Do třetí rizikové kategorie patří zaměstnanci, kteří pracují ve výrazném chladu nebo naopak horku, jsou vystaveni vibracím, případně vykonávají zvlášť fyzicky náročnou práci. O tom, zda konkrétní pracovní pozice tyto podmínky splňuje, si ale zaměstnanec ani zaměstnavatel nemohou rozhodnout sami.
Penzijní spoření |
„O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou do třetí kategorie rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) ve svém manuálu k povinným příspěvkům zaměstnavatelů na penzijní spoření.
Zaměstnavatelé zároveň nemají povinnost přispívat na jiné finanční produkty, jako je dlouhodobý investiční produkt (DIP) či soukromé životní pojištění. Povinný příspěvek se vztahuje výhradně na penzijní spoření a činí čtyři procenta ze základu pro výpočet hrubé mzdy.
Uplatnění povinného příspěvku na penzijko
Pro samotné pracovníky v náročných profesích spadající do třetí kategorie rizik platí, že musí uplatnit své právo na povinný příspěvek do penzijního spoření u zaměstnavatele. V opačném případě nejde o porušení zákona, povinnosti, ze strany zaměstnavatele.
„Postačí zaměstnavateli předat údaje o smluvním penzijním spoření a za následující měsíc, pokud pracovník vykonal směny v riziku, už dojde k převedení povinného příspěvku do penzijka,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Nezáleží přitom, zda má pracovník aktivní smlouvu na penzijní připojištění se státním příspěvkem, do kterého se od roku 2012 už nevstupuje, nebo na doplňkové penzijní spoření (DPS). Stejně tak nesmí zaměstnavatel ovlivňovat výběr penzijní společnosti.
Tělo i hlava v kondici: Jak firmy mění pojetí zdravotních benefitů |
„Jeho povinností je sledovat směny, které jeho pracovník vykonal v daném měsíci v rizikovém prostředí, zaevidovat je a při splnění podmínek mu povinně přispět do penzijka,“ shrnuje Kučera novou povinnost zaměstnavatelů.
Alespoň tři směny v měsíci v rizikové práci
Je tady i další podmínka výplaty příspěvku. A tou je, že zaměstnanec v měsíci odpracuje aspoň tři směny v rizikové práci. Celá směna se do rizikové práce započítá v případě, že ji pracovník vykonával po většinu pracovní doby. To je déle než polovinu směny.
„Po odpracování sedmi hodin rizikové práce při desetihodinové směně se započítává celá směna jako riziková,“ vysvětluje poradce.
Na druhou stranu při odpracování tří hodin v riziku z celkových osmi hodin pracovní doby se ani tyto tři hodiny práce v riziku nezapočítají pro uplatnění příspěvku na penzi. To proto, že nejde o směnu v rizikové práci.
Prvně převádí zaměstnavatel povinný příspěvek na soukromé penzijní spoření za měsíc, který následuje po měsíci, v němž pracovník předal svému zaměstnavateli údaje o penzijní společnosti. Prakticky to znamená, že k převodu samotného příspěvku dojde po skončení měsíce, kdy pracovník prvně od oznámení odpracoval alespoň tři směny v rizikové práci.
„Výši povinného příspěvku, který zaměstnavatel u daného pracovníka zaplatil, i uvede na mzdový list zaměstnance,“ upozorňuje Kučera.
Stále podle něj platí, že zaměstnavatelé si o odvedené příspěvky do penzijka snižují daňový základ, a to až do 50 tisíc korun ročně na každého zaměstnance.
Změna práce 2026: kdy podat výpověď a kdo dostane podporu 38 537 Kč měsíčně |
„Pozor! Má to háček. Limit 50 tisíc korun je společný taktéž pro životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Což patrně legislativci nevzali v úvahu, protože pokud byste jej už příspěvky zaměstnavatele vyčerpali v plné výši na jiné produkty, pak vám bude muset přispívat nad tento limit s odpovídajícími odvody. Je také možné, že by mohl být zaměstnavatel negativně motivován a příspěvky na jiné produkty omezit,“ doplňuje.
Příspěvek loni dostávalo skoro 1,3 milionu lidí
Na konci loňského třetího čtvrtletí obhospodařovaly penzijní společnosti v Česku smlouvy pro více než 3,9 milionu lidí.
„V doplňkovém penzijním spoření investovalo v účastnických fondech 2 131 090 účastníků a v transformovaných fondech spořilo 1 771 666 účastníků,“ přibližuje tiskový mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček.
Příspěvek na penzijní spoření od zaměstnavatele pak podle dat Asociace dostávalo na konci loňského třetího čtvrtletí 1,28 milionu lidí.
„Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 1 096 korun a na doplňkové penzijní spoření 1 207 korun,“ dodává Sedláček.
