Na nečekanou otázku odpovídejte stručně, dlouhé úvahy vám mohou jen uškodit. Ilustrační snímek

Na nečekanou otázku odpovídejte stručně, dlouhé úvahy vám mohou jen uškodit. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kolik je v Chicagu ladičů pian? I na to se u pohovoru ptají

  • 181
Protřelé uchazeče o práci, kteří mají za sebou desítky pohovorů, už jen tak něco nezaskočí. Ovšem pokud jste na trhu práce nováčkem, budete žasnout, co všechno personalisté při konkurzech zjišťují. Jak na některé záludné otázky správně reagovat?

Jen pro pořádek - u pohovoru by neměly zaznít otázky zasahující do soukromí uchazeče. Tabu je tedy všechno, co se týká náboženského vyznání, rodinného stavu, politické příslušnosti, sexuální orientace, věku, rodinné situace. 

Přesto se s dotazy, které mají odhalit vaše soukromí, setkáte. Například ženy se při pohovorech běžně potýkají s otázkou, zda mají děti nebo je plánují. Co říci? "Jednou z možností je odpovědět asertivně, a sice, že si nemyslíte, že by daná otázka souvisela s výběrovým řízením, a proto byste na ni raději neodpovídali," radí Adriana Homolová z personálně-poradenské společnosti Randstad a dodává: "Nebo je možné reagovat otázkou: Jak může moje odpověď ovlivnit výsledek výběrového řízení na danou pozici?" Na nečekanou otázku odpovídejte stručně, dlouhé úvahy vám mohou jen uškodit. Můžete se totiž do odpovědi zamotat. 

Nejsou to jen děti, co náboráře zajímá. Pokládají i otázky typu: Jaké jsou vaše slabé a silné stránky? "Zamyslete se nad svou kvalifikací a zkušenostmi. Důležité je odpovídat ve vztahu ke konkrétní pozici. Například: Mám tuto kvalifikaci a pracovní zkušenosti, které by mohly být využity pro nabízenou pozici, a to z následujících důvodů...," říká headhunter Oliver Schmitt, jednatel společnosti Teamconsult. U slabých stránek uveďte takové, které mohou vyznít i pozitivně, například to, že nemáte rádi konflikty v týmu.

Ničeho nelitujete

Pokud byste znovu stál na počátku své kariéry, co byste udělal jinak? To může být další otázka na pohovoru. Zaměstnavatel zjišťuje, jak jste spokojený se svou dosavadní profesní dráhou a situací. "Pokud někdo odpoví ve smyslu, že by vše udělal jinak, odhalí tím chybějící strategické plánování kariéry. Lepší je potvrdit, že jste celkově spokojený, a že byste se znovu vydal stejnou cestou. Některá rozhodnutí byste sice na základě svých současných znalostí a zkušeností udělal jinak, ale v podstatě ničeho nelitujete,“ radí Oliver Schmitt. 

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude opravdu bavit na jobDNES.cz.

Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej na jobDNES.cz.

A další otázka: Čeho chcete dosáhnout v kariéře v následujících pěti letech? Správná odpověď na tuto otázku je obtížná, a to především u vedoucích pozic. "Na jedné straně totiž zaměstnavatel upřednostňuje zájem o dlouhodobou spolupráci a na druhé straně očekává, zvláště u mladších manažerů, snahu o profesní růst a postup. Pokud takovou otázku položí případný přímý nadřízený, existuje nebezpečí, že se obává konkurence, kterou byste mohli představovat. Řešením je projevit nejen velký zájem o volnou pozici, ale také svoji flexibilitu a zájem o nové pracovní úkoly," tvrdí Oliver Schmitt.

Generálnímu řediteli neraďte

Dochází i na absurdní otázky: Proč bychom si vás neměli vybrat? Překvapí proto, že čekáte dotaz zcela opačný. Takže jak na to? "Řekněte, že vás nic nenapadá, protože si myslíte, že se na tu pozici hodíte," radí Tomáš Morávek ze vzdělávací společnosti TCC a uvádí další zapeklité dotazy. Co byste doporučil generálnímu řediteli naší firmy? "Zde je potřeba zachovat zdvořilost a rozhodně nebýt kritický. Poměrně lehce můžete situaci zachránit tím, že nemáte potřebné interní informace o firmě," říká Tomáš Morávek. 

Občas dojde i na jazyky: Řekněte mi ve všech jazycích, které ovládáte, jak byste se dostal do naší firmy z letiště? Na tuto disciplínu se nedá snadno připravit. Nezbývá, než zabojovat a doufat, že jste své jazykové dovednosti v životopisu příliš nenadsadili. 

Podle Tomáše Morávka může padnou i otázka typu: Kdy jste naposledy v životě nemluvil pravdu? Při odpovědi se nezapleťte do zbytečných výmluv a prozraďte nějakou banalitu. Například, že jste manželce neřekl úplně přesnou hodinu návratu z oslavy kamaráda. Hlavně je nepřesvědčujte, že mluvíte pořád jen pravdu.

A jak odpovědět na otázky: Kolik by stálo umytí oken v Londýně? Kolik je v Chicagu ladičů pian? Jde o to zjistit, jak uchazeč uvažuje nad komplikacemi. "Neočekává se od vás konkrétní správné číslo, ale logicky správná aktivita, která se pomocí dostupných údajů k nějakému závěru dobere. Neříkejte, že nevíte. Raději přemýšlejte nahlas, zdůvodňujte a buďte aktivní," dodává Tomáš Morávek. 

Je vězeň vinen nebo není?

Principem většiny otázek na přijímacím pohovoru je podle Jany Hrstkové ze společnosti Prokariera přijít na způsob uvažování kandidáta, na jeho povahu, kolegialitu i myšlenkové postupy. "Jednou věcí totiž je, co vám o sobě řekne sám, druhou, co nevědomky prozradí po našem dotazu," říká personalistka. 

Uvádí příklady otázek, které občas kandidátům pokládá: Jaké zvíře byste chtěli být a proč? Vynechejte psa, kočku a koně. Odpovědi bývají prý velmi zajímavé a pro povahu uchazeče dosti popisné. "Často se setkávám s odpovědí "pták" - kvůli nadhledu. Pak ale žádám upřesnění, a to už vidíte, kdo by chtěl být orel a kdo vrabec - "mají se dobře, lidi je krmí" - je jedna z mnoha odpovědí. Jeden kandidát chtěl být i krtkem. Pracuje neviditelně na první pohled, ale přitom tvoří něco obdivuhodného, kreativního a promyšleného. A rázem o uchazeči víte víc," říká Jana Hrstková. 

A ptá se dál. Proč jste dnes zvolila toto oblečení? Vidíte reakci kandidátky, nakolik se zamýšlí a plánuje věci dopředu. "Někdy je odpověď jen taková, že prostě toto oblečení na pohovory využívá: uchazečka je konzervativní, ráda se drží osvědčených postupů. Pokud nad výběrem přemýšlí podle pozice, na kterou se hlásí, řeší věci operativně. A pokud si oblečení připravila den či hodinu předem, dá se odvodit její plánování, time management," vysvětluje personalistka z Prokariery. 

Ještě jeden chyták. Co byste udělali s vězněm, jehož rozsudek zní: Vinen není nutno osvobodit? "Větu říkám bez intonace. A správná odpověď je podle toho, kam dáte interpunkci," radí Jana Hrstková. Tedy: Vinen, není nutno osvobodit. Nebo: Vinen není, nutno osvobodit. 

Setkali jste se při přijímacím pohovoru s absurdní otázkou?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 10. prosince 2013. Anketa je uzavřena.

NE
NE 1396
ANO
ANO 1064