Jste sice vyučená dámská krejčová, ale proč jste se dala zrovna šití svatebních šatů?
Už během studia jsem si vysnila, že si jednou ušiji své svatební šaty. Když mě můj manžel požádal po skoro deseti letech o ruku, hned jsem začala přemýšlet, jaký model si na svatbu ušiji. Bylo to hodně náročné, protože jsem do té doby nic tak složitého nešila.
A jak to dopadlo?
Vymyslela jsem si pásek, který jsem pošívala těmi nejmenšími korálky nespočet hodin, prostě korálek vedle korálku. A nebylo to jen o šatech. Celou svatbu jsem chtěla mít ve své režii, co nejvíce věcí jsem chtěla vyrobit sama – ať už oznámení, výzdobu, ručně lepené vývazky, či svatební kytici z ručně lepených kytiček vyrobených ze stužek. Svatební šaty však byly nejdůležitější.
A jaké byly?
Chtěla jsem, aby byly hlavně pohodlné a já v nich vydržela celý den i noc. Stálo to spoustu mravenčí práce. Dva dny před svatbou jsem na nich došila poslední steh.
Takže jste to zvládla a mohla si odpočinout a užít si svatbu?
Právě že ne. Bylo mi líto, že mám došito, a tak se už tehdy zrodila myšlenka šít svatební šaty na míru. A protože v den mé svatby končila smlouva u mého zaměstnavatele, rozhodla jsem se zkusit to a začít podnikat. Hodně mě k tomu popohnal můj manžel. Prostě jsem riskovala.
Monika Srovnalová (28 let)
|
Nebála jste se velké konkurence, hlavně v podobě různých půjčoven?
Nad tím jsem popravdě ani moc nepřemýšlela. Když se mi ozvala první nevěsta, měla hodně netradiční představu. A právě to mě utvrdilo v tom, že se najdou dívky a ženy, které nechtějí šaty z půjčoven. Velkou roli sehrálo i to, že šaty z půjčoven nejsou většinou pohodlné, navíc se nevěsty bojí, aby je nepoškodily.
A našla jste ještě nějaká další plus?
Další plus jsem viděla v tom, že se nevěsty nebudou muset po půlnoci převlékat do dalších šatů, protože ty svatební budou prostě pohodlné. Vlastně jsem zatím neměla žádnou nevěstu, která by řešila popůlnoční šaty.
Nevěsty by mohly ale předvést dvoje šaty...
Přijde mi škoda převlékat se do jiných šatů. Svatba je pro mnoho dívek jen jednou v životě, tak proč si ji neužít právě v těch vysněných šatech. Nevěsty si také často stěžují, že nechtějí být celý den stažené v šatech s kosticemi typu korzet z půjčovny.
A nevyjdou je šaty z půjčovny mnohem levněji?
Není to tak jednoznačné. Někdy vyjde cena za ušití šatů stejně jako půjčovné, což málokdo ví. Když si šaty nechají nevěsty ušít, mohou je po svatbě prodat. U mě to je tak půl na půl. Některé šaty obratem prodají, jiné si je schovají třeba pro své dcery, nebo se jich prostě jen nechtějí vzdát, chtějí je mít jako vzpomínku. Navíc pokud projeví zájem, mohu jim je po svatbě přešít, aby si je mohly vzít třeba na ples, či jinou společenskou akci.
Jakou barvu si nevěsty vybírají nejčastěji?
V barvách vede nejvíce ivory odstín. Je to taková sázka na jistotu, každému totiž sluší. Jen málo nevěst si už vybírá klasickou bílou. Sem tam se najde také nevěsta, která chce barevné šaty. Šila jsem už malinové, meruňkové, dokonce i černé šaty.
Šít svatební šaty musí být nejen náročné. Asi si nemůžete dovolit udělat chybu. Je to tak?
Ano, někdy je to hodně náročné. Zažívám pochopitelný stres, zda bude nevěsta spokojená. Ale asi mám štěstí, protože všechny mé nevěsty byly spokojené a mnohé se posléze staly i mými kamarádkami. Když už jsme ale u toho stresu, tak ten zažívají nevěsty spíš během prvního setkání. Často nevědí, jaké šaty zvolit, takže i během šití vymýšlíme různé kombinace. To je velká výhoda a zákaznice ty různé kombinace moc baví.
Kolik svatebních šatů ušijete třeba za měsíc?
Na počátku jsem měla tak dvě až tři poptávky za měsíc, letos v lednu jich už bylo pětadvacet. Přijmout jsem jich mohla ale jen deset. Dnes už si i dost vybírám, záleží nejen na představách nevěst, ale i na termínech, abych byla schopna všechno zvládnout. Důležitý je pro mě také cenový limit nevěsty. Ten je důležitý hlavně u krajkových šatů, protože cena krajek se pohybuje od pěti set do pěti tisíc korun. Najít adekvátní krajku, která se bude líbit a zároveň bude cenově přijatelná, je někdy velice náročné na čas.
Vraťme se k začátkům vašeho podnikání. Když jste začínala, co všechno jste musela pořídit?
Začátky byly hodně těžké. Mou největší podporou byla rodina a hlavně manžel. Šila jsem doma v malé místnosti, kde jsem měla kufříkový šicí stroj a overlock, oboje ještě z dob studií. S přibývajícím počtem zakázek jsem si mohla dovolit pořídit profi stroje a postupně si dílnu dovybavit. Musela jsem řešit také větší prostory. Zakázek přibývalo a bylo nutné pořídit něco většího. A tak jsem začala hledat vhodné místo.
A našla jste je?
Ano, už po roce jsem našla ideální místo ve vedlejší vesnici. Trvalo zhruba dva měsíce, než jsem vyřídila vše potřebné a než jsem dala nové prostory dohromady. Velkou zásluhu na tom má můj manžel, který je zrekonstruoval a zvelebil a díky kterému byly náklady na pořízení minimální. Je to pro mě teď ten největší ráj na zemi. Mám nejen dílnu, ale i oddělený prostor pro příjem zákazníků.
Odkud berete materiály a kterým dáváte přednost?
To je různé. Mám zahraniční dodavatele, kteří mi už od počátku dodávají základní materiály, jako jsou satény, šifony a tyly. Krajky sháním v prodejně přímo u nás v Olomouci, ale také různě na internetu. Letos nevěstám nabízím i vzorníky, kde jim různé materiály ukazuji a doporučuji. A zase jsme u těch krajek, na které nedám dopustit. Na mých šatech je totiž živůtek velmi často pošívaný krajkou, což je ta nejnáročnější práce.
V čem je to tak náročné?
Každý kousíček krajky musím pečlivě vystřihnout, našpendlit na figuríně a pak ručně našít. Tento proces trvá nespočet hodin.
Co dalšího ke své práci potřebujete?
Kromě šicího stroje a overlocku je velmi důležitým pomocníkem žehlička s parním generátorem. Důležité jsou také figuríny, na které rozešité šaty odkládám. Zapomenout nesmím ani na drobnou galanterii a podobně.
Kolik svatebních šatů jste už ušila, jak dlouhé jsou u vás čekací lhůty?
Svatebních šatů na míru mám něco přes pětatřicet, další šaty mám kvůli focení a propagaci. Pokud jde o čekací lhůty, nedá se to přesně stanovit, záleží totiž na různých okolnostech, třeba na těhotenství. Šila jsem pro několik nevěst, které čekaly miminko, takže jsme šaty řešily až těsně před svatbou. Také jsem měla nevěstu, která žila v zahraničí a přijela pouhý týden před svatbou. To byl docela oříšek, ale zvládla jsem to. Čekací lhůtu ovlivňuje třeba i to, že není dostupný vytoužený materiál, proto je důležité zarezervovat si termín včas.
Co je ještě důležité, aby byla nevěsta spokojená?
Třeba vhodný výběr bot a doplňků. Obuv musí souhlasit s délkou šatů, aby o ně nevěsta nezakopávala.
Můžete prozradit, v jakých cenových relacích se svatební šaty pohybují?
Je těžké takto stanovit cenu, záleží na materiálu a náročnosti modelu. Šaty se ale v průměru pohybují od 15 tisíc korun. V půjčovně za ně zaplatíte i 17 tisíc, takže si myslím, že ta má cena je v porovnání s půjčovným velice dobrá, zvlášť když je může žena po svatbě prodat.
Zažila jste během svého podnikání něco, na co jen tak nezapomenete?
Asi nejvíc mi utkvěla v hlavě svatba mé kamarádky. Měla krátké šaty z puntíkatého tylu s třičtvrtečními rukávy. Když se během hostiny šla fotit, tak si díky různým kreacím na skále roztrhala rukávy v podpaží. A tak nezbylo nic jiného, než rukávy na večer odstřihnout, což jsem rychle udělala malými nůžkami. Večer pak za mnou chodili svatební hosté a chválili mě, jak jsme to skvěle vymysleli s těmi odepínacími rukávy. Nechaly jsme je při tom.
Máte nějaké spolupracovníky, anebo vše děláte sama?
Bohužel jsem na vše zatím sama. Ráda říkám zatím, protože bych chtěla v budoucnu někoho k sobě. Pro mě samotnou je to náročné a nemohu naplno dělat to, co chci.
Máte malé dítě, jak se vám daří skloubit práci matky a podnikatelky?
Před porodem jsem pracovala do posledních chvil a už v porodnici mi bylo smutno po šicím stroji. Zpočátku můj chlapeček hodně spal, a tak jsem tu dobu využívala k šití. Teď, když je větší, je to náročnější. Ale díky rodině můžu dál pracovat.
Postoupila jste do finále soutěže Podnikavá žena. Kdo vás přihlásil a jak to všechno vlastně bylo?
V roce 2018 jsem na internetu viděla, že je možné zapojit se do soutěže Podnikavá žena roku. Váhala jsem a na poslední chvíli se přihlásila. Bylo nás spousta a z těch všech vybrala porota dvacet žen - podnikatelek. Z nich pak veřejnost vybírala podle příběhu deset a já byla mezi nimi.
Co jste vyhrála?
Dostala jsem deset tisíc korun na rozvoj svého podnikání. V tu dobu jsem byla oslovena fotografem Honzou Kvardou, zda bych s ním nešla do společného projektu. A protože jsem si moc přála obléknout někoho slavného, vznikl nakonec projekt Princezny pomáhají.
O čem to bylo?
Měla jsem čest obléknout několik známých osobností jako Terezu Maškovou, Markétu Procházkovou, Annu Julii Slováčkovou, Lucii Šteflovou a mnoho dalších. Celá akce byla braná jako charitativní aukce fotografií princezen, které oblékly mé šaty. Když se mi po roce ozvali z Podnikavé ženy a ptali se, na co jsem výhru využila, vyprávěla jsem jim o tomto projektu. Díky tomu jsem získala ocenění Podnikavá žena roku i v loňském roce. A těší mě to o to víc, že loni vybrala porota ze všech ročníků tři nejlepší, mezi které patřím i já.
Jaké máte plány do budoucna?
Stále je co zlepšovat a už dlouho mám v hlavě nápad. Příští rok se mu chci věnovat. Často slyším, že nevěsty chodí po svatebních salonech s tím, že zkoušely spoustu šatů, ale nevybraly si. A tak se v mé hlavě zrodil nápad, který jsem nazvala Sestav si šaty. Nevěsty přijdou a hned na první schůzce si sestaví šaty podle své představy. Na výběr bude spousta různých základů s různými typy sukní.
Dále chci mít na výběr různé sukně a bodyčka. O to je velký zájem, protože je nevěsty mohou využít po svatbě samostatně. A jak už jsem řekla, chci přijmout krejčovou, která by mi pomáhala.
Na závěr se nemůžu nezeptat, jestli už pociťujete v souvislosti s šířící se epidemií negativa ve svém podnikání?
Bohužel ano. Kvůli koronaviru musely svatbu posunout na pozdější termín už dvě nevěsty. Na ty pozdější termíny mám zamluvené jiné nevěsty, takže to budu muset nějak vymyslet. Další dvě zákaznice mě čekají v květnu, otázkou je, zda se pak budou moci konat svatby. Komplikované je to i v tom, že teď nemohu dělat žádné zkoušky a šaty si dopředu nachystat. Navíc nastal problém s dodávkami látek, zvláště ze zahraničí. Několik balíků už mi dodavatelé stopli.
