Když se do údolí říčky Šťávnice usadí zima, zavládne v Luhačovicích dokonalý klid. Hosté korzují po kolonádě či v lázeňském parku, posedávají v kavárnách, vychutnávají si teplé lázeňské oplatky a samozřejmě minerální prameny. V největším lázeňském městě na Moravě život pulzuje dál. Za mimořádnou klidnou atmosférou, která v něm panuje mimo hlavní sezonu, sem totiž i v tomto čase míří množství návštěvníků.
Lidé sem, bez ohledu na roční dobu, stále jezdí odpočívat, ale především se zbavit nemocí, bolestí a dalších neduhů. To tady totiž umějí… „Ročně si sem pro pevnější zdraví přijede na třicet tisíc lidí. Jen pro srovnání – město má pět tisíc stálých obyvatel,“ konstatuje Dalibor Chrastina z Lázní Luhačovice, zdejší největší lázeňské společnosti.
Tato akciová společnost je přímým pokračovatelem historicky první luhačovické lázeňské akciovky. V několika hotelích, penzionech a dětských léčebnách nabízí 1 300 lůžek, k tomu spravuje celý lázeňský areál a také 10 ze 13 zdejších léčivých pramenů.
Pacienti od osmnácti měsíců
Každou hodinu v tomto malebném lázeňském městečku vyvěrá na povrch 15 tisíc litrů minerální vody, která je základem zdejší léčby. V kombinaci s moderními léčebnými metodami pomáhá od bolesti či nemocí jak dospělým, tak dětem. Luhačovická dětská léčebna je přitom unikátní.
Ročně se postaráme o dva tisíce dětských pacientů, většinou s nemocemi dýchacích cest a plic, na druhém místě jsou choroby kožní – nejvíce atopický ekzém, a přicházejí i děti s ichtyózou nebo s jizvami po těžkých popáleninách. Následují nemoci zažívacího traktu, obezita a pomáháme i dětem po onkologických onemocněních,“ vypočítává Jana Rydlová, ředitelka luhačovických dětských léčeben.
Starají se v nich o malé pacienty od osmnácti měsíců do 18 let, kteří zde tráví čtyři týdny. Děti mladší šesti let tu přitom pobývají s doprovodem. V rámci léčebny je k dispozici i základní škola s kapacitou 85 dětí.
V podmořském světě
Dětskou lázeňskou péči nabízejí Luhačovice od roku 1951, kdy byla zdejší léčebna založena. Dnes mají malí pacienti v obou budovách komfortní zázemí, aby se při léčbě cítili dobře. Uhličité koupele jim zpříjemní prostředí pojaté jako podmořský svět, nedávno zrekonstruované pokoje jsou přívětivě barevné a mají vlastní sociální zařízení. „Máme zde i knihovnu a prostor pro volnočasové aktivity – vyšívání, malování, keramiku... “ provází nás Jana Rydlová po chodbách léčebny Miramonti, kde je opravdu živo.
Zní tu dětský smích, rodiče s dětmi přecházejí mezi procedurami: v tělocvičně dvouletý hoch rehabilituje, o patro níž se noví pacienti učí inhalovat, jinde si malá slečna užívá uhličitou koupel, zatímco jí maminka čte pohádku. „Pokud přijde dítě po těžkém zápalu plic nebo pohrudnice, u nás se dostane do kondice. U chronických pacientů je to jiné. Astma vyléčit nedokážeme, ale umíme ho stabilizovat tak, že pacient může omezit úlevové léky nebo je nebere vůbec,“ vysvětluje Jana Rydlová.
Život bez omezení
Opouštíme dětské léčebny a vydáváme se lázeňským areálem ke kolonádě. Cestou ochutnáváme minerální vody včetně nejznámější Vincentky, ale je tu i Ottovka, Nový jubilejní, Aloiska, pramen Dr. Šťastného a další. „Všechny luhačovické minerální prameny mají podobné složení a jsou vhodné k pitným kúrám, koupelím i inhalacím,“ upřesňuje Dalibor Chrastina, když stojíme na Lázeňském náměstí.
Před námi zvoní tryskající fontána, za ní se tyčí Společenský dům, krásná funkcionalistická stavba z 30. let minulého století. Dodnes se tu konají koncerty či plesy, ale třeba také pediatrický kongres, na nějž se letos sjelo 250 odborníků. „Naším velkým úkolem je neustále informovat lékaře a rodiče dětí o možnostech, jaké lázeňská léčba a s ní i dětští pacienti mají. Aby obě skupiny věděly, s čím Luhačovice umějí pomoci,“ vysvětluje Dalibor Chrastina.
To se týká i dospělých nemocných a jejich lékařů. Ty by mohlo zajímat, že vedle již tradičních diagnóz tu pomáhají nově i pacientům s roztroušenou sklerózou. Jim zdejší léčba umožní žít mnohem déle život bez zásadních omezení.
Jurkovičovo město
Perlou Lázeňského náměstí je Jurkovičův dům – jedna z osmi dochovaných luhačovických staveb věhlasného slovenského architekta, který městu vtiskl originální architektonickou tvář. Citlivě zrekonstruovaný objekt slouží jako hotel, ovšem nikoli ledajaký. V pokojích vybavených dobovým nábytkem se vrátíte o sto let zpátky, kdy se po kolonádě procházely dámy s paraplaty a pánové s klobouky a hůlkami. Přibylo však moderní pohodlí – k dispozici je tu bazén, whirlpool a sauna.
A pokud zatoužíte po romantice, pak račte ulehnout se sklenkou vína do původních zlatých, tedy vlastně mosazných van. Ale dost rozjímání. Vycházíme z Jurkovičova domu a míjíme budovu inhalatoria. Dodnes je určeno mimo jiné k inhalacím, jen zatímco dříve pacienti seděli jeden vedle druhého a pro co nejkvalitnější vdechování zpívali z plných plic, dnes k této proceduře slouží moderní přístroje. Ty minerální mlžinu směrují přímo do nosu či úst.
100 tisíc koupelí ročně
„Ročně v našich zařízeních poskytneme asi 100 tisíc koupelí a 200 tisíc inhalací,“ říká pro zajímavost Dalibor Chrastina a dodává, že Luhačovice jako první lázně nabízely léčbu po covidu.
„Přijížděly k nám velmi těžké případy... Postcovidové pacienty léčíme stále, ale je jich méně a jejich s stav už není tak vážný,“ doplňuje ho Stanislava Varaďová, vrchní sestra, která nás vítá v hotelu Palace. „Čtyřhvězdičkový hotel s 230 lůžky – naše vlajková loď, pokud jde o léčbu,“ upozorňuje Dalibor Chrastina a sestřička dodává: „Tady je vše pod jednou střechou – ubytování, stravování a kompletní léčba. Máme tu lékaře, fyzioterapeuty, veškerou moderní rehabilitační péči, malý bazén, inhalaci i uhličité koupele.“
Podobně vybavený je i nedaleký hotel Morava. „Obě zařízení jsou z většiny obsazena pacienty, pro které je docházení na procedury mimo budovu problém,“ konstatuje Dalibor Chrastina.
Léčí i zdravé
Lázně Luhačovice ale nečekají jen na nemocné, mají pestrou nabídku pobytů i pro „běžné“ hosty. Ti si zde mohou užívat atmosféru města i okolí, komfortní ubytování, gastronomii, procedury relaxační a i ty léčebné, pokud si je zaplatí. Typickým klientem v této kategorii je prý pár 50+, který přijede na týdenní pobyt. „Ryze wellness hotel je Alexandria. Hosté tu mají vše od bazénu přes sauny, relaxační procedury či spa rituály až po Francouzskou restauraci a noční klub,“ vypočítává Dalibor Chrastina.
Jak překonat syndrom vyhoření? Změnit práci zpravidla nestačí |
Co lázně potřebují k trvalé prosperitě? Přát jim více nemocných je trochu nelidské… „Není to ani třeba. Dnes je málo pravděpodobné, že by člověk v určitém věku neměl na lázeňskou léčbu nárok,“ říká v lehké nadsázce Dalibor Chrastina. Podle něj je důležitá hlavně osvěta, aby o možnostech léčby věděli pacienti i lékaři.
Pokud jde o ty, které netrápí pochroumané zdraví, zásadní je prý snaha vychovat si budoucí hosty. „Už tu sice vídáme i třicátníky a čtyřicátníky, hlavním klientem jsou ale právě padesátníci. Snažíme se tak zejména na sociálních sítích cílit na mladé, aby přicházeli ve stále větším počtu,“ uzavírá s úsměvem.
Lázně Luhačovice, a. s.
|
Vzpruha pro tělo i mysl
Když roce 1902 zakládal lékař František Veselý lázeňskou akciovou společnost, jeho cílem bylo vybudovat první české lázně. Lze namítnout, že tehdy se již jezdilo za léčebnými procedurami do Karlových Varů či Mariánských Lázní, ale viděno optikou počátku 20. století – tato zařízení byla německá.
Za základ léčby zvolil doktor Veselý zdejší minerální prameny. K tomu razil teorii, že lázně mají kromě zdraví zároveň nabízet i radost ze života, k níž přispívá i umění a architektura. Proto povolal svého přítele Dušana Jurkoviče, jehož stavby ve stylu lidové secese vtiskly městu unikátní podobu. Tu se podařilo zachovat do současnosti a je vskutku obdivuhodná.
Pokud vás zajímá historie místa, navštivte muzeum v nedávno zrekonstruovaném areálu Slunečních lázní. Uvidíte, jak se léčilo před sto lety, jak Luhačovice tehdy vypadaly i jak dnes mohly vypadat, nebýt zášti nepozvaných architektů vůči Jurkovičovi, a zjistíte i to, jak fungovala ohřívací skříň, z níž pacientům koukala jen hlava.
