Ochota zaměstnanců českých firem pracovat přesčas se každým rokem snižuje. Patrné je to především u mladých lidí do 35 let, kteří v posledních letech svou práci hodnotí stále častěji jako nepříjemnou. Vyplývá to z průzkumu, který udělala společnost Engage Hill mezi více než 6 500 mladými zaměstnanci.
Většina lidí nestíhá svoji práci v klasických 40 hodinách za týden. To, co před krizí v roce 2008 dělali dva, dnes už musí zvládnout jeden. Přibývají pravidla a administrativa, ubývá kreativita a potěšení z práce. "Při déle trvajícím tlaku už není možné dělat práci s radostí a těšit se z ní. Lidé se cítí spíše jako stroje na vydělávání peněz, než jako kreativní pracovníci s vlastní přidanou hodnotou," říká Filip Brodan, ředitel společnosti Engage Hill.
Mladší generace proto začíná vzdorovat. Vadí jim přesčasy, chtějí si užít volný čas. Chtějí být hodnoceni za výsledky, nikoliv za hodiny strávené v zaměstnání. Zaměstnanci pod 35 let si mnohem více hlídají takzvaný "work-life balance" a nezakrývají to. Při odpracování více hodin, než mají ujednáno v pracovní smlouvě, ihned požadují odměny či náhradní volno. Dokonce i u přijímacích pohovorů se nestydí přiznat, že všechen svůj osobní život nehodlají obětovat pouze práci.
Generace Y
Zdroj: Hays |
"Otevřeně říkají, že si chtějí udržet své koníčky, vztahy a kamarády. Starší generace je překvapena, kde nezkušení absolventi pří prvním pohovoru berou takovou drzost. Jejich změna postojů k přesčasům a work-life balance je však důležitým signálem pro celou společnost. Věřím, že se mladým podaří vyvážit pracovní a osobní život lépe, než jejich rodičům," fandí Egita Renovica, personální ředitelka společnosti Engage Hill.
Podobný názor má i Jan Rafaj, ředitel pro personalistiku ArcelorMittal Ostrava. "Ačkoliv je v naší společnosti průměrný věk zaměstnanců 44 let, myslím, že je správné se o tématu vyvážení osobního a pracovního života bavit. Tím, že se věk odchodu do důchodu posunuje a budeme v práci trávit více let, je důležité si síly dobře rozložit a udržet si kvalitní výkon po celou dobu pracovního života. Umění odpočívat a regenerovat duševní i fyzické síly bude pro zaměstnance i zaměstnavatele hrát stále důležitější roli," míní personalista.
Ty už jdeš domů?
Starší zaměstnanci (generace X) si na každodenní přesčasy zvykli. Zejména to platí pro muže, jak tvrdí průzkum. A nejenom že nevyžadují příplatky nebo náhradní volno, oni to dokonce už jako "práci přesčas" ani nevnímají. Běžné je to hlavně u větších mezinárodních společností, kde dnes téměř nenajdete manažery pracující "jen" 40 hodin týdně.
Kulturu samozřejmosti přesčasů vytváří nejen šéf, ale i kolegové, kteří delší pracovní dobu automaticky očekávají. Významné pohledy na hodinky ve chvíli, kdy jde někdo po osmi hodinách domů, nejsou výjimkou. A k tomu ještě otázka typu: "To už jdeš domů?"
Někdy je to myšleno z legrace a s nadsázkou, zaměstnanec ovšem často odchází s pocitem viny. "Nepříjemný pocit se snaží zahnat a práci dohonit hned další den, čímž se dostává do kolotoče, ve kterém už není schopen udržet work-life balance. Není pak divu, že drahé kurzy slibující výrazné zlepšení vyváženosti mezi prací a volným časem jsou mezi manažery v poslední době tak žádoucí," vysvětluje Egita Renovica.
Pracujete běžně přesčas?
Na mladé se musí jinak...
Na téma mladých zaměstnanců diskutuje stále více personalistů. A není se čemu divit - podle studie nadace BPW bude generace Y v roce 2025 tvořit zhruba 75 procent světové pracovní síly. Odborníci zdůrazňují, že firmy musejí změnit systém řízení, aby byly připraveny na přijetí těchto mladých, nadaných a náročných zaměstnanců, poněvadž už je nelze ignorovat. Oni totiž nežijí, aby pracovali, ale pracují, aby žili a realizovali své zájmy.
"Generační posun samozřejmě vnímáme. Vysokoškoláci dnes chtějí vlastní odpovědnost a možnost samostatně si organizovat práci. Očekávají, že dostanou příležitost neustále se rozvíjet. Vyjdeme-li jim v oblasti profesního růstu vstříc, jsou tito potenciální zaměstnanci připraveni věnovat práci i svůj volný čas," říká Josef Lejček, personální ředitel ČEZu, který zaměstnává přes 20 tisíc lidí. Tvrdí, že se vedoucí manažeři budou muset právě kvůli mladé generaci naučit lépe motivovat své podřízené.
"Umět lidi vést, odhadnout jejich nadšení a pozitivně je motivovat se odrazí v jejich ochotě a připravenosti věnovat se novým výzvám a tématům. Nemůžeme spoléhat na osvědčené postupy, nová generace se v mnohém liší," upozorňuje Josef Lejček.
Jak tedy na mladé zaměstnance? Kromě klasických motivačních nástrojů jako je povýšení, zvýšení mzdy či vyplacení prémií, jsou pro "ypsilony" důležité jasně stanovené cíle. Musejí chápat úkoly, jaké jim byly svěřeny, a znát širší kontext jejich použití.
"Chtějí znát své místo v organizaci a mít přesně stanovenou kariérní cestu. Chtějí zpětnou informaci od nadřízeného, chtějí se cítit docenění," píše se ve zprávě personální společnosti Hays Generační výměna stráží. Ta dále upozorňuje: "Chytrý manažer bude muset umět vybrat a analyzovat nápady mladého zaměstnance a jejich zavedení bude mít neuvěřitelnou motivační sílu. Mějme na paměti, že generace Y má až přemrštěný pocit výjimečnosti a svou budoucnost vidí optimisticky."
