Po úzkých silnicích cestuje každý den skoro hodinu tam i zpět do práce Pavel Kramář z Opavska. Auto se šplhá do kopců Vítkovských vrchů, které jsou součástí Nízkého Jeseníku. Každý si asi představí, jak zde v zimě komunikace vypadají. Pavel ve Vítkově řídí pobočku mateřské firmy, a i když tvrdí, že je dojíždění velmi únavné, svou práci má rád a měnit ji nechce.
„V autě se snažím relaxovat, pouštím si vážnou hudbu, ale často taky vyřizuji telefony nebo uvažuji, co a jak ve firmě. Dlouhým dojížděním se však organismus rychleji opotřebovává, těžko říct, jestli se to dá vydržet až do důchodu,“ přemítá Pavel Kramář. „Na silnicích jsou to nervy a situace se stále zhoršuje. Proto bych všem dojíždějícím doporučoval bezpečné a spolehlivé auto a možná i dobrou životní pojistku.“ Na tendence k frustracím a stresu při dojíždění autem přišli odborníci už v minulosti. Výzkumníci z americké Cornellovy univerzity potvrdili, že podobné je to i u dojíždění vlakem. Čím delší cestu lidé absolvují, tím hůře jsou po příjezdu do práce schopni plnit i jednoduché úkoly. Nezáleží přitom na tom, jakého jsou pohlaví.
Dvě hodiny maximum
Při dojíždění autem řidič řeší na silnici spoustu stresových situací - kolonám, ucpaným křižovatkám a přebíhajícím chodcům se prostě nedá vyhnout. Ranní dopravní špička může zvýšit tlak až na 170 a více, což je typické pro vojenské piloty při tréninkových misích. „Reakce lidí jsou různé, měli by však vždy zachovat klid, protože ve finále jim nic neuteče, a když nejde o život…“ radí s úsměvem neurolog Nemocnice Podlesí v Třinci Juraj Serafín.
Mnozí lidé se však dojíždění jen stěží vyhnou. Doba, kdy měl člověk práci v místě bydliště, je dávno pryč. „Denní dojíždění by však nemělo trvat déle než dvě hodiny, jinak na to doplácí zdravotní stav. Objevují se častěji deprese, psychosomatická onemocnění,“ říká Serafín. „Naštěstí jsou si toho mnozí zaměstnavatelé vědomi, a proto umožňují i práci doma. Ulehčí sobě i zaměstnanci, od kterého dostanou lepší výkon.“
Trpí páteř i pohybový systém
Dlouhé dojíždění autem může mít podle lékaře dopad nejen na psychickou, ale i na fyzickou stránku člověka. Při sledování provozu na cestách se přenáší psychický neklid na svalové napětí především šíjového svalstva, které společně se strnulým držením hlavy přispívá k tak běžným bolestem krční páteře a hlavy, k závratím nebo stavům nevolnosti. Cestování či sedavé zaměstnání se podepíše i na vzniku bolestí bederní páteře. Časem vznikají závažnější postižení pohybového systému. „Každý si musí stanovit hranici, kdy se mu dojíždění vyplatí. Zdravotní hledisko by mělo zvítězit nad efektem ekonomickým. Tím ale není řečeno, že by člověk měl přestat za prací dojíždět, protože ho třeba bolí záda. Je spousta způsobů, jak snížit riziko vzniku potíží či jak případné následky léčit,“ uvádí neurolog Serafín.
Psycholožka Hana Součková radí pouštět si při dlouhé cestě do práce v autě nebo ve vlaku cédéčka s oblíbenou či relaxační hudbou nebo s humornými povídkami.
JAK UVÉST NOVÁČKARaději se přestěhujte
Osmatřicetiletá Jana cestovala před pár lety do práce hromadnou dopravou z malé obce za Ostravou. Zhruba hodinu a půl tam a zpět i déle. Dvakrát až třikrát, podle toho, jak stíhala spoje, musela přestupovat. Z jednoho přecpaného autobusu do druhého. „Po dvou letech jsem to vzdala a do města se přestěhovala. Cítila jsem se permanentně unavená, vyčerpaná, víkendy jsem prospala,“ říká.
Řada lidí skutečně ztrácí čas tím, že se následně vzpamatovává ze stresu z dojíždění. Když se pak vrací domů, mohou být pod takovým tlakem, že špatně spí nebo se uchylují k pití. Pak by měli opravdu zvážit možnost přestěhování.
Jak přežít dojíždění
- zkuste se domluvit se zaměstnavatelem na občasné práci doma
- neplánujte si ranní schůzky na přesný čas, dopravní zácpa udělá své a budete se ještě více stresovat
- domluvte si začátek pracovní doby tak, abyste jezdili mimo špičku
- v autobuse či vlaku se snažte si sednout
- při odchodu na autobus nebo vlak si nechte časovou rezervu, nedobíhejte na poslední chvíli
- zvažte možnost přestěhování
