Kolik dostanu peněz za zranění v zaměstnání?

  • 1
Úraz, ať již při sportu, v práci či doma, vždy nepříjemně zasáhne do našeho života. Pokud nemáme sjednáno úrazové pojištění, zpravidla u většiny úrazů zůstaneme bez odškodnění. Výjimku, kdy nám náhrada škody bude poskytnuta, tvoří mimo jiné i pracovní úraz.

Za pracovní úraz lze považovat takový úraz, který se stane zaměstnanci při plnění pracovních úkolů (například poranění zaměstnance o krájecí kotouč při krájení salámů) nebo v přímé souvislosti s jejich plněním (třeba uklouznutí lékaře na mokré podlaze na chodbě oddělení). Za škodu, která zaměstnanci při pracovním úrazu vznikne, odpovídá zaměstnavatel, který musí být pro tyto účely pojištěn.

V případě pracovního úrazu je zaměstnanci poskytnuta náhrada věcné škody (například za zničený oděv), náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada účelně vynaložených nákladů na léčení, takzvané odškodnění za bolest (neboli bolestné) a odškodnění případných trvalých následků (ztížení společenského uplatnění). Výše dvou posledně jmenovaných náhrad se zjišťuje z vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění se vyplácejí jako jednorázová částka.

Podkladem pro stanovení výše odškodnění je posudek ošetřujícího lékaře. V případě nároku na bolestné napíše ošetřující lékař posudek v době, kdy je zdravotní stav již možné považovat za ustálený. Může se však stát, že posléze bude nutná další operace, na kterou lékař vystaví další posudek na bolestné. V rámci odškodnění za ztížení společenského uplatněhou ní se posudek vydává zpravidla až po jednom roce od doby, kdy vznikla škoda na zdraví. Je to z toho důvodu, že řada trvalých následků se zjistí až v dlouhodobějším časovém odstupu, ale zároveň i proto, že některé následky, které se jeví v počátku jako trvalé, mopostupně odeznít nebo se zmenšit. Pokud by posléze vyšlo najevo, že trvalé následky jsou většího rozsahu, může lékař vydat nový posudek, který nahradí posudek předešlý.

V posudku lékař uvede takzvané bodové ohodnocení. Při jeho stanovení vychází z přílohy vyhlášky, kde jsou uvedeny nejčastější typy poranění, respektive trvalé následky. Například pro podvrtnutí kotníku je stanoveno 10 bodů, pro těžký otřes mozku 60 bodů, pro rozdrcení obličeje 600 bodů. Výše finanční náhrady se pak stanoví tak, že se provede součet všech bodů a ty se vynásobí 120. Za podvrtnutý kotník tak náleží náhrada ve výši 1200 korun, za těžký otřes mozku 7200 korun, v případě rozdrceného obličeje jde o částku 72 000 korun.

I když výše odškodného byla v roce 2001 výrazně zvýšena (do té doby se za jeden bod odškodňovalo pouze částkou 30 korun), stále nelze považovat tyto částky za odpovídající náhradu škody na zdraví.

Vyhláška však nedává ošetřujícímu lékaři či pojišťovně pravomoc náhradu zvýšit. Ve zvlášť výjimečných případech ji může zvýšit pouze soud.

PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz

,