Od hranolků do šéfovského křesla. Tři příběhy úspěšných mladých lidí

  • 49
Na střední škole si přivydělávali smažením hranolků, jako to ostatně dělá kdekdo. Jenže tihle tři se zakousli do práce natolik, že se ještě před třicítkou stali úspěšnými manažery „od hamburgerů“.

Po jedenácti letech slaví manželé ocelovou svatbu. Podobně pevný a mnoha pracovními pozicemi kalený vztah má se značkou KFC i Lukáš Kubec. Přitom to začalo nevinně: v červnu 2008 vyslyšel středoškolák vábení náborového letáku, kde se psalo, že „kariéra začíná v kuchyni“.

Začínal v kuchyni, dnes vyvíjí mobilní aplikace

Lukáš Kubec, digital market supervisor v KFC

Lukáš Kubec, digital market supervisor v KFC

„Původně to měla být jen letní brigáda, abych si přivydělal. Ale stalo se, co je zde poměrně běžné – atmosféra v kolektivu v kombinaci s časovou flexibilitou mě strhly, takže jsem zůstal brigádničit i po prázdninách,“ vypráví Lukáš, čím ho práce zaujala. No jistě, snadná dostupnost amerického rychlého občerstvení byla další důležitý teenagerovský benefit!

První kuchařské zkušenosti sbíral Lukáš na jedné z nejvytíženější poboček v Praze, poblíž náměstí I. P. Pavlova. Nezalekl se nepřetržitého náporu lidí, nonstop provozu ani babylonu desítek zaměstnanců, a když skončil obchodní akademii, skočil do fastfoodového byznysu naplno.

„Získal jsem tady nejdřív zkušenosti jako vedoucí směny, zodpovídal jsem i za údržbu, kvalitu a dostupnost produktů nebo za náklady,“ popisuje osmadvacetiletý Lukáš, jak zblízka vypadá kariérní růst pod dohledem plukovníka Sanderse. Mimochodem, právě se zakladatelem sítě KFC má Lukáš společnou jednu podstatnou věc, totiž datum narození: 9. září.

Když už jednou Lukáš Kubec našlápl kariéru, nehodlal brzdit, naopak přeřadil na vyšší rychlostní stupeň. A tak se stal personálním manažerem restaurace a pak šéfoval rozličným pobočkám po celé Praze.

„V té době jsem se zapojil do několika projektů, které propojovaly IT, provozní systémy, HR i mezinárodní spolupráci s dodavateli. Všechny tyto znalosti a zkušenosti mě na začátku letošního roku přivedly na pozici, v níž mám na starosti digitální prodejní technologie pro značku KFC v Česku,“ popisuje nový směr kariéry aktuální „digital market supervisor“. Pro lepší představu – Lukáš stojí třeba za zavedením samoobslužných kiosků nebo aplikace Objednej & vyzvedni.

Na to, že do třiceti mu ještě dva roky zbývají, má za sebou Lukáš slušnou kariéru. Takže už může trochu bilancovat. Jaký bude výsledek? „Možná jsem práci obětoval jako student nějaký volný čas, ale bez téhle zkušenosti bych nepoznal vše ostatní: atmosféru v týmu, neformální přístup, možnost měnit věci, rozvíjet se a získat praxi v mnoha oblastech,“ pochvaluje si.

Ze zooložky manažerkou: U brouků bych neměla kam stoupat

Barbora Nováková, general manager Burger King v OC Metropole Zličín

Barbora Nováková, general manager Burger King v OC Metropole Zličín

Kdysi si představovala, že bude pracovat ve forenzním týmu jako v seriálu Sběratelé kostí. Proto si Barbora Nováková podala přihlášku na pražskou přírodovědeckou fakultu na obor zoologie bezobratlých. Jenže cestou se jí do života připletla brigáda v pobočce Burger King ve Zličíně. A ta její životní plány úplně změnila.

„Jsem cílevědomá, takže jsem vysokou školu vystudovala. Ale už při studiu jsem si uvědomila, že možnosti, které mi nabízí práce v Burger King, se nedají s entomologií srovnat. U hmyzu by moje kariéra neměla kam stoupat,“ přiznává Bára, vystudovaná odbornice „na brouky“, která s diplomem z přírodovědy nakonec vklouzla na manažerskou pozici. Příznačně na „své“ pobočce ve Zličíně.

To už za sebou ovšem měla několik let brigádničení na různých pozicích po celé metropoli. Stejně jako dva její kolegové od konkurence, i Barbora začínala na samém začátku kariérního řetězce, totiž v kuchyni. To byla ještě na střední škole. „Brigádu mi doporučila kamarádka, protože jsem si chtěla finančně přilepšit. V práci jsem zjistila, že je to navíc i velká zábava, v kolektivu stejně mladých lidí jsme si skvěle rozuměli,“ vysvětluje 27letá Barbora, která si pracovní směny pružně přizpůsobovala tomu, v jaké fázi studia se zrovna nacházela: „Ještě celý bakalářský cyklus jsem pracovala jako brigádnice, pak už jsem nastoupila na částečný úvazek.“ Pravidelný příjem, který práce zajišťovala, jí coby studentce pomáhal platit nájem, skripta a drobné radosti.

Jenže na druhou stranu se musela oproti vrstevníkům i omezovat. Takže zatímco ostatní po zkouškách prchli na prázdniny nebo si akademický rok obohatili zahraniční stáží, Bára pracovala – jako kuchařka, pokladní, trenérka nových zaměstnanců, vedoucí směny, asistentka manažera. „Na zkoušky jsem si brala dovolenou, obětovala jsem určitě i studentský volný čas. Kdybych nepracovala, nejspíš bych mohla i víc cestovat,“ uznává zpětně Nováková.

Jenže málo platné, jí to zase tolik nechybělo, naopak se jí líbilo, že je finančně nezávislá a postupně se učí praktické a zajímavé věci. „Naučila jsem se říkat ne, komunikovat a vést lidi, řídit efektivně svůj čas nebo řešit krizové okamžiky. Toho bych se u brouků nedočkala,“ usmívá se Bára, která má dnes na vizitce napsáno „general manager“.

A co dál? „Můžeme postoupit mezi takzvané area coache, z nichž se vybírají district coachové. Ale tak daleko nepřemýšlím, teď jsem maximálně spokojená,“ dodává.

Při studiu smažil hranolky. Stále studuje, ale už velí pobočce

Václav Lanžhotský, general manager McDonald’s v OC Quadrio

Václav Lanžhotský, general manager McDonald’s v OC Quadrio

V patnácti letech se teenageři mohou poprvé zamilovat, dostat se na střední školu, o kterou (ne)stáli, konečně vyrazit na čundr bez dohledu starostlivých rodičů a znechuceně se šklebit nad prvním, na zapřenou koupeným pivem. Výjimečně mohou udělat i rozhodnutí, které jejich život nasměruje na dlouhé roky dopředu.

Jednoho takového se dopustil před pěti lety také Václav Lanžhotský, když poprvé vkročil do pobočky McDonald’s nikoliv hlavním vchodem, nýbrž vstupem pro zaměstnance. „Začínal jsem na základní pozici v kuchyni. Prošel jsem si všechna její stanoviště a vyzkoušel, jaké je to mít první brigádu. Práci jsem bez problémů skloubil se školou,“ vzpomíná na první měsíce mezi hranolky a hamburgery Václav, kterému tehdy výrazně pomohlo, že si jako středoškolák mohl směny flexibilně plánovat podle toho, aby se neulejval ze školy.

A skutečně studium nezanedbával, protože dnes, ve dvaceti letech, je stále studentem, ovšem už vysokoškolským – dálkově totiž studuje aplikovanou informatiku na Univerzitě Hradec Králové. Zároveň se Václav nevzdal ani své dobře rozjeté kariéry v McDonald’s.

„Ze základní pozice jsem se vypracoval přes trenéra či vedoucího směny až na pozici vedoucího restaurace v obchodním centru Quadrio na Národní třídě,“ pochlubil se Václav úspěchem – vždyť šéfuje pobočce v samém centru Prahy, kde se při nákupech občerství tisíce hladových strávníků.

Pokud máte pocit, že kariéra v rychlém občerstvení je poměrně jednotvárná a ubíjející, vyvede vás Václav Lanžhotský z omylu. „V restauraci je mnoho úseků a všichni zaměstnanci musí umět obsluhovat každý z nich. Nikdo netráví celou směnu grilováním masa, na stanovištích se naši zaměstnanci střídají,“ nechává vedoucí jedné ze stovky českých poboček nahlédnout do zákulisí řetězce, který příští rok oslaví osmdesátiny.

Ani za šéfovským stolem se ovšem Václav nenudí. „Čím vyšší pozici jsem zastával, tím bylo zaměstnání zajímavější,“ říká Václav, který by rád inspiroval další středoškoláky, aby zkusili nakopnout svou kariéru: „Kdo chce pracovat v McDonald’s, nemusí mít žádné předchozí zkušenosti. Společnost si lidi vychovává a dává jim možnost rychle růst. Stačí být aktivní, neštítit se práce a mít zájem uspět.“

A zůstane i po studiích věrný značce? „Nebránil bych se tomu, kdybych své studium využil a přesunul se například do IT oddělení společnosti,“ přál by si Václav.

Daňové přiznání

Daňové přiznání za rok 2019 je nezbytné podat do 1. dubna 2020. Využijte ke snadnému vyplnění interaktivní formulář.