Šijete vybavení do dětských pokojíčků, přitom jste vystudovala dvě vysoké školy, navíc v úplně jiných oborech. Jak si to máme vysvětlit?
Myslím, že za vše může má přirozená zarputilost. Pokud vím, že je něco správně, jdu si za tím s neskutečnou vervou. Dříve to bylo studium, poté zaměstnání a nyní rozvoj mé šicí dílny.
Co jste tedy dělala, než jste se pustila do podnikání?
Vše začalo už na střední škole, na kterou jsem začala dojíždět jako patnáctileté dítě přes půl republiky. Pak jsem nastoupila na vysokou školu, kde jsem studovala hned dva obory. Díky obrovskému úsilí jsem oba dokončila s červenými tituly. Byla jsem na sebe hrdá a těšila jsem se na další metu.
Co byla ta další meta?
Těšila jsem se do zaměstnání, které jsem našla ve svém oboru okamžitě. Celkem rychle jsem se zapracovala. Navrhovala jsem například nové uspořádání pozemků v několika katastrech po celé České republice. Souběžně jsem si založila vedlejší živnost a navrhovala a realizovala jsem zahradní úpravy.
Přesto jste u této práce nevydržela. Proč?
Narodila se mi dcera Zuzanka a jakmile trochu povyrostla, pustila jsem se do šití výbavičky pro její panenku.
A jak vám to šlo?
Zpočátku se mi to nedařilo, ruční práce nikdy nebyly mým velkým koníčkem. A tak jsem začala na toto téma číst, vyhledávat na Googlu a sledovat různé videonávody. Postupně začalo všechno zapadat do sebe, což byl tehdy takový nevědomý zrod mé šicí dílny.
Říkáte, že ruční práce nebyly vaším koníčkem. Měla jste vůbec šicí stroj?
Měla, ale ovládala jsem ho pouze sporadicky. Jednou o prázdninách mě to naučila má babička. Společně s bráchou jsme se tehdy předháněli, kdo ušije víc utěrek z nepotřebných látek. Jakmile jsem si ale chtěla ušít nějaké oblečení, vždy to skončilo stejně – fiaskem. Tak dlouho jsem ho zmenšovala, až mi to bylo malé. To bylo mé dětství a dalších patnáct let jsem se k šití vůbec nedostala. Šít jsem znovu začala až pro Zuzanku.
Jana Bláhová (35)
|
Jak přijala vaše dcerka vaše výtvory?
Zuzanka byla zprvu nadšená. Ušila jsem jí spoustu textilních hraček. Pak jsem ale trávila u šicího stroje čím dál víc času a to už jí úplně příjemné nebylo. Po narození syna Jakuba jsem začala šít výbavičky pro miminka. Nejdříve zavinovačky, mantinely do postýlek, povlečení a další věci toho druhu. I když nebylo všechno ideální, nedokázala jsem už bez šití vydržet.
Měla jste už od začátku nějaký svůj typický rukopis?
Líbily se mi barevné kombinace bez dětských motivů. Kombinovala jsem proužky a puntíky, jednobarevné látky s drobnými vzory. Chtěla jsem mít vše sladěné, jemné. V té době ještě nebylo možné takové barevné kombinace koupit. A abych řekla pravdu, nemám ráda takové ty pestré miminkovské motivy. To pak dítě na pestré dece s množstvím barevných hraček ani nenajdete.
Musím říct, že mě šití a vymýšlení toho všeho úplně pohltilo. Předtím jsem si nepřišila ani knoflíček u košile.
Kdy jste prodala svůj první výrobek?
Bylo to v roce 2016, kdy jsem zkusila vystavit své první výrobky na portálu Fler. A tehdy jsem zažila veliký šok, protože si lidé začali mé výtvory kupovat a já poznala, co je to za štěstí, když se jim to nejen líbí, ale ještě vám zaplatí.
Pořád jsem měla strach, že mi začnou mé zboží vracet, ale to se nestalo, naopak dočkala jsem se z jejich strany pochval a spokojenosti v podobě kladného hodnocení. Tyto pozitivní reakce mě pak posouvaly dál. Šití mě bavilo a drobný přivýdělek na mateřské se mi hodil. Tehdy jsem si ale ještě nemyslela, že by mě to mohlo živit.
Měla jste od začátku jasno, jaké materiály a vzory budete používat? Kde jste je sháněla?
Ano, vsadila jsem na nevýrazné vzory, tón v tónu. Látky jsem nejprve kupovala po malých kouscích. Zkoušela jsem různé materiály a jejich kombinace. Přece jenom jsem pořád byla začátečník.
První roli látky jsem koupila v červnu 2017, tedy půl roku poté, co jsem začala prodávat na Fleru. Nyní kupuji desítky rolí měsíčně. Skladem mám stovky různých dekorů, přesto si některé ‚začátečnické‘ schovávám na památku. Pořád si říkám, že už nebudu kupovat nové dekory, ale stejně neodolám. Žádné látky nikdy nevyhazuji, z každého kousku něco vymyslím, třeba i za sníženou cenu. Pokud mám na skladě opravdu neprodejné výrobky, daruji je místní charitě.
Jaké byly vstupní investice? Co všechno jste musela kromě šicího stroje pořídit?
Počáteční investice byly čtyři tisíce korun za nejlevnější šicí stroj na trhu. Pak se přidaly výdaje na šicí pomůcky a materiál. Velice mi pomohla tchyně, která mi darovala starší, ale velmi kvalitní šicí stroj. Ten používám dodnes. Postupem času jsem koupila další dva šicí stroje a několik žehliček.
Ty látky a stroje jste měla doma? Vešlo se vám to tam?
Ne. Vzhledem ke zvyšující se výrobě už nebyla práce doma možná. Pronajala jsem si proto prostory v centru Pelhřimova. Postupně jsem si je zařídila podle svých představ. Zřídila jsem si tady také obrovský sklad látek a výplňového materiálu. Veškeré tyto investice jsem pokryla z tržeb z prodaného zboží. Nyní mám k dispozici i sklad hotových výrobků. Plánuji ho otevřít pro veřejnost k okamžitému nákupu.
Kde nakupujete jednotlivé komodity, máte už své dvorní dodavatele?
Většina mých látek pochází ze zahraničí, hlavně z Francie, Španělska a Itálie. Nedávno jsem také začala nakupovat i v Polsku a byla jsem velice překvapena kvalitou tamního sortimentu. Dříve jsem nakupovala i české látky, ale bohužel výběr motivů a jejich kvalita není pro mě dostatečná. Důležitým parametrem pro můj výběr jsou i atesty bezpečnosti látek pro děti do tří let a zdravotní nezávadnost výplní.
V budoucnosti plánuji tisk autorských dětských motivů. Nyní mám od svého kamaráda, designového grafika, vytvořeny tři motivy, ale vše je teprve v plenkách a cesta k výrobku ještě dlouhá.
Umíte vyčíslit, kolik peněz jste už dala do látek a dalších komponent?
Od počátku mého podnikání jsem nakoupila velké množství látek. Aktuální skladové zásoby čítají nižší stovky tisíc. Důvodem tak velkých zásob je paradoxně poměrně časté ukončení výroby velmi oblíbených motivů a dlouhé, až dvouměsíční dodací lhůty.
Co všechno vlastně šijete? Měla jste už i nějakou atypickou poptávku?
Šiji kompletní výbavičky do dětských pokojíčků. Nabízím klasické rychlozavinovačky, moderní péřové zavinovačky, různé mantinely do postýlek, několik typů dek. Dále povlečení, kapsáře, látkové košíčky na drobnosti i větší košíky, třeba na hračky. Oblíbené jsou i výrobky na přebalování jako cestovní přebalovací podložky, plenkovníky a nepropustné podložky, které se dají vyprat. Na přání ušiji i další výrobky, které nemám v nabídce. Jedná se například o závěsy, atypické rozměry povlaků na peřiny a polštáře, kojící polštáře a další.
V nabídce mám i výrobky pro větší děti a dospělé, a to hlavně povlečení, prostěradla nebo dekorativní košíky.
Co je na šití dětského vybavení nejtěžší?
Vždy se snažím, aby měly moje výrobky kvalitní a vysokogramážní výplň, která vydrží náročnou údržbu a často i mnohonásobné používání. Pak ale často narážím na složité prošívání několika vrstev látek a výplní. Výsledný produkt ale stojí za to.
Prodáváte přes portál Fler. Kolik jste toho už prodala? O co je největší zájem?
Ano, zatím prodávám pouze přes portál Fler. Prodala jsem téměř sedm tisíc výrobků, hlavně zavinovačky, mantinely do postýlky a hnízdečka pro miminka. Jedná se většinou o takovou startovací výbavu, kterou následně zákaznice doplňují o další potřebné výrobky.
Míváte nějaké reklamace? Jak je řešíte?
Na reklamace jsem byla připravená. Zpočátku jsem si myslela, že vratky budou na denním pořádku. Velmi mě překvapilo, že se mi, až na některé popletené objednávky, žádné výrobky nevrací zpět. Z těch téměř sedmi tisíc prodaných kusů se mi jich vrátilo snad jen několik.
Šijete sama nebo máte nějaké pomocníky?
Prvních téměř čtyři tisíce kusů jsem ušila sama. Po přestěhování do nových prostor jsem začala spolupracovat s pomocníky, kteří mi pomáhají především při žehlení či stříhání. Do nedávna jsem výsledné šití zvládala sama. Nyní s nárůstem objednávek už postupně přenechávám šití na další kolegyni a já se zabývám nákupem materiálu, fotografováním a umisťováním produktů na portál Fler. Zajišťuji také komunikaci se zákazníky, věnuji se učetnictví a další administrativě.
Kolik máte zakázek týdně?
V tomto roce přijímám v průměru 150 objednávek měsíčně. Za měsíc stihnu ušít tři sta kusů.
Zažila jste v souvislosti se svým šitím nějakou zajímavou příhodu?
Často se ze zákaznicí dohaduji, co je myšleno šířkou, délkou, případně hloubkou. Pamatuji si, že můj první odeslaný závěs byl přesně obráceně. Ideální je, když mi zákaznice načrtnou nějaký nákres. Jednou jsem odeslala zákaznici hnízdečko pro miminko s motivem oveček, netrvalo dlouho a zákaznice po mě chtěla úplně stejné hnízdečko, tentokrát však pro jejího pejska, prý aby to měli stejné.
Neuvažujete, že byste si založila vlastní e-shop?
Ano, v budoucnu plánuji otevření e-shopu. Chtěla bych v něm nabízet výrobky hlavně z originálních autorských motivů od mého kamaráda. A i nadále nabízet motivy, které nejsou barevně vykřičené.
Na čem si ve svém podnikání nejvíce zakládáte?
Snažím se nabízet takové výrobky, které jsou funkční a praktické. Chtěla bych, aby byly neotřelé a použitelné i pro další a další děti. Nemám ráda výrobky na jedno použití s nízkou životností. Myslím, že v dnešní době, která je zavalená výrobky převážně z Číny, je krásné mít doma české věci. Velice se vážím portálu Fler, který umožňuje každému vyzkoušet si řemeslo, které ho zajímá, navíc bez velkých investičních nákladů. Bez něho bych šicí dílnu určitě neměla.
Čtenáři se často pozastavují nad tím, že mnozí lidé s vysokoškolských vzděláním se dají na řemeslo. Vadí jim, že je stát nechal ne zadarmo vystudovat a oni si toho neváží. Co byste k tomu řekla?
Studium vysoké školy určitě nebylo plýtvání času a financí. Nevěřím tomu, že bych bez ní byla tam, kde jsem. Vzdělání mi dodalo odvahu, zvýšilo sebevědomí a rozhled. Následné zaměstnání mě naučilo jednat s lidmi a mít zodpovědnost. Zjistila jsem, že pokud člověk opravdu chce, může být, čím chce. Dále jsem si uvědomila, jak moc je důležité zprostředkovat malým dětem zkoušenosti s různými profesemi a situacemi. Někdy stačí k velkému výsledku málo.
