Pokud podnikatel fakturuje vlastní firmě za svou práci, jak se na to dívá finanční správa, je to vždy nelegální?
Samotná fakturace vlastní společnosti není obecně zakázaná. Rozhodující ale není to, co je napsané na faktuře, nýbrž jak práce ve skutečnosti probíhá. Pokud má charakter běžné práce pro firmu, může finanční správa příjem posoudit například jako příjem ze závislé činnosti.
Důležitých je přitom několik okolností. Rizikovější může být situace, kdy majitel nebo jednatel získává většinu svých příjmů právě od vlastní společnosti, vykonává pro ni činnost úzce související s jejím podnikáním nebo fakturovaná práce ve skutečnosti odpovídá tomu, co běžně dělá statutární orgán v rámci své role ve firmě.
Posuzuje se také, zda podnikatel nabízí stejné služby za obdobných podmínek i jiným zákazníkům a zda by firma za stejných podmínek nakoupila danou službu i od někoho, kdo není jejím majitelem či jednatelem. Vždy proto záleží na konkrétních okolnostech.
Miroslav Papoušek
|
Bezpečnější je zejména situace, kdy jde o skutečně samostatnou a odlišnou činnost, podnikatel není ekonomicky závislý pouze na vlastní firmě a službu poskytuje za běžnou tržní cenu.
Dá se obecně říci, kdy jde o obcházení pravidel?
Podezření může vzniknout zejména tehdy, pokud majitel nebo jednatel získává většinu svých příjmů právě od vlastní společnosti. Dalším varovným signálem je situace, kdy pro firmu fakturuje práci velmi podobnou činnosti, kterou firma sama běžně vykonává.
Finanční správa může zkoumat také podmínky, za kterých jsou služby poskytovány. Pokud by majitel stejné plnění jinému zákazníkovi nabídl za výrazně jiných podmínek nebo za jinou cenu, může to být problém. U transakcí mezi propojenými osobami by totiž cena měla odpovídat běžným tržním podmínkám.
Můžete uvést příklad z praxe, kdy šlo o vědomou chybu?
Mohu zmínit případ řešený dokonce před soudem, kdy byl člověk současně jednatelem dvou společností, kdy u jedné byl i 49% společníkem, u druhé v rozhodné době jediným společníkem. Mezi těmito dvěma společnostmi poté zařídil, aby jedna jeho společnost fakturovala druhé IT služby za záměrně nadhodnocené ceny.
Jak vysokou částku chtěl podnikatel ze své firmy „vytáhnout“?
Šlo o jednotky milionů korun.
Proč to byla chyba? A jaký měl být správný postup?
Problém byl zejména v nadhodnocení služeb. Takové nastavení může vést k neodpovídajícím cenám a také ke snížení daňových nebo pojistných odvodů.
Správně je potřeba jasně oddělit činnost, kterou člověk vykonává jako jednatel či majitel, od skutečně samostatných služeb poskytovaných jako podnikatel. Každá z těchto činností by pak měla mít odpovídající smluvní nastavení, odměnu a způsob zdanění.
Neplatná výpověď v práci: Jak se bránit a na co si dát pozor, radí advokát |
Co když si jednatel eseróčka fakturuje své firmě položky jako „manažerské služby“, „řízení projektů“ nebo „optimalizace procesů“. Je to chyba?
Ne nutně. Musí být ovšem možné doložit, jakou konkrétní činnost (a zda vůbec) jednatel v rámci fakturované činnosti vykonával (např. smlouvy, plány, výstupy a jiné dokumenty) a že se jednalo o odlišnou činnost, než za jakou by byl odměněn z výkonu své pozice ve společnosti – tedy že se opravdu jednalo o nezávislou podnikatelskou službu.
A jak je to správně?
Správně je nutné odlišit činnost, která je výkonem funkce jednatele (a připadá tedy za ní případně odměna za výkon funkce), a která je skutečně samostatná podnikatelská činnost.
Například jednatel stavební společnosti, který má současně překladatelskou živnost, pro svou společnost přeloží smlouvu s tím, že je fakturován pouze překlad, a že překlady běžně dělá i pro další klientelu.
Jde spíše o ojedinělé případy, nebo těchto případů přibývá?
Ačkoliv se dané případy vcelku často stávají předmětem rozhodnutí soudů, nelze s jistotou říct, jaké je jejich celkové rozšíření, kvůli absenci oficiálních statistik.
Co bývá důvodem nelegálních fakturací, kterých se dopouštění někteří jednatelé firem a OSVČ?
Nejčastěji jde o dva důvody. Prvním je rychlejší přístup k penězům. Jednatel nebo majitel může své firmě vystavovat faktury průběžně, například každý měsíc, zatímco na výplatu podílu na zisku musí zpravidla čekat až po skončení účetního období a schválení výsledků hospodaření.
Druhým důvodem může být nižší daňové a odvodové zatížení. OSVČ může například využít výdajový paušál, který snižuje základ pro výpočet daně a odvodů. U podílu na zisku se naopak uplatňuje zdanění nejprve na úrovni společnosti a následně při výplatě fyzické osobě. U klasické odměny jednatele pak zpravidla vstupují do hry také odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Nová pravidla švarcsystému zvýší firmám rizika. Měly by včas projít smlouvy, radí advokát |
Nemusí však jít vždy o vědomé obcházení, ale o neznalost podnikatele. Jak to dnes vnímají soudy?
Po stránce financí se záměr či vědomost neřeší, a pokud jsou splněny podmínky, zkrátka daň či odvody se firmě doměří. Úmysl je rozhodující pro otázku případného potrestání v rámci trestního řízení.
Existují i případy, kdy jednatel firmy je zároveň OSVČ, která fakturuje svému eseróčku vysoké částky? Jak se pohlíží na takto uměle nastavené ceny?
Ano, i taková situace může nastat. Samotná výše faktury ale není rozhodující. Důležité je především to, zda cena odpovídá tomu, co by si za stejnou nebo podobnou službu sjednaly dvě nezávislé strany.
Pokud je cena mezi propojenými osobami bez dostatečného důvodu výrazně vyšší nebo nižší než běžná tržní cena, může finanční správa rozdíl zohlednit při stanovení základu daně. To se týká i vztahu mezi firmou a jejím majitelem či jednatelem, pokud jsou vzájemně majetkově nebo jinak úzce propojeni.
Co hrozí firmám, když finanční správa zjistí, že fakturují sami sobě vysoké částky neoprávněně?
Firmě může být zpětně doměřena daň z příjmů. K ní se může přidat také penále ve výši 20 % z doměřené daně a úrok z prodlení, který se počítá podle aktuální repo sazby České národní banky zvýšené o osm procentních bodů.
Pokud finanční správa zároveň dospěje k závěru, že mělo jít například o odměnu podléhající povinným odvodům, může firma doplácet také sociální a zdravotní pojištění. I zde se k dlužné částce připočítává penále.
Jak se takové excesy nejčastěji odhalí?
Typicky při daňové kontrole, při níž může dojít k odhalení například neadekvátních cen nebo fakturaci činností za služby jednateli jako OSVČ za činnost provozovanou zároveň v rámci výkonu funkce jednatele/majitele. Setkáváme se ale i s odhalením v rámci kontrol inspektorátu práce či živnostenského úřadu.
Je fakturace vlastní firmě vždy problémem a jak se posuzuje, co je a není možné?
Není automaticky problémem. Každý případ se posuzuje individuálně podle toho, zda jde o skutečný obchodní vztah, nebo spíše o práci, kterou jednatel či majitel vykonává v rámci své role ve firmě.
Důležité je například to, zda je podnikatel na vlastní společnosti ekonomicky závislý, zda fakturovaná práce odpovídá běžné práci pro firmu a jak moc souvisí s její hlavní činností. Posuzuje se také, zda stejné služby nabízí za srovnatelných podmínek i jiným zákazníkům.
Pomoci mohou i konkrétní důkazy o tom, že jde o běžný dodavatelský vztah, například smlouvy, objednávky nebo faktury s přesným popisem poskytnutých služeb.
Můžete to přiblížit na příkladu z praxe?
Představme si jednatele stavební firmy, který zároveň podniká jako fotograf a běžně fotí nemovitosti i pro jiné stavební firmy nebo realitní kanceláře. V takovém případě může jako OSVČ pořídit fotografie také pro vlastní společnost.
Důležité je, aby šlo o skutečně samostatnou službu za běžných tržních podmínek, ideálně podloženou smlouvou nebo objednávkou a konkrétním výsledkem práce, tedy například hotovými fotografiemi. Podstatné je také to, že fotografování není hlavní činností stavební firmy a že příjmy od vlastní společnosti netvoří většinu fotografových příjmů.
Výrazně rizikovější by byla situace, kdy by si jednatel stejné stavební firmy pravidelně fakturoval například řízení stavebních projektů. Taková činnost už může spadat přímo do jeho role jednatele a obchodního vedení společnosti.
Pokud si podnikatelé nejsou jistí, jak mohou či nemohou fakturovat, co doporučujete?
V první řadě je dobré si ověřit, zda nejde o činnost, kterou firma sama běžně vykonává, a zda podnikatel stejné služby nabízí za podobných podmínek i jiným zákazníkům. Důležité je také mít doklady o tom, že služba skutečně proběhla a že její cena odpovídá běžným podmínkám.
Jednatel by si měl zkontrolovat také smlouvu o výkonu funkce, aby bylo jasné, za jaké činnosti už dostává odměnu. Obecně je vhodné vše předem konzultovat s daňovým poradcem nebo advokátem. Současně je dobré průběžně uchovávat smlouvy, objednávky, faktury a další podklady, které mohou při případné kontrole doložit, že šlo o skutečně samostatnou službu.
