na 210 tisíc za rok
Nezaměstnanost ve vyšším věku s sebou přináší kromě ušlého příjmu i ztrátu dovedností. „Spolu s náklady na hledání nové práce vyjde člověka jeho nezaměstnanost v průměru na 210 tisíc korun ročně,“ uvádí analýza.
Počet evidovaných na Úřadu práce ve věku 50+ je poměrně vysoký. Na konci září letošního roku to bylo téměř 95 tisíc lidí, z toho více než 64 tisíc uchazečů o práci je ve věku 50 až 59 let.
| 50 – 54 | 55 – 59 | 60 – 64 | Nad 65 | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| 28 299 | 36 528 | 26 818 | 3 196 | 94 841 |
| Zdroj: Úřad práce, září 2021 | ||||
I když mnozí nezaměstnaní ve věku 50+ stojí o nové uplatnění a jsou v hledání práce aktivní, setkávají se s odmítáním. A to i přesto, že mají zkušenosti. Proč tomu tak je?
Podle analýzy jsou mnohdy na vině zažité předsudky, že po padesátce již nejsou uchazeči o nové pracovní uplatnění schopni podávat velký výkon, mají tudíž nižší produktivitu práce a nejsou ochotni učit se novým věcem.
„Úřad práce nabízí této skupině uchazečů o zaměstnání celou škálu možností, ať už jde o rekvalifikace, poradenství nebo třeba příspěvek na zahájení podnikání. Podporuje i zaměstnavatele, kteří takového člověka přijmou. Mimo jiné formou příspěvku na zřízení společensky účelných pracovních míst. Nyní navíc běží v celé republice několik regionálních projektů zaměřených na tuto skupinu. Díky nim můžeme řešit situaci komplexně a udržet uchazeče co nejvíce aktivní,“ říká Viktor Najmon, generální ředitel Úřadu práce.
Diskriminace na základě věku je špatná
Problematika nezaměstnanosti ve vyšším věku je dlouhodobý problém, který trápí jak nezaměstnané, tak státní finance.
„Státní sektor by mohl zaměstnavatele, kteří dají příležitost této skupině, podpořit snížením odvodů za zaměstnance staršího věku. Tato praxe funguje velmi dobře např. v Německu a přináší pozitivní ekonomické výsledky, protože stát vyjde levněji, ve srovnání s pobíráním dávek v nezaměstnanosti,“ uvádí analýza.
„Zdravá společnost vyžaduje vzájemné porozumění napříč generacemi. Diskriminace na základě věku je stejně špatná, jako jiné formy diskriminace,“ upozorňuje Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra. „Různorodý pracovní kolektiv má většinou širší možnosti, jak řešit pracovní úkoly. Firmám tak může věkově pestrý pracovní kolektiv přinést i lepší hospodářské výsledky,“ dodává.
„Náboráři by měli vyšší věk vidět jako přednost a přemýšlet o tom, že loajální pracovníci s profesními a životními zkušenostmi mohou firmě nabídnout více, než jen to, co je jejich základní pracovní náplní. Diverzita na pracovišti je vždy přínosem,“ uzavírá Anna Machová, HR expertka Providentu.
