Pár studentů pražského gymnázia s radostí přistoupilo na nabídku společnosti Blue & Yellow psát na internetový server profily sportovců. O podrobnosti se nezajímali, stačilo jim, že za jeden profil budou inkasovat tři sta korun. Kdy? O to se nestarali stejně jako o pracovní smlouvu. Sportovní profily je možné si na internetu přečíst už tři měsíce, studenti nemají dodnes v ruce ani smlouvy, ani peníze. Zaměstnavatel se zpočátku vymlouval na administrativní problémy, pak sliboval, že brzy vše vyřeší a dnes? Studenti se s penězi pomalu loučí, ale majitel serveru Pavel Sýkora tvrdí: Je to nedorozumnění, do konce července budou studenti výplaty mít." Co by si měli zapamatovat, aby se příště podobným problémům vyhli?
Ústní dohodu raději ne!
Pro některé zaměstnavatele je jednodušší dohodnout se o podmínkách práce ústně. Tak lze pracovní smlouvu uzavřít maximálně na měsíc, stejně by však měla mít náležitosti písemné smlouvy - brigádník by se měl vždy dozvědět, jakou práci bude vykonávat, kde a odkdy. "I u ústní dohody je potřeba, aby s jejím obsahem souhlasily obě strany, i tak je však obtížné dokazovat, co bylo dohodnuto, pokud jedna strana dohodu neplní," říká právník Libor Hůla. Výhodnější je podle právníka Hůly uzavřít na brigádu písemně pracovní poměr na dobu určitou či dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. "Smlouvu by měl mít brigádník v ruce už při nástupu do práce a zcela přesně vědět, co bude dělat a za kolik," vysvětluje Hůla. Pokud písemně uzavřená smlouva obsahuje všechny náležitosti a zaměstnavatel ji nedodrží, má možnost si brigádník stěžovat na kontrolním odboru úřadu práce, případně se soudit.
A co daně?
Pozor by měli studenti dát na nabídku hrubého výdělku. Mnozí zaměstnavatelé nabízejí hrubou mzdu s tím, že o daně se má postarat student sám. "Jednou jsem takhle získal práci sice za sto korun na hodinu, později se ale ukázalo, že si ve firmě představovali, že výdělek zdaním sám," říká student Jiří Šticha. Danění by ale mělo být starostí zaměstnavatele či zprostředkovatelské agentury. "Studenti se o danění svých příjmů nemusejí starat," potvrzuje Tomáš Harviš z agentury Index Plus. Podle zákona o dani z příjmu má každý občan nárok na nezdanitelnou částku ve výši 38 040 korun za rok a studenti připravující se soustavně na své budoucí zaměstnání navíc ještě na částku 11 400 korun, dohromady tedy 49 440 korun za rok. Měsíčně si tedy student nejlépe na dohodu o provedení práce může ideálně vydělat bez zdanění až 4120 korun (hrubá mzda se zde rovná čisté mzdě). Podmínkou pro využití "studentské" nezdanitelné částky je věk do 26 let, respektive do 28 let při prezenčním doktorském studiu. Agentuře či zaměstnavateli musí student také doložit potvrzení o studiu. Výdělek nad 49 440 korun ročně již podléhá dani ve výši nejméně 15 procent. Po skončení kalendářního roku může student požádat u posledního zaměstnavatele v termínu od prvního pracovního dne následujícího roku do 15.února o provedení ročního zúčtování daně či sám podat do 31. března daňové přiznání. Pokud jeho celkový příjem z hrubých mezd nepřekročí částku 49 440 korun, sražená daň mu je po 31. březnu vrácena. S platbami na sociální a zdravotním pojištění si nemusí student do 26 let dělat starosti, pokud pracuje na dohodu o provedení práce. Ta smí být uzavřena maximálně na 100 hodin. "Když student uzavře hlavní či vedlejší pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti, musí za něj zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění odvádět," vysvětluje účetní Marie Kovářová.
Ústní dohodu raději ne!
Pro některé zaměstnavatele je jednodušší dohodnout se o podmínkách práce ústně. Tak lze pracovní smlouvu uzavřít maximálně na měsíc, stejně by však měla mít náležitosti písemné smlouvy - brigádník by se měl vždy dozvědět, jakou práci bude vykonávat, kde a odkdy. "I u ústní dohody je potřeba, aby s jejím obsahem souhlasily obě strany, i tak je však obtížné dokazovat, co bylo dohodnuto, pokud jedna strana dohodu neplní," říká právník Libor Hůla. Výhodnější je podle právníka Hůly uzavřít na brigádu písemně pracovní poměr na dobu určitou či dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. "Smlouvu by měl mít brigádník v ruce už při nástupu do práce a zcela přesně vědět, co bude dělat a za kolik," vysvětluje Hůla. Pokud písemně uzavřená smlouva obsahuje všechny náležitosti a zaměstnavatel ji nedodrží, má možnost si brigádník stěžovat na kontrolním odboru úřadu práce, případně se soudit.
A co daně?
Pozor by měli studenti dát na nabídku hrubého výdělku. Mnozí zaměstnavatelé nabízejí hrubou mzdu s tím, že o daně se má postarat student sám. "Jednou jsem takhle získal práci sice za sto korun na hodinu, později se ale ukázalo, že si ve firmě představovali, že výdělek zdaním sám," říká student Jiří Šticha. Danění by ale mělo být starostí zaměstnavatele či zprostředkovatelské agentury. "Studenti se o danění svých příjmů nemusejí starat," potvrzuje Tomáš Harviš z agentury Index Plus. Podle zákona o dani z příjmu má každý občan nárok na nezdanitelnou částku ve výši 38 040 korun za rok a studenti připravující se soustavně na své budoucí zaměstnání navíc ještě na částku 11 400 korun, dohromady tedy 49 440 korun za rok. Měsíčně si tedy student nejlépe na dohodu o provedení práce může ideálně vydělat bez zdanění až 4120 korun (hrubá mzda se zde rovná čisté mzdě). Podmínkou pro využití "studentské" nezdanitelné částky je věk do 26 let, respektive do 28 let při prezenčním doktorském studiu. Agentuře či zaměstnavateli musí student také doložit potvrzení o studiu. Výdělek nad 49 440 korun ročně již podléhá dani ve výši nejméně 15 procent. Po skončení kalendářního roku může student požádat u posledního zaměstnavatele v termínu od prvního pracovního dne následujícího roku do 15.února o provedení ročního zúčtování daně či sám podat do 31. března daňové přiznání. Pokud jeho celkový příjem z hrubých mezd nepřekročí částku 49 440 korun, sražená daň mu je po 31. březnu vrácena. S platbami na sociální a zdravotním pojištění si nemusí student do 26 let dělat starosti, pokud pracuje na dohodu o provedení práce. Ta smí být uzavřena maximálně na 100 hodin. "Když student uzavře hlavní či vedlejší pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti, musí za něj zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění odvádět," vysvětluje účetní Marie Kovářová.
