Nejrychleji rostou vyšší mzdy

Když se lidé v novinách dočtou, že podle statistiky je průměrná mzda bezmála dvacet tisíc korun, většina z nich nevěřícně zakroutí hlavou. O tom, kde se vlastně čísla o mzdách berou a o čem vypovídají, hovoří předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer docela s chutí.

"Nemám rád odlidštěnou statistiku. Věřím, že ta naše může pomoci každému, kdo si chce ujasnit svou pozici na trhu práce. A kdo chce vědět o mzdách něco opravdu konkrétního, může se s námi spojit telefonicky nebo emailem. Náš informační servis funguje v každém kraji a zdarma," říká Jan Fischer.

Každý by asi rád patřil k těm zaměstnancům, kteří berou vysoké a navíc rychle rostoucí mzdy. Lze ze statistiky vyčíst, jak na to?

Jednoznačně platí, že obrovskou roli hraje vzdělání. Mzdy táhnou nahoru vysokoškoláci. Vysokoškolské vzdělání se vyplatí, je klíčem k vysokému platovému ohodnocení.

A co dobře placené obory?

To je rozhodně finančnictví, bankovnictví. Ale pozor, nenechme se mýlit - v bankovních institucích je několik málo lidí s obrovskými platy, kteří táhnou celková čísla nahoru. Ale když půjdete dělat k přepážce, tak asi nezbohatnete.

Jaká je podle vašeho úřadu průměrná mzda v České republice?

Nejpodrobnější údaj máme z roku 2003. Pochází z údajů o jednotlivých zaměstnancích a jejich výplatních páskách. Tehdy byla průměrná mzda 19 510 korun.

Víte, že takový plat většina lidí nikdy na své pásce neviděla? A že právě proto mnoho z nich statistice nevěří? Nemá tedy statistika v ruce údaj, který by skutečně vypovídal o mzdě běžného zaměstnance?

Máme tu takzvaný medián. Ten daleko lépe odpovídá běžné mzdě mezi lidmi. V roce 2003 byl přesně 16 707 korun. To je rozhodně číslo bližší běžnému českému zaměstnanci, i když je to stále souhrnná veličina a jako takovou ji musíme chápat.

Takže je lepší ve statistice sledovat takzvaný medián?

Ano, a právě u údajů o mzdách. Když si totiž seřadíme všechny zaměstnance v zemi

Dávám výpověď. Nevážíte si mě Více čtěte ZDE.

od nejnižší mzdy po nejvyšší, tak průměr zdaleka neleží někde uprostřed. Těch několik lidí s vysokými příjmy jej vychyluje značně nahoru. Vede to k tomu, že celé dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je průměrná mzda, a vůbec se v tomto čísle nevidí. Zato medián je právě taková mzda, která leží přesně uprostřed - to znamená, že polovina zaměstnanců v zemi bere mzdu nižší, než je medián, a polovina bere mzdu vyšší.

A proč se tedy častěji nepoužívá ke srovnání mezd medián, pokud podle vás lépe odpovídá běžné mzdě? Proč politici, analytici a někdy i novináři stále používají průměr?

Osobně se jednoznačně zastávám mediánu. My jen produkujeme nejrůznější statistické údaje a veličiny a nemůžeme zasahovat do toho, jak jsou používány. Můžeme každému rádi říci, že medián, pokud jde o různá srovnání, je přiléhavější charakteristikou mzdové úrovně, ale je už na uživatelích, ať už jsou to politici či analytici, jaké údaje pak použijí.

Ale vaše údaje o mzdách používají například i lidé, kteří mění místo, nebo chtějí požádat o zvýšení platu. Vy říkáte, že průměr není nejlepší údaj. Ale ten bývá často jediný dostupný. Mají běžně lidé šanci dozvědět se více o mediánu - o běžné mzdě ve svém oboru, či dokonce ve své profesi?

Detailní čísla o mzdách každoročně publikujeme v analytické publikaci Mzdy zaměstnanců. Jsou tam mzdy průměrné, i mediány u každé sledované profese,

Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE.

rozdělené podle pohlaví a krajů. Je to hodně podrobná statistika a opravdu může sloužit v praxi. Měla by být na internetu. Ale číst takový statistický soubor je dost protivné, proto máme fungující informační servis v každém kraji. Když má někdo potřebu vědět něco konkrétního, stačí se spojit s krajskou pobočkou, nebo poslat e-mail. Tyto údaje poskytujeme zdarma.

Kde získáváte údaje o tom, kolik lidé berou?

Jednak z údajů za podniky, které sbíráme čtvrtletně. Tam k průměrné mzdě dospějeme tak, že mzdové prostředky podniku vydělíme počtem jeho zaměstnanců. To jsou rychlé údaje, nevypovídají o jednotlivcích a jejich výplatních páskách, ale umožňují rychlé srovnání mzdové úrovně mezi odvětvími. K tomu vycházíme z údajů o jednotlivých zaměstnancích - tento informační systém zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí a pochází v podstatě z jednotlivých výplatních pásek. Samozřejmě, nejsou tam zahrnuti všichni, ale přesto je tam nesmírně velká část lidí - dostanou se k nám údaje až o dvou třetinách všech zaměstnanců v zemi.

Jak vůbec za poslední roky mzdy rostly?

Od roku 1988 do roku 2003 je růst nominálních mezd 429 procent.

Rostly všechny mzdy, anebo jen ty nejvyšší?

Samozřejmě rostly i nízké mzdy. Ale je pravda, že nejrychleji rostou mzdy nejvyšší. A tím dochází k rozevírání nůžek mezi nejvyššími a nejnižšími mzdami. To je asi nejvýraznější trend ve vývoji mezd za posledních patnáct let.