Kat nepracoval s kápí na hlavě. Netrefil by se, objasňuje historik

Byla v dějinách řemesla uznávaná, a pak byla taková, bez nichž se společnost neobešla, ale přitom se na ně dívala trochu skrz prsty. Řeč je třeba o katech, jejich pomocnících pohodných, porodních bábách, markytánkách či ženách, které se věnovaly nejstaršímu řemeslu. Jak se jim ve své době žilo a pracovalo, přibližuje historik Vladimír Jakub Mrvík.
Fotogalerie2

Historik Vladimír Jakub Mrvík | foto: archiv V.J.Mrvíka

Že je potomkem jedné katovské rodiny, zjistil Vladimír Jakub Mrvík naprostou náhodou v době, kdy studoval na vysoké škole archivnictví, historii a středoškolskou pedagogiku. „Nikdo z naší rodiny to nevěděl. Začal jsem si sestavovat rodokmen a vypátral jsem, že dědeček mojí babičky se v první polovině 19. století narodil do pohodnické rodiny, ale už to řemeslo nedělal. Když jsem hledal dál, našel jsem, že jeho předci byli významnými katy v západních Čechách, přišli sem za třicetileté války z Bavorska,“ vypráví mladý muž, který dnes pracuje jako historik v kolínském muzeu a učitel na českobrodském gymnáziu.

Dá se tedy říct, že profese pohodných a katů byly propojené?
Ano, byly to ty samé rodiny, řemeslo se dědilo z generace na generaci. Pohodní byli pomocníci katů a dělali nejšpinavější práce: odklízeli nemocná a mrtvá zvířata, stahovali je z kůže a měli privilegium si ty kůže nechávat, přivydělávali si jejich prodejem. Pohodní ve větších městech, například v Praze, také čistili zanesené odpadní strouhy a vyváželi žumpy, k čemuž měli samozřejmě jen vlastní ruce a kbelíky. Žádnou kvalifikaci nepotřebovali, vše se naučili od rodičů.

A když měl pohodný štěstí, mohl se rekvalifikovat na kata?
Řekněme vypracovat, protože kati byli lepší třída. Katovnu si mohl koupit nebo ji třeba vyženil. Kati měli svůj region, kde mučili a popravovali. V některých malých obcích – když měl kat málo zakázek – dělal zároveň pohodného, jinde na to měl učedníky. Ti pak mnohdy odcházeli na vandr, nejčastěji po příbuzných katech. Než se osamostatnili, vystřídali tři čtyři katovny či pohodnice, kde se zaučovali.

Jak byla tato řemesla placená?
Pohodní mívali výplatu spíš nízkou – asi jako chudší řemeslníci: ševci nebo truhláři. U katů záleželo, jak měli výnosnou oblast – čím větší město, tím více práce. Třeba na Starém a Novém Městě pražském si žili tak, že se o tom katům na venkově ani nezdálo. Neměli fixní mzdu, ale byli placeni za úkony – měli sazebníky na mučení podle jednotlivých nástrojů: palečnice, natahování na pranýř, pálení svíčkami do boku... Vykázali činnost a dostali za to zaplaceno. Plus si přivydělávali prodejem kůží. Ono mučení a popravování byly dost nákladné záležitosti, například kat Mydlář a jeho společníci dostali za jeden den, kdy popravovali 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, tolik, že si mohl koupit výstavní dům v centru Prahy.

Vladimír Jakub Mrvík

Vladimír Jakub Mrvík
  • Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory archivnictví, historie a učitelství pro střední školy
  • Studium zakončil diplomovou prací Nižší šlechta na Černokostelecku v raném novověku
  • Roku 2003 obdržel cenu Učené společnosti ČR za trvalý výzkum regionálních dějin
  • V letech 2008 a 2009 byl vědeckým pracovníkem Národního muzea v Praze, od roku 2009 je historikem Regionálního muzea v Kolíně
  • Rovněž vyučuje dějepis na gymnáziu v Českém Brodě

Je pravda, že s katy se nikdo moc nepřátelil?
Katovny sice stávaly na okrajích měst, ale lidé se s katy stýkali, ti směli například i do kostela či do hospody, ale museli sedět zvlášť. A podat ruku katovi bylo něco nečistého. Na druhou stranu, když se katovi narodilo dítě a požádal někoho o kmotrovství, nedalo se odmítnout, takže jim chodili za kmotry nejdůležitější lidé ve městě. Naopak není pravda, ale velmi rozšířený mýtus, že nosili červenou kápi. Kati se oblékali stejně jako ostatní lidé té doby. A už vůbec v ní nepopravovali, vždyť by nic neviděli. A nejhorší představa pro kata byla, že by zklamal. Byl by zbaven řemesla, což by byla velká ostuda.

Bylo možné se z téhle branže nějak dostat k jiné, lepší práci?
Těžko, kdo se narodil do katovské rodiny, nemohl dělat nic jiného než kata nebo pohodného. Až v 18. století, za vlády Karla VI., žil v Praze velmi bohatý kat, a protože peníze už tehdy otvíraly cestu, vymohl si na císaři privilegium, že jeho děti propustí z katovského stavu. Stálo ho to hodně, ale jeho potomci už mohli dělat něco jiného. A později, za vlády Marie Terezie, už bylo dovoleno, aby si děti katů vybraly jakékoli řemeslo. Císařovna navíc zrušila hrdelní právo, nechala ho jen v krajských městech, takže z katů se stávali pohodní či jiní řemeslníci a postupně jich ubývalo. A průmyslová revoluce pak přinesla spoustu dalších možností.

Planetum: Ze stoleté instituce udělal moderní kulturně vzdělávací centrum

Najdou se v historii další podobné, řekněme opovrhované profese?
Rozhodně, vezměte si například to „nejstarší řemeslo“, je tu s námi od počátku až dosud, přestože se mnohdy tváříme, že tomu tak není. Ale pozor, třeba v 19. století, za Rakouska-Uherska, byla prostituce naprosto legální a velmi se jí dařilo. Vrcholila průmyslová revoluce, všude bylo hodně dělníků, kteří po práci hledali rozptýlení. Navíc mnoho žen z dělnických rodin si chtělo přivydělat. Je paradoxní, že lidé, kteří v té době byli velmi nábožensky založení, to tolerovali, brali to jako službu společnosti. Mladí muži, třeba úředníci nebo vojáci, napřed dělali kariéru, ženili se až kolem třicítky. A po první světové válce, když vzniklo Československo, byla tahle práce pořád zákonná, i když se ji stát snažil administrativně komplikovat. Až po druhé světové válce byla zakázaná.

Mohly si ženy vydělat dost, aby se dostaly k jinému zaměstnání?
Za Rakouska-Uherska byly vedeny čtyři cenové skupiny podle kvality služeb. Nejvyšší třída měla apartmán, kam si zvala zákazníky, dámy měly tolik peněz a byly tak emancipované, že ani nepotřebovaly manžela. A naopak čtvrtá kategorie byla oproti dnešku výrazně levná, aby si ji mohli dovolit i dělníci ze své mzdy nebo třeba studenti. To byly holky na ulici, které si zvaly klienty někam do kumbálu v hospodě. Veřejné domy – to byla reálná živnost, najít se daly i na malých městech. Prostitutky měly průkazky a musely chodit k lékaři na pravidelné prohlídky, aby se zabránilo šíření pohlavních nemocí, což se ne vždy dařilo. Některé měly štěstí, našly si v práci partnera či manžela a potom i jiné zaměstnání.

Zmínil jste vojáky, ty v minulosti často doprovázely markytánky...
To bylo dříve, v 16. a 17. století, hlavně v období třicetileté války, a byl to opravdu fenomén. Armáda v té době nebyla profesionální, ale žoldnéřská – voják se dobrovolně přihlásil, nechal se naverbovat a dostával každý týden mzdu. Řada z nich s sebou brala do armády i manželky a děti. A ti, co neměli rodinu, si našli markytánky, které jim vařily, obstarávaly nákupy, praly a samozřejmě poskytovaly i sexuální služby. Někdy jim pomáhaly rabovat, když dobyli nějaké město, chodily dům od domu a kradly. Po bitvě obíraly mrtvé vojáky o oblečení, zbraně a všechno, co se dalo prodat. Pracovaly vlastně jen za jídlo a za to, co si ukradly, občas dostaly peníze za sex. Když některému vojákovi třeba zemřela manželka, oženil se s markytánkou, byla první po ruce a mohla obstarat jeho i děti. Později, za profesionální armády, tahle „profese“ vymizela.

Pracovat po letech znovu u prvního zaměstnavatele? Má to i své plusy

Dalo by se živností nazvat i dříve hojně rozšířené žebrání?
Určitě, byla to zvláštní výdělečná činnost, již se stát od 19. století snažil regulovat. Nemajetní lidé dostávali průkazky a žebračenky, že mohou žebrat v určité obci. A kdo žebral bez nich, spáchal trestný čin a mohli ho vykázat. Žebráci byli většinou lidé tělesně či mentálně postižení nebo chudé vdovy. Žebrali před kostelem nejen o peníze, ale třeba i o dřevo, aby si večer měli čím zatopit. Obce zřizovaly obecní pastoušky – domky s postelemi či jen se slámou, kam se mohli žebráci uchýlit. Lidé byli zvyklí chudým pomáhat a dávat almužny, vždyť neexistoval žádný systém sociální péče. Nebo například bohatí sedláci ve vesnici nabízeli žebrákům práci, mohli u nich na statku dělat pomocníky.

Napadá vás ještě nějaká zajímavá profese, bez níž se lidé neobešli, ale zároveň vyvolávala kontroverze?
Třeba porodní báby, které u nás až do první republiky rodily děti. To bylo ceněné povolání, ty dámy musely hodně vědět, ke své práci musely mít povolení od státu, jezdily na kurzy do Prahy, které byly čím dál delší, třeba i semestrální, skládaly veřejné zkoušky. Začínaly v mládí jako pomocnice a dělaly tu práci až do své smrti. Žily ve městech i na vesnicích, měly svůj rajon, o který se staraly. Dříve ženy běžně rodily osm devět dětí, takže se báby dost nalítaly. Dostávaly mzdu v penězích či naturáliích. Když hrozilo, že narozené dítě zemře a nestihnou je v kostele pokřtít, křtila ho sama porodní bába. A farář to pak jen zapsal do matriky. Kontroverze tohoto řemesla spočívala v tom, že některé porodní báby byly zároveň takzvanými andělíčkářkami, tedy dělaly i potraty, neboť měly potřebné znalosti. To bylo samozřejmě zakázané, bralo se to jako zabití dítěte, za což hrozil těžký žalář, a to za Rakouska-Uherska i za první republiky.

Hledáte netradiční zaměstnání? Vyberte si ze 32 tisícové nabídky práce na portálu jobDNES.cz

Nejčtenější

Do důchodu naspořit statisíce korun? To už stačit nebude, varují experti

Premium

V Česku bylo na konci letošního března celkem 2 351 736 starobních důchodců. Po roce 2030 se podle odborníků stárnutí populace ještě zrychlí. Statistici očekávají, že v roce 2050 budou senioři...

Čočkýna: před pár lety to byl jen studentský projekt, dnes slušný byznys

S podnikáním začal Jan Pohořelý při studiu na Team Academy Prague na České zemědělské univerzitě v Praze. Už ve třeťáku se pak rozhodl věnovat byznysu naplno. To bylo v roce 2023 a dnes svou Čočkýnou...

Letos to bude dražší. Kdy přijde výzva k dani z nemovitosti a na kolik?

Čas na zaplacení daně z nemovitosti se blíží. Zbystřit by měli všichni vlastníci nebo spoluvlastníci domů, bytů i pozemků. Pokud jste údaje pro placení ještě nedostali, buďte ve střehu. Každou chvíli...

Disponent není vlastník účtu, zodpovídá se dědicům. Jak to řešit?

Řada manželských či partnerských párů si ukládá peníze na běžný účet, přičemž jeden z partnerů je vlastník účtu a druhý má k němu dispoziční právo. Pokud se však stane, že vlastník účtu zemře, může...

Jaká je práce v IT: mýty vynášené do nebes versus realita

Práce v oblasti IT je už roky „vynášená do nebes“ jako atraktivní a exkluzivně placená, jako obor, kde se firmy poperou takřka o každého. A také jako čistě mužský svět, navrch vyhrazený jen mladým....

Jak zjistím výši daně z nemovitosti? Poradíme, jak ji spočítat a kde najít koeficienty

Termín pro zaplacení daně z nemovitosti se blíží. Víte, kolik letos zaplatíte? Většina lidí bude muset finančnímu úřadu odeslat větší částku než loni. Poradíme vám, jak se spočítá.

13. května 2025

Při přecházení ho srazilo auto. Na jaká odškodnění má zraněný nárok, radí advokát

Premium

Účastníky dopravních nehod se stávají i chodci, kteří utrpí nejrůznější zranění. Střet s autem si často vyžádá dlouhodobou léčbu a přináší i značnou ztrátu výdělku, což se promítá do rodinných...

13. května 2025

KOMENTÁŘ: Stát chce rozhodovat o ceně úvěrů. Dává to smysl?

V tržní ekonomice stát obvykle neurčuje ceny produktů ani zboží. Jistě, najdou se výjimky. Například stanovení ceny strategicky či celospolečensky významné komodity nebo situace, kdy stát řeší...

13. května 2025

Proč lidé kupují drahé značky a jsou jim věrni? Má to své výhody i nevýhody

Věrnost či loajalita spotřebitelů ke značkám patří přes svou dlouhou historii i nadále k hlavním pilířům marketingu. Do vytvoření a podpory značek investují firmy značné částky, které se jim většinou...

12. května 2025

Čočkýna: před pár lety to byl jen studentský projekt, dnes slušný byznys

S podnikáním začal Jan Pohořelý při studiu na Team Academy Prague na České zemědělské univerzitě v Praze. Už ve třeťáku se pak rozhodl věnovat byznysu naplno. To bylo v roce 2023 a dnes svou Čočkýnou...

11. května 2025

Z IT „zběhl“ do světa plastické chirurgie. Ani po dvaceti letech toho nelituje

Petr Toufar pochází z lékařské rodiny, a tak prostředí zdravotnictví mu bylo vždy blízké. Sám ale našel zalíbení ve světě jedniček a nul, jenže ne na dlouho. Už po pár letech opustil rozjetou...

10. května 2025

Přírodních živlů se Češi bojí. Ještě víc ale poškození svých domů požárem

Ačkoliv statistiky ukazují, že nejvíce škod napáchají na domech přírodní živly, Češi za největší riziko považují jejich poškození požárem. A docela právem. Škody způsobené ohněm a následným hašením...

9. května 2025

Jaká je práce v IT: mýty vynášené do nebes versus realita

Práce v oblasti IT je už roky „vynášená do nebes“ jako atraktivní a exkluzivně placená, jako obor, kde se firmy poperou takřka o každého. A také jako čistě mužský svět, navrch vyhrazený jen mladým....

9. května 2025

Majitel bytu versus nájemník. Pojištění musí mít oba, ale každý jiné

Domácností, které nežijí ve vlastním bytě, ale v nájmu, stále přibývá. A do budoucna tento trend bude jistě sílit. Pravidla takového bydlení nastaví nájemní smlouva. Neméně důležité je ale i správné...

8. května 2025

Sazby hypoték po třech letech konečně pod pěti procenty. Bude pokles pokračovat?

Hypotéky dál zlevňují. Poprvé od jara 2022 sazby prolomily magickou pětiprocentní hranici. Průměrná nabídková sazba poklesla v květnu 2025 podle Swiss Life Hypoindexu na hodnotu 4,96 procenta. Ceny...

7. května 2025

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč

Do důchodu naspořit statisíce korun? To už stačit nebude, varují experti

Premium

V Česku bylo na konci letošního března celkem 2 351 736 starobních důchodců. Po roce 2030 se podle odborníků stárnutí populace ještě zrychlí. Statistici očekávají, že v roce 2050 budou senioři...

7. května 2025

Letos to bude dražší. Kdy přijde výzva k dani z nemovitosti a na kolik?

Čas na zaplacení daně z nemovitosti se blíží. Zbystřit by měli všichni vlastníci nebo spoluvlastníci domů, bytů i pozemků. Pokud jste údaje pro placení ještě nedostali, buďte ve střehu. Každou chvíli...

6. května 2025  13:30
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.