Úterý 1. prosince 2020, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 1. prosince 2020 Iva

Po mnoha nezdarech a pádech založila vlastní značku. Důchodu se už nebojí

Vyučila se dámskou krejčovou, ale když nastoupila do zaměstnání, přidělená stereotypní práce ji nebavila. Zkusila podnikat, ale levná čínská móda, která zaplavila po revoluci český trh, její snahy zhatila. Třikrát zkrachovala, přesto to zkoušela znovu a znovu. Chtěla se zajistit na důchod. Nakonec to vyšlo. Dnes má Hana Markvartová úspěšnou firmu.

„Střih mých triček je podkasaný, aby zakrýval bříško.“ | foto: archiv Hany MarkvartovéiDNES.cz

Kdy jste se naučila šít?
Šít, plést, vyšívat mě učila od mala bezdětná sousedka a tak maminka rozhodla, že se půjdu vyučit švadlenou, i když já chtěla být kadeřnice. Na učňáku to nebylo podle mých představ a když jsem pak nastoupila do práce, zbyly pro mě jen opravy. Že bych se dostala k šití nějakého oblečení, o tom nemohla být řeč. 

Vyřešila jste to nějak?
Po odchodu na mateřskou dovolenou jsem bezpečně věděla, že se do práce už nevrátím.

Na šití jste ale podle všeho úplně nezanevřela. Co bylo po mateřské? 
Manžel pracoval sedm dní v týdnu a já vychovávala děti a večer šila. Jednoho dne v roce 1992, to jsme už měli tři děti, zazvonila sousedka z vedlejšího domu a poprosila mě, zda bych jí nepomohla se zakázkami pro vznikající firmu s cyklistickým oblečením v Táboře. Já souhlasila a na půjčku jsem ihned koupila šicí stroj a zařídila si dílničku v ložnici. Práce byla nárazová, tak jsem šila i různé jiné zakázky. Byl to takový malý přivýdělek k mateřské. Dlouho to ale netrvalo a já s cyklistickým oblečením skončila.

A co bylo dál?
Pro svoje děti jsem šila vždycky, dokonce jsme s manželem vyrobili dětský sportovní kočárek pro dvojčata. Manžel mi svařil konstrukci a já našila barevné sedačky a boudičky. Byl velmi originální. Když pak šly děti do školy, napadlo mě, že bych mohla šít i na jiné děti, že by to jejich maminky třeba přivítaly. A tak jsem navrhla dětskou kolekci, ušila pár setů a vozila je po obchodech. Zájem ze strany prodejců byl, ten ale skončil s příchodem Vietnamců. V konkurenci s jejich levným oblečením jsem neměla šanci stejně jako mnoho dalších.

Hana Markvartová (53)

„Všechno mé oblečení je založeno víceméně na jednom střihu, který dlouho...

  • Vyučila se dámskou krejčovou (1981-1984).
  • Po třech letech v zakázkovém krejčovství odešla na mateřskou dovolenou.
  • V roce 1992 si vyřídila první živnostenské oprávnění na šití oděvů.
  • V roce 2013 založila vlastní značku Carri Boom.
  • Dílnu i obchod má v Sezimově Ústí u Tábora.
  • Má tři děti.
  • Ráda pracuje na zahradě, cestuje, v létě jezdí na kole, v zimě na běžkách.

Vím, že pak jste nějakou dobu pracovala ve firmě svého manžela. Jak se vám tam dařilo?
Kolem roku 2000 jsem podnikání ukončila a po úspěšném ukončení účetnického kurzu jsem se stala účetní v manželově instalatérské firmě. Nakupovala jsem materiál, jezdila s manželem po stavbách a pomáhala, jak se dalo. V roce 2008 manželovi na stavbě ukradli auto s nářadím a materiálem, a tak jsme skončili i tam. V té době se starší dcera chystala na lékařskou fakultu a já našla místo u velké firmy v reklamačním oddělení.

Co jste tam dělala?
Všívala jsem zipy do bund, což bylo velmi stereotypní a ubíjející. V té době si lidé začali naštěstí postupně uvědomovat, že nakupování nekvalitní levné čínské módy není to pravé ořechové, a tak vznikl jakýsi prostor pro nás poctivé české švadleny. Začít znovu podnikat jsem ale po svých zkušenostech nechtěla.

Přesto jste ale podnikat začala. Co vás přesvědčilo?
Přemluvila mě kolegyně, a tak jsem do toho šla znovu, tentokrát potřetí. V roce 2013 jsem ušila první tričko v dílně u kamarádky a našla portál Fler. Také jsem objevila trhy s českými výrobky. A protože oblečení je nejlepší si vyzkoušet, začala jsem jezdit se stánkem a prodávat venku. Tehdy se mi vrátily vzpomínky na to, jak jsem ve svých patnácti letech prodávala s maminkou na trhu zeleninu, kterou vypěstovala.

Neměla jste strach, že to zase dopadne špatně?
Samozřejmě ta obava tu byla, všichni mě od toho zrazovali. Manžel si myslel, že jsem se zbláznila. Šít trička? Vždyť jsou jich všude plné obchody, říkal.

Založila jste vlastní značku. Na co jste vsadila?
Chtěla jsem šít z bavlněných úpletů, věděla jsem také, že ne všichni mají konfekční postavu. Třeba já jsem vysoká, takže mi bylo většinou každé oblečení, které jsem koupila v obchodě, krátké a malé. A tak jsem vsadila na pohodlnost a ležérnost.

Postup je takový, že nejdříve si ušiji pro sebe, a pokud jsem spokojená a cítím se v novém kousku dobře, rozjedu malou sérii stejného typu. Všechno mé oblečení je založeno víceméně na jednom střihu, který dlouho upravuji, aby seděl.

Co všechno jste musela pořídit, abyste mohla rozjet svůj byznys takzvaně ve velkém? Jaké byly vstupní investice?
Jak už jsem řekla, začínala jsem u kamarádky v dílničce s mašinami z druhé ruky. Kamarádka zajišťovala výrobu a já balila a stála fronty na poště, abych balíky s oblečením odeslala. To trvalo asi rok, pak jsme se stěhovaly do větší dílny. Investice nebyla velká. Materiál jsme kupovaly po kouscích, a tak nám stále chyběl. Za všechny vydělané peníze jsme proto kupovaly materiál nový. Trvalo nějakou dobu, než se vše obrátilo k lepšímu.

Zažila jste něco, co vás v době, kdy se vám moc nedařilo, nakoplo?
S několika tričky a sukněmi jsem se tehdy vydala na trh do Brna. Ještě po cestě jsem na sukně rychle našívala knoflíky. Trh se konal ve staré rozpadlé továrně Vlněna. Já tam navěsila trička a čekala. A pak to přišlo. Všechno mé zboží zmizelo jako mávnutím proutku a já to chápala jako zázrak. Nikdy na to nezapomenu.

Dnes máte na svém kontě máte tisíce prodaných kusů. Kdy nastal ten zlom?
K lepšímu se to obrátilo, když jsem začala prodávat na Fleru. Každý den jsem seděla do noci u počítače a snažila se prodeji pomáhat, jak to šlo. Konkurence je tomto portálu veliká, i proto jsem po půl roce založila svůj e-shop, který si můžu nastavovat podle svých potřeb.

V čem se liší vaše výrobky od těch ostatních? Máte svůj vlastní rukopis
Střih mých triček je podkasaný, aby zakrýval bříško. To spousta žen oceňuje opakovanými nákupy. I sukně jsou zvláštní svým střihem. Navíc mají jednu velkou kapsu na kapesník nebo mobil. Pokud jde o šaty, ty jsem začala šít později, když je chtěla kamarádka. Tehdy mě napadlo sešít sukni a tričko a šaty byly na světě. Nově jsem začala šít také kalhoty. Velký úspěch má dlouhý svetrový kabát na zip, ve kterém lze chodit po celý rok.

Kolik kousků jste už prodala?
Na Fleru, kde to počítají, mám prodaných přes 12 tisíc, na e-shopu to odhaduji asi na 30 tisíc kusů. Prodávám také na trzích, takže přesný počet vám neřeknu, ale to číslo je obrovské. Dřív by mě ani ve snu nenapadlo, že je něco takového možné.

To všechno zvládáte sama, anebo máte nějaké pomocníky?
Momentálně je nás pět včetně mé druhé dcery, která vystudovala fakultu tělesné výchovy. Je na mateřské, a tak mi pomáhá. A protože zboží na internetu se prodává hlavně podle fotek, kromě spolupracovnic, které pomáhají s výrobou, mám také fotografa, vizážistku a samozřejmě krásné modelky.

Odkud berete látky a další komponenty? Máte nějaké své oblíbené dodavatele?
Podařilo se mi oslovit dodavatelku tisků na úplety, kterou jsem znala z minulých let podnikání. Látky a tisky připravuje pouze pro mě, a tak se mi daří odlišit se od ostatních. Za mě je nejlepší ze všech materiálů bavlna s elastanem.

Kde dnes šijete? Co všechno jste musela udělat, aby prostory odpovídaly vaším představám?
Jak jinak než náhodou. Jsou to čtyři, co manžel ležel po operaci kýly, a protože se nudil, projížděl inzeráty s realitami, kde ho zaujal dům vhodný pro firmu. Byl ale v hrozném stavu a já věděla, že jeho rekonstrukce by byla strašně nákladná. Nakonec jsem se ale do toho rozhodla jít a navštívila banku. Po dvou měsících oprav a úprav jsme mohli výrobu přestěhovat. Postupně jsme dům opravili celý, momentálně doděláváme oplocení, takže jsme skoro na konci.

Jak vás dnes tato práce živí?
Dnes mám něco, o čem jsem vždycky snila. Abych byla upřímná, s přibývajícími lety jsem se začala bát důchodového věku. Neustále jsem slyšela, že na můj důchod stát nebude mít peníze. I to byl důvod, proč jsem se do podnikání i přes předešlé špatné zkušenosti znovu pustila. A po čase jsem se uklidnila, protože už jsem si na důchod něco uspořila.

Co znamená název vaší značky?
Carri jsem zvolila podle Carrie Bradshaw. Jsem velká obdivovatelka jejích módních kreací v seriálu. A BOOm je prostě bomba.

Chtěla byste ještě něco dodat?
Moje maminka vždycky říkala, že švadlena je dobré povolání, protože oblékat se budou lidé vždycky. To ale nevěděla, že se všechna výroba přesune do Asie a u nás pro švadleny nebude práce. Velké české oděvní firmy i výrobci látek jsou pryč. A že šití není až tak jednoduché, si asi uvědomila spousta lidí při nedávném šití roušek.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Někdo ji udal a paradoxně tím odstartoval její podnikání. Je za to vděčná

Hana Nováčková bez práce nedokáže vydržet. A nikdy se nevzdává. Kvůli zdravotním problémům musela opustit práci, kterou...

Komu se vyplatí pracovat na dohodu a jak se to může dotknout penze

Práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je oblíbená nejen mezi studenty nebo penzisty, ale je...

Výnosy padají, žebříček nejlepších spořicích účtů se značně proměnil

Češi jsou konzervativní, část svých úspor neváhají držet na spořicích účtech, i když kvůli koronavirové krizi na nich...

K uzavření stavebního spoření je nejvhodnější čas. Zmapovali jsme nabídku

Pokud již stavební spoření máte a platby posíláte jednou ročně, nezapomeňte peníze poslat v termínu. Pro ty, kteří se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dva řízky, prosím. Jak se stravujeme na home office?

Dáme si dnes sushi, nebo svíčkovou? A co budeme obědvat zítra a co pozítří? Spousta zaměstnanců pracujících z domova...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

  • Další z rubriky

Dva řízky, prosím. Jak se stravujeme na home office?

Dáme si dnes sushi, nebo svíčkovou? A co budeme obědvat zítra a co pozítří? Spousta zaměstnanců pracujících z domova...

Dárek mu změnil život. Opustil rýsovací prkno a je z něho návrhář a švec

Martin Brna se věnuje skateboardingu a nejspíš i proto miluje tenisky. První jejich návrhy nakreslil už na základní...

Mnoho firem je v krizi. Jiným ale doba tak trochu nahrála

Těžký propad, nebo raketový růst – takový je letos vývoj u mnoha firem. Podle toho, jestli jsou z oborů zasažených...

Je výhodnější ukončit nebo přerušit podnikání? A na který úřad musíte?

Opatření proti šíření koronaviru letos již podruhé uzavřela řadu provozoven a mnozí drobní podnikatelé se tak dostali...

Svůj nový vztah jsem radši šla ohlásit řediteli, říká zamilovaná Witowská

Premium Její život se letos pořádně otočil. Možná ještě víc, než když předloni bravurně zvládla prezidentskou debatu. Aby měla...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...

Bahamské úřady zveřejnily příčinu smrti Seana Conneryho

Bahamské úřady zveřejnily oficiální pitevní zprávu k úmrtí herce Seana Conneryho. První a nejdéle sloužící James Bond...

Promoření? Odvážný sen, tragické následky. Stádní imunita funguje jinak

Jak se nejlépe zbavit covidu-19? Už od jara mluvili někteří odborníci o kontroverzní strategii známé jako „promořování“...

Mívám silné sny. A přání se mi plní, říká MOgirl Ria

Chtěla být ajťačkou a díky úsilí si onu profesi i osvojila. „Pak jsem měla ještě malý, druhý sen stát před objektivem...