"Vždy najdeme lidi, kteří mají zájem u nás pracovat, ale jen těžko to budou hotoví knihkupci s praxí." Tak tohle výjimečně panu Kanzelsbergerovi věřím, protože v jeho knihkupectvích se ohodnocení prodavačů jen výjimečně pohybuje výše, než je zákonná minimální mzda. To ostatní o pečlivém výběru zaměstnanců jsou jen řeči; kdo by tam za takovýcch podmínek s nadšením pracoval? Ve zkutečnosti berou každého jen trošku přijatelného kandidáta, což je v prodejnách dobře vidět. Sebevědomí tomuto knihkupci, který se rád prezentuje v médiích rozhodně nechybí, se schopnostmi rozvíjet firmu je to už evidentně horší. Sice v poslední době otevřel prodejnu v kdejaké Horní Dolní, ale zato Kanzelsbergrova knihkupectví skoro úplně vymizela z Prahy i z jiných větších měst.

Pana Kanzelsbergera mladšího si pamatuji jako velmi malého klučinu, když chodil za tatínkem do práce. Jeho tatínek byl tehdy pouze vedoucím knihkupectví n.p. Kniha. Já se tam tenkrát tři roky učila, pak rok po vyučení se vrátila a tři roky pracovala, než jsem šla na mateřskou. Bylo to báječných šest let.

Chtěl jsem být knihkupec, vyučil jsem se jako knihkupec a doteď jsem knihkupec.

Historku o odmítnutí neznámé autorky píšící o kouzelnické škole jsem osobně od "jednoho člověka z branže" slyšel. Kolik asi lidí od knih ji o sobě vypráví.

Tady to asi nějaký reálný podklad má viz http://joanne-rowlingova.dobre-knihy.cz/

"...rozeslala jej několika agenturám a nakladatelstvím... O její dílo není zájem, odmítá jí 11 nakladatelství... Její rukopis o 320 ti stranách připadal většině nakladatelů příliš dlouhý, ale konečně po roce se najde vydavatelství Bloomsbury, který je ochotný dát knížce šanci. Kniha vyšla v nákladu 5000 kusů."

Pan Kanzelsberger sr. začínal se zásobou knih a dalším podivně zprivatizovanym majetkem státního podniku Kniha, který tehdy spolu s Miroslavem Mackem za zlomek hodnoty koupili. Tehdy se tvářil že má zájem býti pouze distributorem. Vytipovali si města kde od něho jeho obchodní partneři nejvíce odebírali a místo prohloubení spolupráce s nimi si v těchto místech otevřel vlastní prodejny a přestal jim dodávat čímž velkou část z nich zlikvidoval.

"O našem výběru rozhoduje trh." Ano, mentalita hokynáře, který prodává knihy stejným způsobem, jako salámy nebo trenky. Trh rozhodl, že u Kanzelsbergrů není pro náročnějšího čtenáře nic ke koupení, zato jsou tam knížky, kterou jsou dnes "trendy" a zítra jdou do smetí.

Můžete si otevřít knihkupectví pro náročné čtenáře a třeba vás to užíví....

Chtěl jsem být knihkupec, vyučil jsem se jako knihkupec a doteď jsem knihkupec.

Máte tonic?

Tak jeden.

Musím trochu oponovat v jedné věci: zásilky knih mají budoucnost stejně jako kamenné prodejny.. Jak vím i z čtecí skupiny, tak 50% čtenářů si knihy osobně kupuje, či půjčuje v knihovně a 50% čtenářů si knihy nechává zasilat

Přesun prodeje knih a časopisů do elektronické podoby je téměř nevyhnutelný, vzhledem ke stále rostoucím cenám bydlení (a tudíž zmenšování bytů, kde se fyzické knihy musí skladovat) a častějšímu cestování. Navíc může elektronické čtení přinést další přidanou hodnotu (interaktivita obsahu, statistiky čtení, atd.) a propojení s audioknihami (to dělá běžně Amazon).

Papírová kniha je papírová kniha.. Já jednou přečetl e-knihu, ale více po tom netoužím. Moc neosobní a nedělá mně dobře číst dlouho písmena na podsvíceném displeji.. Vím, že jsem se svým názorem v menšině, ale já si již pro zbytek života vystačím s knihami papírovými..

Ten článek mi přišel od začátku velmi povědomý, a ono ano. Vidím, že se asi blíží okurková sezona a čas Vánoc, a už se redaktorům nechce moc pracovat, protože tohle je snad rekord. Článek vydaný v tištěné MF Dnes 13. září, je reinkarnován na internetu už 19. prosince. A pak že není nic staršího než včerejší noviny.