O výši odměny čerstvého absolventa rozhoduje především vystudovaný obor vysoké školy. V nástupních mzdách vedou jednoznačně absolventi IT oborů, kteří si mohou přijít až na 35 tisíc korun hrubého měsíčně. Kromě toho lze lepší platové podmínky očekávat v Praze a velkých městech.
Představy versus realita
Čerstvý absolvent, který po získání vysokoškolského diplomu hledá první zaměstnání, často narazí s představami o výši mzdy a náplni práce. I když jsou absolventi třeba ve srovnání s rokem 2011 realističtější (to si běžně představovali měsíční odměnu v rozmezí 25 až 30 tisíc hrubého), stále mohou při podpisu pracovní smlouvy pocítit zklamání.
Menší firmy nabízejí většinou 15 až 20 tisíc korun hrubého měsíčně, ty větší 20 až 25 tisíc. Průměrná mzda čerstvých absolventů se pohybuje kolem 22 tisíc.
Tradičně nejméně si vydělají absolventi humanitních oborů, třeba ti z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity měli v loňském roce nástupní plat necelých 18 tisíc korun. Masarykova univerzita uplatnění a odměny svých absolventů sleduje dlouhodobě a z výsledků jejích průzkumů vyplývá, že průměrná mzda pomalu roste, od loňska o čtyři procenta na 23 136 korun.
Vysokoškoláci berou více
Průzkum na téma závislosti příjmů na vzdělání uspořádala letos agentura Median. Data byla získána od 15 tisíc respondentů a výsledek průzkumu asi nepřekvapí. Tři čtvrtiny lidí se základní školou uvádějí, že mají v domácnosti problém vycházet se svým finančním příjmem, mezi vysokoškoláky to říká jen necelá třetina. Vysokoškoláci mají navíc možnost dosáhnout na hypotéky a část jejich investic je v dlouhodobějším horizontu.
Kolik berou absolventi VŠ hrubého
Zdroj: Průzkum Universum ve spolupráci se Studenta Media mezi 10 645 českými vysokoškoláky v listopadu 2013 až lednu 2014. |
„Závislost příjmů na vzdělání není nic netradičního ani a priori nic špatného. Naopak, opačný jev, kdy lidé dosahují vysokého kulturního statusu, mají dobré vzdělání a prestižní práci, ale nemají tomu odpovídající příjmy, se nazývá statusová inkonzistence a má také společensky negativní dopady,“ vysvětluje Daniel Prokop ze společnosti Median.
„Problém ovšem je, že české vzdělávání má v rámci OECD jednu z nejvyšších reprodukcí vzdělanostních nerovností. Děti základoškoláků mají dnes vysokou šanci, že budou mezi menšinou studentů, která nedosáhne ani na maturitu, a pokud se vztah mezi vzděláním a příjmy zachová, uváznou tak v chudobě svých rodičů,“ dodává.
Povýšení a lepší peníze docela brzy
To vysokoškolští absolventi mají poměrně dobré vyhlídky. Mediánový hrubý příjem univerzitně vzdělaného člověka byl v roce 2013 přesně 33 408 korun.
Firmy si dobrých absolventů cení, protože si uvědomují, že je poměrně lehce může přetáhnout konkurence, už vychované a s praxí. Pokud se nový zaměstnanec osvědčí, nebrání se proto celkem brzkému povýšení či zvýšení mzdy.
Velmi však záleží na schopnostech mladého člověka. Třeba právě v nejperspektivnějším oboru, IT službách, je sice poptávka zaměstnavatelů poměrně velká, ale rok od roku se počty absolventů zvyšují. Ti by tak měli mít na paměti, že lepší startovní pozici po získání diplomu jim zajistí jakákoliv praxe, byť ve formě brigády, nejlépe samozřejmě z oboru. Více než polovina studentů vysokých škol pravidelně pracuje již při studiu, ne všichni však v oblasti, které by se po škole chtěli věnovat.
