„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči. Podle výzkumů o své blízké pečuje až pětina dospělých. Zároveň tito lidé vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Neúprosná demografie
Demografické předpovědi v tomto směru příliš naděje nedávají. Vlivem stárnutí populace se v následujících 15 až 20 letech při zachování současných podmínek zdvojnásobí počet lidí, kteří se dostanou do situace nesoběstačnosti, do 40 let se dokonce ztrojnásobí. Výsledkem bude 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči v roce 2060 namísto dnešních přibližně 360 000 lidí.
Na státní penzi nespoléháme, říká většina Čechů. Jaká je realita? |
„Je tak přirozené, že se Češi obávají zátěže, kterou mohou přinést svému okolí. Tato obava se přitom prohlubuje,“ doplňuje Jan Matoušek. Loni totiž obavy z nesoběstačnosti byly na druhém místě sledovaného žebříčku obav. Jako riziko ji loni vnímalo 59 % Čechů. Letos má tyto obavy 73 % lidí.
Již nyní jde o vážný problém
Že je péče o blízké, kteří se již nedokážou o sebe postarat, velmi vážný problém, potvrzuje i projekt Neviditelní. O své blízké podle letošní sondy nyní pečuje až jeden milion Čechů, z toho 200 000 z nich zároveň patří mezi tzv. Neviditelné neformálně pečující.
Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 36 až 64 let. Kvůli péči o blízké polovina pečujících nezvládá pracovat na plný úvazek. „To bohužel vede k významnému propadu příjmů, který lidé často řeší tím, že postupně čerpají úspory na penzi nebo třeba peníze odložené stranou na rekonstrukci domova. Když tyto prostředky dojdou, jsou neformálně pečující ohroženi příjmovou chudobou,“ říká Aleš Rod, ředitel CETA – Centra ekonomických a tržních analýz.
Podle jeho názoru se dá předpokládat, že aktuální růst cen situaci ještě zhorší. „Běžný člověk má možnost se inflaci bránit placenou prací přesčas. To nebudou moci udělat neformálně pečující, kteří jednoduše žádný volný čas nemají,“ dodává Rod.
Stát spoléhá na neformálně pečující
Podle odborníků není ze strany státu dobře nastavená systémová podpora. Legislativa pojem „neformálně pečující“ ani vůbec nezná. Lidé, kteří se obětují péčí o někoho blízkého tak nemají nárok na žádnou finanční pomoc. Příjemcem příspěvků je totiž vždy člověk, o kterého je pečováno. „Z našich zkušeností ale víme, že ne všichni senioři o tuto pomoc žádají. Často o ní ani nevědí. Celou finanční tíži péče pak nesou sami, nebo se svými příbuznými,“ říká Jaroslav Lorman ředitel Života 90.
Kalkulačka |
Péče o blízké je přitom běh na poměrně dlouhou trať. Průměrná délka takové péče dosahuje podle aktuálního zjištění projektu Neviditelní 10,4 let. „Řešením této patové situace není masivní výstavba pobytových zařízení, byť i tam má stát v porovnání se zbytkem Evropy značné rezervy, ale významná podpora odlehčovacích služeb, o které by měli mít možnost žádat sami pečující,“ říká Aleš Rod.
Rostoucího pnutí mezi kapacitou a poptávkou po dlouhodobé péči může podle odborníků České asociace pojišťoven spočívat i v rozvoji dobrovolného soukromého pojištění pro případ dlouhodobé péče, které by existovalo vedle veřejně financovaných schémat a řešení.
Péče o nesoběstačné není levná
Terénní a pobytová péče o seniory v Česku přitom nedokáže pokrýt poptávku. Domovy pečující o seniory jsou ročně nuceny odmítnout 45 tisíc přihlášek, protože nemají dostatečnou kapacitu. Do roku 2050 má přitom podle prognóz stárnutí populace a prodlužující se délky života v Česku přibýt milion důchodců k nynějším dvěma milionům.
Podle průzkumu NN Životní pojišťovny si 70 % Čechů uvědomuje, že se o sebe budou v případě potřeby muset postarat sami. Většina lidí si ale nepřipouští, jak nákladná může být péče o člověka kvůli jeho nesoběstačnosti.
„V mírnější variantě, kdy člověk zůstává v domácím prostředí, ale potřebuje asistenci, může jít asi o 10 až 20 tisíc měsíčně. Pokud je nezbytná celodenní péče ve specializovaném zařízení, může to snadno vyjít na dvojnásobek,“ přibližuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny. Příspěvek od státu odstupňovaný podle míry nesoběstačnosti, tedy od 880 korun do 19 200 korun, tak ideální potřebnou péči často nedokáže pokrýt.
12 dalších obav Čechů
Průzkum České asociace pojišťoven (ČAP) zmapoval i další obavy Čechů. Na druhém místě událostí, z nichž mají lidé aktuálně obavu, jsou úrazy. Toto možné riziko vnímá 71 % dotazovaných. Třetí nejčastější obavou Čechů je, že způsobí dopravní nehodu a dojde při ní k újmě na zdraví a majetku někoho jiného. Této situace se obává 65 % lidí.
„Ani tyto obavy nejsou úplně liché. Vlivem ekonomické situace růstem odškodnění i nákladů na opravu vozidel se průměrná výše škody na zdraví i na majetku dlouhodobě navyšuje. Například za posledních 12 let se v obou segmentech průměrná výše škody prakticky zdvojnásobila, konkrétně u škod na zdraví z 206 tisíc korun na 405 tisíc korun a u majetkové škody z 26 tisíc na 55 tisíc korun,“ dodává Petr Jedlička, pojistný matematik ČAP.
Proč je dobré mít životní pojištění. Čtyři zásadní rady jak je sjednat |
Češi se také bojí výpadku příjmů kvůli vážnému onemocnění, ale i krátkodobé pracovní neschopnosti. Napříč Českem však rostou i obavy z nedostupnosti kvalitní zdravotní péče. „Vnímání tohoto rizika oproti loňskému roku vzrostlo, zde jde patrně o dozvuky koronavirové pandemii a informací o tom, že dochází potřebné léčebné prostředky,“ uzavírá Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala.
| Riziko | Obava lidí |
|---|---|
| 1. Neschopnost sebeobslužnosti ve stáří s finančními a časovými nároky pro příbuzné na zajištění trvalé péče. | 73 % |
| 2. Úraz bez trvalých následků. | 71 % |
| 3. Způsobení dopravní nehody a újmy na majetku/na zdraví někomu jinému. | 65 % |
| 4. Výpadek příjmu v případě závažného dlouhodobého onemocnění nebo invalidity. | 56 % |
| 5. Krátkodobá pracovní neschopnost. | 56 % |
| 6. Způsobení škody jinému člověku v běžném životě (nehoda na kole, při sportu, poškození cizí věci…). | 53 % |
| 7. Úmrtí a související výpadek příjmu pro blízké členy rodiny (děti, manžel/manželka). | 52 % |
| 8. Nedostupnost kvalitní zdravotní péče, až ji budu potřebovat. | 52 % |
| 9. Požár domu/bytu, kde žiji. | 49 % |
| 10. Vytopení sousedů nebo vlastní domácnosti při havárii vody v místě mého bydliště. | 48 % |
| 11. Krádež mého vlastního vozidla. | 46 % |
| 12. Poškození, zničení domu/bytu, kde žiji v důsledku živelních škod (povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu…). | 45 % |
| 13. Zdravotní indispozice (úraz, nemoc) během zahraniční dovolené. | 45 % |
| Zdroj: Průzkum výzkumné agentury SC&C pro ČAP, květen 2022 | |
