Správný šéf je šéf lidský. Je to vedoucí, který umí naslouchat svým podřízeným, nemá problém jim vyjít vstříc, dokáže jim podat pomocnou ruku. Rozhodně to není vzor hlídací pes, který jen sleduje, kde která z jeho oveček udělal chybu a za to po ní štěkne, nebo dokonce kousne, aby se to příště neopakovalo.
To, že je některý ze šéfů příliš tvrdý, křičí na podřízené, nestará se o to, jak dojdou k cíli, jen aby tam došli a pokud možno bez jediného slova okolo, to může být pouhý pokus vedoucího o umělé navození svojí autority. Ovšem správný šéf si autoritu nesnaží vydupat a vykřičet, vydobýt svým titulem nebo funkcí. Jeho autorita musí být přirozená. Musí to být produkt celé škály jeho vlastností, díky kterým jej podřízení uznávají, jsou mu loajální.
Správný šéf se musí umět chovat. Dodržování pravidel slušného chování nejen vně firmy, ale i ve svém týmu by pro něj měla být naprostá samozřejmost. Do toho samozřejmě spadá i chování k podřízeným ženám (pomoc s těžkým balíkem papírů, podržení dveří atp.). Na to často šéfové zapomínají a ženy ve firmě okolo sebe vnímají pouze jako podřízené. Neslušná a sprostá slova by si měl šéf odpustit, ač je sebevíce rozezlený. Potřebuje-li nějaký ventil, měl by ho hledat v mimopracovních aktivitách jako je třeba sport.
Být pozitivní, žádný věčně rozmrzelý morous, mít smysl pro humor. To je další z vlastností, kterou má dobrý šéf disponovat. Měl by se snažit, aby na pracovišti panovala dobrá nálada. Ve špatné atmosféře se nikdy nemůže pracovat dobře a to se v konečném důsledku zákonitě odrazí na výsledcích celého týmu, celého oddělení.
BEZ VIZITKY ANI KROK:Držte slovo a motivujte
Je třeba, aby si šéf uměl stát za daným slovem. Pokud někomu přislíbí zvýšení platu, nebo kariérní růst, neměly by se z toho vyklubat plané sliby. Jak mohou podřízení věřit vedoucímu, který mění svá tvrzení podle toho, jak se mu právě hodí?
Jsou-li ve firmě nastavena nějaká pravidla, jako je například přípustné oblečení, pravidelné příchody na pracoviště, délka oběda atp., šéf by měl být první, kdo je striktně dodržuje. Zvláště pak, pokud je na svých lidech on sám vyžaduje.
Správný šéf musí umět rozhodovat, udílet pouze smysluplné příkazy. Udílet je zvláště problémovým jedincům správným způsobem. Musí umět práci delegovat, aby se sám nezahltil úkoly, které může hravě zvládnout například jeho asistentka.
Také je důležité, by šéf uměl ukázat podřízeným, jak vypadá cíl, ke kterému se má jeho skupiny dostat a sám v cíl věřit. Pokud to nedokáže, nemohou jednotliví členové týmu správně fungovat.
Šéf musí umět své lidi motivovat, povzbuzovat je. Spolu s cílem je třeba, aby podřízení věděli, že mají ve svém šéfovi podporu, že jim pomůže překonat v cestě za cílem překážky, na které sami nestačí (špatné fungování jiného oddělení, na které jsme závislí, jiný šéf, který hází našemu týmu klacky pod nohy atd.). Motivace se může projevit dalšími způsoby: podílem na výsledcích firmy, bonusy za splněné úkoly, platovým či kariérním postupem, ale také pochvalou ve správný moment atd.
POZOR NA TYKÁNÍ:S kritikou chytře
Šéf musí umět kritizovat, ale také přijímat kritiku vlastní práce a vlastní osoby. Umět kritizovat znamená nehanit jen nedostatky, chyby podřízených, ale umět jim ukázat, kde udělali chybu a šikovně je dotlačit k tomu, aby se sami zamysleli nad tím, jak ji odstranit a neopakovat. Například metodou sendviče, o které si můžete přečíst ZDE. Žádný člověk není neomylný. Zmýlit se není tragédie, ale přiznat vlastní chybu a dokonce pochválit, nebo poděkovat za upozornění na ni, nebo za jiný, lepší nápad, než je ten náš vlastní, to je umění, které podřízení pracovníci ocení.
