Pod pojmem sdílená ekonomika většinu lidí jako první napadne společné využívání určitých prostředků či zdrojů více subjekty. Tedy například aut, kol, bytů či komerčních nemovitostí. „Patří se ale i lidské zdroje. A záměrně nemluvím o zaměstnancích, protože o zaměstnance v pravém slova smyslu většinou nejde,“ říká Jana Vávrová, projektová manažerka v personální agentuře Gratfon Recruitmen.
Technologie a nové formy práce, které jsou na nich založené, možnosti sdílení lidských zdrojů v mnohém nahrávají. A velkým přítelem sdílené ekonomiky je také nejistota firem způsobená tím, co se děje ve spojení s pandemií koronaviru.
Jak zefektivnit a zlevnit provoz
Hned období jarní covidové karantény v mnoha ohledech skokově změnilo vnímání této problematiky. Firmy začaly hledat cesty, jak zefektivnit a zlevnit běžný provoz. Rázem bylo přijatelné například sdílení pracovníků, které firmy, jež je kvůli karanténním opatřením a odstávkám nemohly využít, nabízely těm, kteří pracovníky naopak hledaly.
„Pracovní trh jako takový je v současné době ve výrazném přerodu. Okolnosti nutí zaměstnavatele přehodnotit přístup ke klasickému zaměstnaneckému poměru a být přístupnější ke sdílení,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Stejný trend potvrzují i další odborníci. „Vidíme, že téměř polovina našich klientů nyní kombinuje kmenové i dočasné pracovníky různého typu, aby dosáhla včas svých řešení a nejlepšího mixu dovedností,“ uvedl Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.
Kdo pracuje nejčastěji „na volné noze“
Za efektivní považují personalisté sdílení pracovníků, kteří sdílení být chtějí. Jsou to nejčastěji tzv. freelanceři, kteří pracují na IČO. Případně se tito lidé nechávají přidělovat k práci prostřednictvím specializované agentury.
Nejčastěji se s tímto modelem spolupráce lze setkat u profesí v IT. „Například ve vývoji jednoduchých webů či e-shopů je běžnou praxí, že se najímá konkrétní specialista na konkrétní úkol nebo projekt,“ potvrzuje Illya Pavlov, ředitel společnosti Acmar, která firmám pomáhá s dodáváním externích specialistů a budováním vývojových týmů.
Běžný je tento model také v překladatelství a tlumočení nebo u tvůrčích profesí, například v reklamě. Stejně tak v podnikových službách, tedy například finančních, HR a podobně.
„V našem oboru tak freelanceři tvoří již dnes 15 procent pracovníků, což je dvojnásobek oproti době před pěti lety,“ přibližuje situaci Jonathan Appleton, ředitel ABSL, asociace sdružující centra IT a podnikových služeb. „Předpokládáme, že v roce 2025 bude v oboru působit na volné noze nebo v projektech až 25 procent celkového počtu lidí, podobně jako je to vidět na západních trzích.“
Freelanceři: méně jistot, více svobody
Pro firmu je výhodou větší míra flexibility (např. možnost ukončení spolupráce, jednodušší administrativa apod.) ve vztahu k lidem, kteří pro ni pracují. Větší flexibilitu dává i pracovníkovi, což vypadá lákavě. Daní za to je ale nižší míra jistoty, protože na rozdíl od zaměstnance není freelancer chráněn zákoníkem práce.
Taková forma spolupráce se často navazuje na základě doporučení a referencí. V zahraničí fungují také platformy sdružující nabídku a poptávku, tedy obsahující databázi freelancerů a poskytující firmám hledajícím takové pracovníky možnost si vybrat.
U nás se již objevují také, jednou z nich je Navolnenoze.cz. „Zkušenosti ze zahraničí ovšem ukazují na to, že podobné platformy využívají pracovníci zpravidla krátkodobě. Často se stává, že se získáním dostatečného portfolia klientů freelancer z platformy zmizí,“ popisuje Vávrová.
Sdílejí se i pracovníci úklidu a údržby
Nepříliš často zmiňovaná, nicméně typická je portfoliová práce (určitá specializovaná činnost vykonávaná pro více zadavatelů, zaměstnavatelů) rovněž v úklidových službách a údržbě. Například uklízečka vykonává svoji práci ve více firmách či domácnostech v menším rozsahu.
Poměrně běžné je i využívání jednoho pracovníka pro nepříliš časté i manuální práce u více firem. „Často například pro více objektů různých majitelů funguje jeden údržbář či požární technik,“ uvádí příklady z praxe Radek Škrabal ze společnosti SSI Group.
Kde se využívá outsourcing
Některé firmy dávají přednost před spoluprací s freelancerem outsourcingu. To znamená, že si najmou firmu, která potřebné odborníky či pracovníky má. V tomto případě k tomu totiž firma dodá ještě know-how a management projektu. Například společnost SSI Group tak přes své dohledové centrum zajišťuje bezpečností služby pro celou řadu společností.
Mnoho firem outsourcuje také služby z oblasti IT, financí či HR. „Často také outsourcování konkrétních, především specializovaných pracovních činností firmy využívají v období rozběhu nových projektů či start-upy. A to pro pracovní činnosti, které prozatím nemají příliš velký rozsah nebo si firma nemůže aktuálně dovolit investovat do plného úvazku,“ poukazuje na další možnosti Vávrová.
Sdílet lze také kanceláře a věci
Klasickým příkladem sdílené ekonomiky je sdílení kancelářských prostor. „Viděli jsme meziročně výrazný, až padesátiprocentní růst zájmu firem z našeho oboru o sdílené prostory nebo pronajímání svých prostor jiným společnostem, dokonce i konkurenci,“ říká Appleton. Na významu získávají také coworkingová centra, kde mohou pracovní místa využívat freelanceři, sturt-upy i pracovníci nadnárodních korporací.
Celkem běžné je rovněž u hmotných věcí. I když u firem se jedná spíše o pronájem věcí než klasické sdílení. „V současné době, kdy jsou kladeny vysoké nároky na čistotu a hygienu, roste zájem nejen o dlouhodobé pronájmy, ale i o zápůjčky profesionálních čisticích strojů. Ze strany firem jde zejména o parní čističe, vysokotlaké myčky, extraktory a profesionální podlahové mycí stroje,“ uvádí Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Stejně tak si firmy nepořizují obvykle vybavení, které potřebují jen párkrát za rok. „V oblasti údržby se jedná například o vysokozdvižné plošiny pro práce ve výškách, například pro výměnu svítidel v pasážích obchodních center, při servisních či revizních činnostech,“ říká Karel Kadlec, ředitel divize Facility Managemt ve společnosti M2C.
Naopak sdílení náročnějších technologií mezi firmami běžné není. V některých případech, jako u IT vybavení, je pak prakticky nemyslitelné.
