Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Faltus

Na Vánoce majitelka cukrárny upeče půl tuny cukroví

Na vánočním cukroví není nejhorší jeho pečení, ale zdobení a skládání do krabic, říká Vlasta Ďuranová, majitelka pražské cukrárny U Elišky. Více než 18 let napeče každoročně před svátky se svými šesti zaměstnanci 400 až 500 kilogramů cukroví.

Paní Ďuranová před Vánoci vyrobí celkem třináct druhů a podle osvědčených rodinných receptů, které jsou i 150 let staré. Jen pro představu, takové množství cukroví naplní celkem 300 krabic od velkého dortu.

"Všechno nejdříve vyzkouším, než začnu prodávat. Například, když jsem začala dělat máslové náplně s různými příchutěmi - rumovou, pistáciovou, kávovou. Část cukroví jsem pak dala na mrazák, další část jsem schovala do lednice a třetí jsem nechala při pokojové teplotě. Díky tomu jsem zjistila, že zákazníci si mohou toto cukroví nechat na stole až šest dní, aniž by se zkazilo," vzpomíná.

Vánoce nikomu nezkazí

V cukrárně, kterou nyní vlastní, pracovala coby vedoucí ještě jako státní zaměstnanec. Když pak přišel rok 1989, cukrárnu vydražila a začala podnikat. Zpočátku by ji ani nenapadlo, že bude obchod rozšiřovat i na poměrně rozsáhlou výrobnu. "Tehdy jsme tři čtvrtiny zboží nakupovali od výrobce a dělali jen pár kousků zákusků, jako třeba věnečků. Později mi ale zákusky z výroben přestaly chutnat, začali máslo nahrazovat margarínem a vůbec. Stála jsem tehdy před rozhodnutím, zda cukrárnu zavřít, protože jsem nechtěla prodávat něco, co mi nechutná. Nakonec jsem se rozhodla svůj podnik rozšířit i na výrobnu."

. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelích

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

Čtěte další příběhy známých i méně známých podnikatelů

Vlasta Ďuranová patří v Praze k několika málo cukrářům, kteří vánoční cukroví pečou na objednávku. "Je to náročná práce. Nejhorší jsou vanilkové rohlíčky a vosí hnízda," vysvětluje. "Není to, jako když pečete cukroví doma, kde si těsto vyválíte a nařežete. Tady musíte brát kousky a hned v dlaních uválet rohlíček nebo palcem těsto rychle nacpat do formy."

Ona sama jí vánoční cukroví až v únoru. "Teď před Vánocemi vše ochutnávám, pak už samozřejmě chuť na cukroví nemám. Do Mikuláše je vše napečeno a pak už se jen plní a zdobí," dodává. Právě při zdobení využije znalosti a zkušenosti aranžérky. "Praxe z aranžérství mi hodně pomáhá, mám jasnou představu, jak má dort vypadat," chlubí se obrázky nazdobených dortů. Za svůj nejlepší považuje františkový. "Je v něm půl litru rumu!“

Přestože zakázky na cukroví přijímá v září, stává se, že za ní na poslední chvíli, jen pár dní před Vánocemi, přijdou zákazníci. "Není to příjemné, ale jsem obchodnice, takže s tím počítám. Nikoho na Vánoce nenechám bez cukroví,“ říká. Občas se v některých rodinách stane, že cukroví je snědeno ještě před svátky a ženy pak nové shánějí na poslední chvíli. "Někdy i narychlo cukroví dopečeme."

cukrářka Vlasta Ďuranová (68 let)

Její pracovní den trvá od 8:00 do 18:00 hod. Je vyučená prodavačka a aranžérka. Ráda tráví dovolenou se svými čtyřmi vnoučaty v Egyptě nebo na cestách po Evropě. Relaxuje vařením a pletením. 

Trable s cukrem

Před svátky stráví v cukrárně i více než 12 hodin denně. "Baví mě to. Musí, protože jinak by se ta dřina nedala vydržet,“ dodává. "Ráda si vymýšlím své vlastní recepty. Třeba jedu v autě a přemýšlím nad tím, co s hromadou bílků, které mi zbyly. Je to o praxi, musíte se naučit mít správný odhad, kolik cukru, kolik mouky a mléka, aby těsto bylo tak, jak má." Sama takto začala vyrábět i cukroví pro diabetiky. "Vlivem obyčejného cukru cukroví například tvrdne, proto je někdy lepší například vosí hnízda namáčet do čokolády. Netvrdnou a rum se v nich lépe drží," radí. "Naopak umělá sladidla dělají cukroví velmi křehké. Proto musím počítat s tím, že je budu plnit až na poslední chvíli."

Učí se pořád. Suroviny se totiž stále mění. "Třeba jsem zjistila, že si musím dávat pozor na máslo. Pokud v něm není aspoň 82 procent tuku, krém z něj neušlehám. Stejně je to s moukou, těžko poznáte kvalitu a kolik má lepku. Musíte vědět, jak těsto má vypadat." Ani ona sama však nedokáže poradit, jak si vybrat kvalitní zákusek nebo jak koupit správné cukroví. "Bohužel, pokud jde o cukrářské výrobky, vše vypadá velmi dobře. Rozdíl a kvalitu poznáte, až když ochutnáte."