No, tak takovej životopis psát, to musí bejt radost! Reagoval spolužák na příliš stručný a jednotvárný popis kariéry knihkupce a falešného vrchního Dalibora Vrány ve slavné komedii.
Romana Hartlová to má dost podobně. Už tři dekády je personalistkou v České podnikatelské pojišťovně, posledních osm let personální úsek vede. „Jsme sice korporát, ale sázíme na přátelský přístup,“ říká s častým úsměvem manažerka.
Čím se teď v práci bavíte?
Pojišťovnictví je celkem stabilní obor, ale nábor řešíme jako všechny firmy. Na rozdíl od výrobních podniků, kde se potýkají s neustálým nedostatkem dělníků, my hledáme nejčastěji obchodníky a specializované pracovníky.
Není čas nahradit je umělou inteligencí?
V žádném případě! Zakládáme si na tom, že zákazníci ve všech regionech najdou pobočku s živým člověkem, který jim pomůže a poradí. AI využíváme spíše v interních procesech, například k urychlení likvidace škod, zpracování dokumentů nebo třídění požadavků. To ale neznamená, že by práci zcela převzala umělá inteligence.
Romana Hartlová (57)
|
I když spousta lidí uzavírá pojistné smlouvy na internetu?
Jistě, ale některé pojistné produkty jsou složitější a vyžadují asistenci odborníka, jindy zase klienti pojistku nesprávně nastaví a potřebují ji upravit...
Co ještě dnes „pojišťovák“ dělá?
Obchodníci musí být komunikativní, empatičtí a vzdělaní – ze zákona musí mít maturitu. Dříve tuto práci mohl vykonávat téměř kdokoliv, dnes je nutné splnit certifikační požadavky a absolvovat zkoušky. Pracují často po telefonu a musí umět zvládat odmítnutí, na což jsou cíleně připravováni v praktických školeních. Než se z nového obchodníka stane samostatný profesionál, trvá to zpravidla šest až dvanáct měsíců. Důležité je nastavení adaptačního procesu.
Pracují všichni na zaměstnanecký poměr?
Pokud se bavíme o lidech na obchodních pozicích, tak na pobočkách jsou většinou zaměstnanci, ale máme i takzvané vázané zástupce. Ti pracují na IČO, jejich pozice je flexibilnější a v prvních 15 měsících dostávají finanční podporu.
Nedávno jsme v příloze Absolventi MF DNES přinesli příběh mladé ženy z Brna, která si práci v pojišťovnictví chválila a viděla v ní svou budoucnost. Je to pro mladé atraktivní obor?
Bezpochyby. Odvětví je zajímá a vidí, že v něm mohou kariérně růst. K nám přicházejí zejména absolventi ekonomických škol. Máme s nimi dobrou zkušenost, protože jsou pracovití a mají chuť se rozvíjet. Průměrný věk v naší firmě je 44 let, postupně jej však snižuje nástup mladších kolegů.
Mzdy otevřeně: rozdíly a jak si říct o více peněz, radí HR odborník |
Kam to mohou dotáhnout, když budou šikovní?
Na pobočkách nabízíme obchodníkům tři stupně profesního růstu, od pojišťovacího specialisty až po generálního reprezentanta. Manažerské pozice obsazujeme převážně z vlastních řad a talentované kolegy dále rozvíjíme.
Jakou máte ve firmě fluktuaci?
V celé pojišťovně v průměru kolem osmi procent, v regionech u obchodních pozic je asi dvanáctiprocentní. Říká se, že do 20 procent je fluktuace zdravá.
Česká podnikatelská pojišťovna v číslech
|
Na co nové zaměstnance lákáte?
Snažíme se propagovat pojišťovnictví jako atraktivní obor. Lidé jsou motivováni výsledky, solidní odměnou a také velkou škálou benefitů, které jsou pro ně důležité. U vázaných zástupců je atraktivní finanční podpora v začátcích.
A podle čeho si lidé práci vybírají?
Dříve řešili především finanční ohodnocení. To je důležité i dnes, ale vedle něj hraje významnou roli také stabilita zaměstnání, firemní kultura a časová flexibilita. Lidé navíc pracovní nabídky porovnávají více než dříve.
A naopak – podle čeho poznáte vy, že se konkrétní člověk hodí do pojišťovnictví?
Při výběru je pro mě důležitý celkový dojem a skutečný zájem o obor. Výborný životopis ještě neznamená, že člověk bude v práci úspěšný. Zkušený náborář dokáže rozpoznat motivaci, předpoklady i osobnostní nastavení kandidáta. Manažer daného oddělení si navíc při pohovoru ověřuje, zda by uchazeč do týmu dobře zapadl.
Žijeme v 21. století, ale firmy často řídíme jako ve středověku |
Jak nové technologie za ta léta změnily vaši práci? Pomáhají, nebo ji spíš komplikují?
Doba je rychlejší než dříve. Personalisté se naučili pracovat s řadou systémů a vyhovět legislativě. To, že je digitalizace přínosem, vidíme například při využívání eSpisu, díky němuž jsme mohli opustit papírové osobní složky a máme vše elektronicky. Při náboru nám AI pomáhá s tvorbou inzerátů, ale životopisy netřídí. I když je osobní kontakt lepší, děláme také online pohovory.
Jak se staráte o firemní kulturu? Říkala jste, že lidé na ni hodně slyší...
Každý úsek má svého „architekta“ – jsou to lidé, k nimž se sbíhají podněty zaměstnanců. Scházejí se pak jednou za dva měsíce a diskutují o tom, co se u nich děje. Zaměstnanci tak mají možnost se na firemní kultuře podílet. V rámci konferencí nebo průběžných dotazníků zjišťujeme, kam by podle nich měla firma směřovat a jakým způsobem. Tyto zpětné vazby pomáhají vedení lépe nastavovat další kroky.
V personalistice se dnes hodně mluví také o péči o duševní zdraví zaměstnanců. Máte ve firmě takové programy?
Snažíme se, aby lidé nebyli stresovaní. V rámci vzdělávání pořádáme workshopy například na téma well-beingu, jak si správně zorganizovat čas či jak se chovat k lidem v těžké životní situaci. Asi devět kolegů se začalo věnovat internímu koučinku, absolvovalo potřebné kurzy a dnes poskytují podporu zaměstnancům. Měli jsme obavy, zda budou lidé tuto možnost využívat, ale osvědčila se velmi dobře.
Jak vidíte budoucnost oboru?
Vše se vyvíjí velmi rychle – technologie, potřeby klientů i legislativa. Přesto věřím, že si s těmito změnami dokážeme poradit. Zároveň vnímám, že mladí lidé jsou dnes finančně gramotnější, více se zajímají o své zabezpečení a lépe chápou význam pojištění. Proto si myslím, že bude pojišťovnictví pro mladou generaci stále atraktivnější. A pracovat v oboru, který má přínos, přece dává smysl.
