Například ve Francii to ale není o nic lepší. Pracovníci pařížské univerzity ve svém podrobném průzkumu o diskriminaci došli dokonce k závěru, že při hledání zaměstnání může být člověku osudné i to, že není dostatečně hezký.
Cizinci mají malou šanci
Z průzkumu pařížské univerzity konkrétně vyšlo, že člověk, který v zaslaném životopise přizná tělesnou vadu, má patnáctkrát menší šanci dostat pozvání k přijímacímu pohovoru než člověk zdravý. Arab nebo Afričan má pětkrát menší šanci než běloch z kontinentální Francie. Naděje padesátníka jsou ve srovnání s mladšími uchazeči jen čtvrtinové. Bydlet v horší čtvrti je taky minus a ani rovnost pohlaví není úplná. Všechny tyto druhy diskriminace jsou přitom ve Francii zakázány. Pracovníci univerzity zaslali smyšlené životopisy sedmi typů jako odpověď na 258 inzerátů nabízejících místa, na nichž šlo o styk se zákazníky.
Pozvání k pohovoru přišlo 261, z toho 75 pro dobře vypadající bělochy, kteří mají francouzsky znějící jméno a bydlí v Paříži, 69 pro ženy téhož typu, ale už jen 45 pro obyvatele takzvaně špatných čtvrtí a 33 pro lidi nehezké. Žebříček, který otiskl list Le Figaro, uzavírají padesátníci s dvaceti, Arabové a Afričané se čtrnácti a handicapovaní s pouhými pěti pozváními.
Podle zákona nelze ve Francii podobně jako v Česku odmítnout uchazeče o práci kvůli jeho pohlaví, věku, vzhledu, původu, tělesnému postižení, náboženství nebo rodinné situaci. Tresty za takovou diskriminaci jsou až tři roky vězení a pokuta 45 000 eur (1,4 milionu korun). Například loni v říjnu pařížský odvolací soud potvrdil pokutu 10 000 eur (asi 320 000 korun) pro kabaret Moulin Rouge za to, že odmítl zaměstnat jako číšníka černocha.
