Mzda mi chodí na účet vždy kolem desátého. Tentokrát mi ale peníze ještě nedorazily. Je pravda, že kvůli tomu můžu u zaměstnavatele skončit na hodinu a ještě dostat odstupné?
Jedním ze dvou důvodů, kdy může pracovní poměr okamžitě zrušit zaměstnanec, je opravdu skutečnost, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu, případně náhradu mzdy anebo jakoukoli její část do patnácti dnů po uplynutí období splatnosti této mzdy. Už v této formulaci je ovšem pro laiky schován jeden podstatný chyták. Zákon totiž rozlišuje mezi termínem výplaty mzdy a splatností mzdy. Oba pojmy je třeba důsledně odlišit, jinak hrozí, že okamžité zrušení bude provedeno v rozporu se zákonem.
Jaký je rozdíl mezi termínem výplaty a splatností mzdy?
Termín výplaty mzdy je zpravidla sjednán v pracovní smlouvě nebo stanoven vnitřním předpisem, například takto: „Zaměstnavatel se zavazuje vyplatit zaměstnanci sjednanou mzdu nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se mzda vyplácí“. Termín výplaty mzdy za říjen je tedy 15. listopad. Splatnost mzdy se ale nerovná výplatnímu termínu. Splatnost mzdy je dána zákonem a je stanovena vždy k poslednímu dni měsíce následujícího po měsíci, za který se mzda vyplácí. Splatnost mzdy za říjen je 30. listopadu.
Důvod pro zrušení pracovního poměru je dán teprve tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu nebo její část ani do patnácti dnů od posledního dne měsíce, který následuje po měsíci, za který mzda náleží. Pokud se jedná o mzdu za říjen, je důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru naplněn, pokud zaměstnavatel mzdu nebo její část nevyplatí ani do 15. prosince. Zrušení pracovního poměru musí být písemné a musí být zaměstnavateli prokazatelně doručeno.
Má zaměstnanec v těchto případech nárok na odstupné?
Pokud nebude zrušení do dvou měsíců napadeno žalobou ze strany zaměstnavatele u soudu anebo (v případě napadení u soudu) bude pravomocně určeno za platné, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která by jinak odpovídala délce výpovědní doby. Zpravidla to bývají dva měsíce, ale v pracovní smlouvě může být sjednána i delší výpovědní doba. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy za výpovědní dobu, která se de facto nekonala, nikoli ale odstupné – to zaměstnanci při skončení pracovního poměru z tohoto důvodu nenáleží nikdy.
Za určitých podmínek lze žádat o výplatu dlužných mzdových nárok úřad práce.
Jestliže proti zaměstnavateli bylo zahájeno insolvenční řízení, je zaměstnanec oprávněn žádat o výplatu náhrady mzdy u kterékoli krajské pobočky úřadu práce. V situaci, kdy zaměstnanec platně okamžitě zrušil pracovní poměr, doporučuji insolvenční rejstřík sledovat, protože toto právo je časově omezeno. Musí být uplatněno písemně nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace insolvenčního soudu týkající se insolvence příslušného zaměstnavatele.
Rada pro čtenáře na závěr?
Podstatou důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru je ochrana zaměstnance za situace, kdy zaměstnavatel porušuje svou základní povinnost, a to platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu. Přesto je třeba varovat zaměstnance před zneužitím tohoto práva.
Pokud dojde k okamžitému zrušení pracovního poměru v případech, kdy je zřejmé, že nesprávná výplata mzdy nebo náhrady mzdy představuje zjevnou chybu, omyl anebo spočívá v jejím nesprávném výpočtu, hrozí, že toto okamžité zrušení v případě, že jej zaměstnavatel napadne žalobou, bude určeno za neplatné. Správný postup v situaci, kdy dojde k chybné výplatě mzdy, je nejprve upozornit zaměstnavatele na nesprávnost a teprve pokud zaměstnavatel ani poté bez zbytečného dokladu nezjedná nápravu, okamžitě zrušit pracovní poměr.
