Plánujete si dovolenou? Možná to za vás udělá šéf. Riziko se zvyšuje zejména v době, kdy se někteří zaměstnavatelé potýkají s dopady krize. Mohou totiž využít svého práva a dobu dovolené určit a dočasně se tak přenést přes problém nedostatku zakázek.
Peníze sice neušetří, neboť dovolenou vám musí zaplatit, ale mohou tak zabránit situaci, že bude mít polovina zaměstnanců v podniku volno zrovna ve chvíli, kdy zájem zákazníků znovu vzroste. Dovolenou vám však musí nařídit písemně a nejméně s čtrnáctidenním předstihem.
Zájmy firmy jsou přednější
Nicméně ani v době ekonomické stability si zaměstnanci výrobních firem nemohou zcela rozhodovat o tom, kdy si dovolenou vyberou. Důležité ale je, aby byli včas informováni. "Již tradičně využíváme první dva týdny v červenci k odstávce výroby. Zaměstnanci si na tento termín zvykli," říká Jan Brabec, ředitel společnosti Ryor.
Podobné zkušenosti mají i v PricewaterhouseCoopers. "Záleží na konkrétních projektech a dovolená se plánuje tak, aby něčí nepřítomnost neovlivnila zakázku," říká Jana Byczkowska, personální manažerka PricewaterhouseCoopers. Dodává, že společnost přitom bere v úvahu potřeby například rodičů, kteří řeší třeba zavřenou školku. Je lepší, pokud plánování není centrální, ale o dovolených rozhodují vedoucí. Podle ní tak totiž vzniká prostor pro flexibilitu a je možné více přihlížet k osobním potřebám zaměstnanců.
Každý pátek volno?
Každopádně, zaměstnavatel nemůže nařídit, abyste si dovolenou vybírali třeba každý pátek nebo pondělí. Ze zákona máte nárok dostat alespoň dva týdny v celku. Zbytek dovolené může být rozdroben, ale i tak by vám nikdo neměl nařídit, abyste si ho vybírali po jednotlivých dnech.
Podle advokátky Veroniky Odrobinové z kanceláře Schönherr by měla firma nařídit zbytek dovolené v několika částech tak, abyste měli volno vždy alespoň tři pracovní dny za sebou. Výjimkou může být třeba "spojování" státních svátků a víkendů.
Firma také musí při rozdělování dovolené přihlížet k vašim oprávněným zájmům. Co to znamená, však zákoník práce přímo neuvádí. Veroniky Odrobinová mezi ně uvádí například situace, kdy si rodiče chtějí vybrat dovolenou v době, kdy mají děti prázdniny nebo kdy si manželé vybírají dovolenou společně.
Pokud máte dojem, že šéf nepřihlédl k vašim oprávněným zájmům a neměl pro to přitom vážné provozní důvody, je možné obrátit se se stížností na inspektorát práce.
Ze zákona máte právo na dovolenou minimálně v délce čtyř týdnů. Podle advokátky z kanceláře Schönherr není možné, aby vám zaměstnavatel nárok na dovolenou zkrátil například kvůli tomu, že v podniku byla začátkem roku vyhlášena částečná nezaměstnanost a vy jste v nějakou dobu nepracovali (anebo stále nepracujete) plných pět dní v týdnu, osm hodin denně.
Častým případem, kdy vám naopak může být zkrácena dovolená, jsou neomluvené absence. Za jeden den "záškoláctví" vám může šéf z dovolené strhnout až tři dny. Nicméně za všech okolností vám musí ponechat dva týdny dovolené.
Než zaplatíte zájezd
Také se může stát, že pokud podnik, který měl od začátku roku málo práce, najednou dostane větší zakázku, bude potřebovat k dispozici všechny zaměstnance. Mohou nastat ovšem i jiné situace, kdy bude muset být vaše dovolená zrušena nebo vás z ní odvolají.
Pro tyto případy se vždy vyplatí nechat si písemně dovolenou schválit a pak teprve kupovat zájezd. Pokud se pak stane, že kvůli práci nebudete moci odjet, firma vám ze zákona ztrátu – stornovaný nebo propadlý zájezd – musí uhradit.
Dovolenou není nikdy dobré plánovat na poslední chvíli. Není totiž možné vyjít všem lidem maximálně vstříc a musí se hledat kompromisy. "Na začátku kalendářního roku se v každém oddělení a filiálce vyhotoví plán dovolených, ve kterém se vedoucí snaží maximálně vyhovět požadavkům všech spolupracovníků a současně zajistí vzájemnou zastupitelnost," říká Alena Střížová, prokuristka společnosti DM.
