advokátka Klára Valentová

advokátka Klára Valentová | foto: archiv Kláry Valentové

Odbornice: První tři dny se nebude stonat zadarmo, má to ale pravidla

  • 108
Od 1. července se ruší takzvaná karenční doba, po kterou nemocní zaměstnanci nedostávali až dosud vůbec nic. Co tato změna způsobí, jak se bude náhrada mzdy či platu stanovovat a s čím musejí zaměstnanci i zaměstnavatelé počítat, vysvětluje Klára Valentová, advokátka a odbornice na pracovní právo.

Karenční doba se ruší na základě novely zákoníku od 1. července 2019. Koho se tato změna dotkne a koho se týkat nebude?
Novela se netýká podnikatelů (OSVČ) v dočasné pracovní neschopnosti. Ti prvních 14 dnů nedostávají vůbec žádnou náhradu. Pokud jsou účastníky nemocenského pojištění, nemocenské dávky jsou jim vypláceny od 15. dne pracovní neschopnosti. Tak to zůstane i od 1. července 2019.

Zrušení karenční doby se týká zaměstnanců, kteří pobírají mzdu či plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud zaměstnanec onemocní a bude uznán dočasně práce neschopným od 1. července 2019, bude mu tato náhrada náležet od počátku dočasné pracovní neschopnosti. Na rozdíl od nemocenského však náhrada mzdy nepřísluší za každý kalendářní den, ale jen za dny, které by pro zaměstnance byly pracovními a měl by v nich rozvrženou směnu. A dále mu náhrada náleží za státní svátky a ostatní svátky, za které přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí.

Co když ale zaměstnanec onemocní například 30. června 2019, jak se to bude řešit?
V případě, že dočasná pracovní neschopnost bude uznána před 1. červencem, bude se ještě postupovat podle dosavadních právních předpisů. To znamená, že se uplatní karenční doba.

Klára Valentová (1976)

  • Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
  • Jako advokátka se specializuje na pracovní právo a ochranu osobních údajů.
  • Spolupracuje s advokátní kanceláří Vilímková, Dudák & Partners.
  • Pravidelně publikuje a přednáší na odborných seminářích a konferencích.
  • Je jedním ze zakládajících členů české asociace advokátů specializujících se na pracovní právo a vedoucím autorského týmu komentáře k zákoníku práce.
advokátka Klára Valentová

Od jakého dne se bude náhrada mzdy či platu přesně počítat?
Doba prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti se bude počítat zásadně ode dne, od kterého byla dočasná pracovní neschopnost uznána ošetřujícím lékařem nebo příslušným orgánem. Náhrada mzdy pak nemocnému zaměstnanci náleží ve výši 60 % průměrného výdělku zjištěného podle zákoníku práce. Tento průměrný výdělek se však dále redukuje způsobem obdobným, jakým se redukuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského.

Co když ale zaměstnanec odpracuje celou směnu, nebo její část a lékař ho tentýž den pošle na neschopenku?
Pokud dočasná pracovní neschopnost vznikne ode dne, v němž zaměstnanec již odpracoval směnu, považuje se za první den této pracovní neschopnosti následující kalendářní den. To platí i pro případy zpětného uznání dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem. Pokud by ovšem zaměstnanec odpracoval v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti pouze část své směny, považuje se za první den této pracovní neschopnosti již ten kalendářní den, v němž byla dočasná pracovní neschopnost uznána. Zaměstnanec pak za odpracovanou část dne bude mít právo na mzdu, a za neodpracovanou část dne bude mít právo na náhradu mzdy.

A jak se bude řešit situace, když lékař ukončí pracovní neschopenku a zaměstnanec opět onemocní?
Pokud zaměstnanci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato „nová“ dočasná pracovní neschopnost za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci tedy nevzniká právo na další náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale pokračuje mu podpůrčí doba pro pobírání nemocenského.

To však neplatí, jestliže tato další dočasná pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti. Tedy například v situaci, kdy má zaměstnanec pracovní poměr a dočasná pracovní neschopnost mu bude uznána z dohody o pracovní činnosti.

Zabezpečte svou rodinu pro případ dlouhodobé nemoci. Poradíme vám, jak.

Jak se zrušení karenční doby dotkne zaměstnavatelů?
Pro zaměstnavatele bude zrušení karenční doby znamenat zvýšení jejich nákladů a lze i předpokládat, že opětovně naroste výskyt krátkodobé pracovní neschopnosti, která bývá v řadě případů jen předstíraná. Zaměstnavatelé tak budou muset častěji řešit zástupy za chybějící zaměstnance.

Jako částečná kompenzace negativních důsledků pro zaměstnavatele bylo schváleno snížení povinných odvodů na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů a OSVČ, a to o 0,2 procentního bodu. Tedy ze stávajících 25 % na 24,8 %. Tato kompenzace však pravděpodobně nepokryje zvýšené náklady zaměstnavatelů na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Mohou zaměstnavatelé vyplatit nemocnému zaměstnanci i vyšší náhradu mzdy?

Ano, je to možné. Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu či dohodě se zaměstnancem sjednal či stanovil, že zaměstnancům bude poskytovat náhradu mzdy vyšší. Náhrada mzdy však nesmí převýšit průměrný výdělek zaměstnance. V rozsahu převyšujícím průměrný výdělek by totiž šlo o bezdůvodné obohacení, které by zaměstnanec byl zpravidla povinen vydat. Náhrada mzdy musí být naopak snížena na 50 % v případech, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské pouze v poloviční výši.

Budou moci zaměstnavatelé své nemocné zaměstnance nějak kontrolovat?
Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim. Ovšem kontrolovat smí jen dvě povinnosti, a to zda se nemocný zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.

Nemůže tak kontrolovat například dodržování léčebného režimu zaměstnancem, neboť zaměstnavatel nemá právo znát jeho diagnózu. Ošetřující lékař tedy musí zaměstnavateli sdělit pouze místo pobytu a dobu eventuálních povolených vycházek.

Je předepsáno, jak má kontrola nemocného zaměstnance probíhat?
Zákon ukládá zaměstnanci povinnost umožnit zaměstnavateli kontrolu, už ale nestanoví, jak konkrétně má kontrola probíhat. Člověk provádějící kontrolu musí ovšem respektovat práva zaměstnance vyplývající z Ústavy České republiky.

Co si kontrolor nemůže dovolit a jak by měl postupovat, když nemocného nezastihne doma?
Kontrolující osoba by se měla prokázat pověřením od zaměstnavatele a nesmí bez souhlasu vstoupit do bytu či domu zaměstnance. Zároveň musí být při kontrole dbáno dobrých mravů, kontroly by tak neměly být prováděny například v nočních hodinách či s nadměrnou intenzitou.

V případě, že kontrola zaměstnance nezastihne v místě pobytu, je vhodné ji opakovat, aby bylo skutečně prokázáno porušení režimu. Rovněž je vhodné zanechat v poštovní schránce oznámení o proběhnuté kontrole a nezastižení zaměstnance.

Co když zaměstnavatel kontrolou zjistí, že jeho zaměstnanec není doma k zastižení a nedodržuje čas stanovený pro vycházky? Může přistoupit k nějaké sankci?
S ohledem na závažnost porušení povinností může zaměstnavatel snížit či neposkytnout náhradu mzdy. Snížení či neposkytnutí lze provést i zpětně. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem může zaměstnavatel dát zaměstnanci i výpověď. Nelze však současně snížit či nepřiznat náhradu mzdy a dát výpověď pro stejné porušení.