Studie poradenské společnosti PwC zjišťovala, jak jsou na tom firmy s hospodářskou kriminalitou. A byť jsme na tom lépe než zbytek Evropy, není co oslavovat. Pěkný výsledek nám totiž nezajistilo méně podvodných skutků, ale to, že k detekci deliktů používáme méně moderních technologií.
Příčinou zdánlivého ústupu hospodářské kriminality u nás může být také do značné míry neschopnost podniků kriminální jednání odhalit. Z výsledků studie také vyplývá, že české firmy se ve srovnání se svými evropskými konkurenty setkaly s úplatkářstvím a korupcí výrazně méně.
Nejvíce podvodných jednání hlásí finanční a výrobní odvětví (13 %) a firmy působící v energetice (10 %). V polovině případů jde přitom o zneužití majetku daného podniku, časté jsou také podvody spotřebitelské (38 %) a podvody v oblasti nákupu (29 %). Třetina útoků se pak týká počítačové kriminality, která u nás oproti roku 2016 klesla na 25 %.
„Případy všech podvodů v ČR se zdají být ve srovnání s výsledky předloňského průzkumu sice na ústupu, je však otázkou, kolik podvodných jednání zůstane neodhaleno,“ říká Kateřina Halásek Dosedělová z forenzního oddělení PwC ČR.
Finanční ztráty i pošramocená pověst
V rámci technik odhalení podvodu nejvíce fungují kontroly v rámci systému řízení rizik podvodů a interního auditu, a to až v polovině případů. Více než jednu čtvrtinu podvodů pak firma odhalí díky svým zaměstnancům, kteří je o podezření informují. V 5 % jde o nahlášení zločinu zvenčí.
České podniky zatím využívají moderní technologie k odhalování podvodů pouze ve 30 % případů, 14 % z nich pak teprve plánuje jejich zavedení. „Hlavní výzvou k odhalování podvodů je jeho dynamický vývoj. Podvodníci se přizpůsobují a stále zkoušejí překonávat nastavené kontroly. Důležitý je proto analytický přístup pro detekci podvodů. Budoucností této oblasti je určitě využití metod umělé inteligence, jako je strojové učení nebo zpracování přirozeného jazyka,“ říká Kateřina Halásek Dosedělová.
Téměř polovina společností ztratila v důsledku podvodného jednání více než 50 tisíc dolarů, což je asi milion korun. Podvod je však mnohem nákladnější než přímé finanční ztráty firmy. Zhruba čtvrtina společností utratila za samotné vyšetřování částku minimálně dvojnásobnou, než je výše ztracených aktiv.
Mimo finančních nákladů za prošetření podezření z podvodu je pak velký problém také v poškození pověsti dané společnosti a narušení pracovní morálky zaměstnanců.
Kyberkriminalita aneb falešné e-maily od ředitelů
Oproti roku 2016 počítačová kriminalita v tuzemsku klesla o 11 %, ve světě je však na svém vrcholu. Nejběžnějším útokem je phishing, kterým je napadeno až 41 % podniků, následuje vyděračský malware napadající 37 % firem. „V současnosti jsou časté například falešné e-maily od ředitelů společností s příkazem převést určitý finanční obnos na zadaný účet, což se stalo i jedné české firmě na Moravě,“ uvádí příklad Michal Čábela, vedoucí týmu kybernetické bezpečnosti PwC ČR.
Dodává, že největším nebezpečím pro firmu jsou sami zaměstnanci, kteří mohou například mylně důvěřovat informaci nějakého hackera, která mu byla podána e-mailem, SMS, a jednat podle sdělených instrukcí a způsobit škodu.
Celosvětový průzkum hospodářské kriminality se uskutečnil ve 123 zemích a shromáždil výsledky od více než sedmi tisíc organizací, z toho necelá stovka byly společnosti působící na českém trhu.
