Na šéfech lidé cení slušné jednání

Má být šéf odborníkem, nebo hlavně slušným člověkem? Nejraději obojím, ale kdyby si tuzemští zaměstnanci měli vybrat jen jeden povahový rys vedoucího, vybrali by slušnost. Vyplývá to alespoň z průzkumu společnosti AISA, prováděného v březnu a dubnu.

Mezi vlastnosti, které na svých šéfech oceňují pracovníci nejvíce, patří vedle slušnosti a odbornosti také klidné jednání, kamarádskost, pracovitost, tolerantnost, spravedlivost a vstřícnost. Každý desátý člověk však nedokáže žádný kladný rys na svém šéfovi najít.

Co vadí?

Šéfovy kladné vlastnosti podřízené potěší, naopak je to s těmi zápornými. Podle výsledku šetření jim nejvíc ze všeho vadí váhavost nadřízeného. "Když už jdu za vedoucím s věcí, kterou nechci nebo neumím rozhodnout sám, očekávám, že rozhodne on. Mockrát se ale stalo, že se k ničemu neměl, a naopak sám chtěl konečné rozhodnutí na mně," popisuje svého šéfa v předchozím zaměstnání technik Jan Bárta. Pro něj byla nerozhodnost vedoucího nakonec jedním z důvodů, proč zaměstnavatele vyměnil. Váhavostí šéfů netrpí přitom jen podřízení, ale může se promítnout i do prosperity podniku. Zkoumá se tento povahový rys při obsazování například manažerských míst? "Samozřejmě že ano, schopnost rychlého a správného rozhodování prověřujeme na případových studiích, které simulují praxi," vysvětluje psycholožka Iva Moravcová. "Jenže žádná případová studie nemůže dokonale ukázat, jak se bude manažer chovat v praxi, kde na něj působí celá řada dalších faktorů," dodává. K dalším vlastnostem, které zaměstnancům u nadřízených vadí, patří nervozita, nedostatek sebeovládání a nepřiměřená přísnost.

Patří šéf na své místo?

Půl na půl, tak by se dala charakterizovat spokojenost podřízených s vedoucími. Relativně nejvíc dotázaných, čtyřicet pět procent, považuje svého nadřízeného za člověka na svém místě. Jen o tři procenta méně mají k nadřízenému výhrady. Čtvrtina z nich považuje svého šéfa za odborníka, který neumí vést lidi, a jedenáct procent si myslí, že se šéf nehodí pro svou funkci. Optimální je, pokud je šéf zároveň odborníkem i manažerem a má vedle formální i neformální autoritu. "Jenže vedoucích, kteří by to ideálně naplňovali, není mnoho. Nejlepší jsou šéfové, kteří mají manažerské schopnosti vrozené, i ten, kdo je nemá, je ale může dalším vzděláváním získat," vysvětluje socioložka Jana Duffková. Někdy se hodně liší také představy o tom, co by měl šéf dělat, a co skutečně dělá. "Naše pracovníky v zahraničních firmách hodně překvapilo to, že šéf nesedí za polstrovanými dveřmi a ostatní pracují na něj, tak jak na to z tuzemských firem byli zvyklí. Šéf bývá součástí týmu, výrazně se podílí na jeho činnosti a je tak spíš spolupracovníkem než nadřízeným," uvádí Jana Duffková. Spokojenost se šéfem je rozdílná podle vzdělání dotazovaných, dvě třetiny vysokoškoláků jsou se šéfem spokojeny, zatímco u vyučených a lidí se základním vzděláním jsou to jen dvě pětiny lidí. "Myslím, že to souvisí s tím, že vysokoškoláci jsou zvyklí pracovat samostatně a dost často ani šéfa, který by je řídil, nepotřebují," říká socioložka Duffková.