Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Klobouk najdu každému, říká modistka

Když jde po ulici, dívá se, co nosí lidé na hlavách. "Vždy poznám ,svůj‘ klobouk," říká modistka Lucie Fraňková. První klobouk vyrobila ve svých patnácti letech a mohla ho prodat hned po osmnáctých narozeninách, kdy dostala živnostenský list. Ke své profesi se přitom dostala náhodou.

„Mám kamarádku, která klobouky dělala. Naučila jsem se tu práci od ní,“ vzpomíná. Na to, aby zhotovila první klobouk, jí stačily čtyři měsíce "učení".

Největší problém: mořská tráva

Spolupracují s módní návrhářkou Petrou Pilařovou, vytváří nejen slamáky, látkové nebo historické klobouky, ale i třeba vystříhávané. Nejraději má ručně malované klobouky, kdy na plsť maluje různé ornamenty. Každý z jejích výtvorů je pak skutečný, neopakovatelný originál. "Na každém klobouku je něco,“ říká. "Mohou být originální nejen tvarem, ale i zdobením. Navíc materiálů pro výrobu je řada - kromě plsti, která se vyrábí z králičích chlupů, to jsou různé druhy látek i kůže. Ani slamák nemusí být jen ze slámy - k jeho výrobě se používá i třeba seno, sisal, viskóza, papír…“

Nejproblematičtější je podle ní mořská tráva. "Je to takový živý materiál. Při napínání dělá neplechu. Má ale zase tu výhodu, že klobouk z ní vypadá opravdu krásně,“ říká a přidává jednu radu: „Při koupi slamáku pamatujte na to, že by vám měl zakrývat i ramena, aby plnil svou funkci." Ateliér, který se brzy otevře i v Praze, je pro Lucii Fraňkovou další výzva.

"Mohu totiž dělat klobouky přímo k šatům. Například si někdo nechá ušít kabát a já mu k němu stejnou látkou potáhnu nebo ozdobím klobouk. Také je možné udělat klobouk a k němu i kabelku." Klobouky, jichž v průměru měsíčně vyrobí kolem patnácti, dělá i pro film. Mimo jiné například připravovala na 170 klobouků pro snímek Letopisy Narnie: Princ Kaspian. "Moje klobouky se objevují i na divadle a v reklamách, většinou vysílaných v zahraničí," poznamenává.

lucie froňková

Pracovní den trvá obvykle od 11:00 do 18:00. Čas přizpůsobuje svým zákazníkům,za nimiž dojíždí i do jiných měst.

Vystudovala Střední Výtvarnou školu Václava Hollara, nyní studuje na katedře výtvarné kultury na Západočeské univerzitě v Plzni. Relaxuje na výstavách a ráda kreslí.

Jak se klobouky vyrábí

"Pracuji s polotovary, které vypadají trochu jako loupežnické hučky. Ty natahuji na dřevěnou formu. Mám i staré secesní formy, které jsou nejkvalitnější. S pomocí žehličky materiál napařuji. Nejdříve hlavičku a potom krempu. Pokud je krempa široká, použiji pro ni také formu - plsť totiž schne i několik dní," vysvětluje. "Následně se do klobouku všije stuha, která drží velikost. Slamáky se ještě musí nalakovat, aby si za vlhka uchovaly tvar." Pak už je na řadě jen zdobení - umělými květy, pírky, pštrosím peřím, sisalem, kožešinami, látkou, umělými ptáčky a motýly…

Za nejméně zajímavé považuje Lucie Fričová pánské klobouky, musí být totiž klasické. „Ale už u dámských klobouků v pánském stylu můžete pracovat s fantazií. I když je to klobouk bez ozdoby, můžete měnit tvar,“ dodává. Svou fantazií si však život i ztrpčuje. „Někdy dostanu nápad na klobouk a způsob, jak ho vytvořit, mě napadne třeba až za měsíc. A to mě rozčiluje.“

Klobouky na míru

"Udělám klobouk i podle návrhu, jaký si zákazníci přinesou,“ dodává s tím, že každý člověk může nosit klobouk. "Někomu sluší všechny, někomu jen malé a někomu zase jen ty se širokou krempou. Když zákaznice přijde do ateliéru, už ve dveřích vidím, co by jí slušelo. Do ateliéru sice jde s nějakou představou, ale většinou, když si jednotlivé klobouky vyzkouší, shodneme se nebo najdeme vhodný kompromis."

Práce má stále dost. Je to dáno i tím, že modistů u nás není příliš mnoho. Ona sama připouští, že řada lidí se bojí klobouk nosit. "Myslí si, že když v něm vyjdou na ulici, stanou se hned středem pozornosti. Skutečnost je ale jiná, lidé na ulici ani nevnímají, že nějaký klobouk máte," dodává. A pokud jde o vaše blízké okolí, Lucie Fraňková radí: "Možná vzbudíte jejich pozornost, když si klobouk vezmete poprvé. Musí si zvyknout na to, že nosíte klobouky. Pak už jim to ani nepřijde."

,