Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí připravit podnikatel, který se rozhodne otevřít malou cukrárnu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zmapovala byrokracii spojenou s malým provozem.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tvárnice, překlady, krovy, latě, tašky, odpad, hřebíky, vruty. Vzpomenete si na vtipně dlouhý seznam věcí potřebných ke stavbě z filmu na Samotě u lesa? Podobně vypadá soupis nutných povolení na zahájení provozu cukrárny s malou výrobnou: Změna užívání, stanovisko odborů hygienické stanice, stanoviska hasičů, památkové péče, odboru životního prostředí, souhlas Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace.  

Chci otevřít cukrárnu

Co musí OSVČ vyřídit před zahájením provozu?

• Změna užívání na stavebním úřadě pro získání stavebního povolení
• Příprava projektové dokumentace pro stavební úřad (obsahuje desítky nutných náležitostí)
• Stanovisko hygienické stanice odboru výživy (chod provozu výroby a prodeje)
• Stanovisko hygienické stanice odboru práce (zázemí pro zaměstnance)
• Stanovisko hasičského záchranného sboru k projektu
• Stanovisko odboru památkové péče
• Stanovisko odboru životního prostředí
• Souhlas Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace
• Zdravotní průkaz
• Vypracování dokumentů HACCP (analýza nebezpečí a kritických kontrolních bodů pro výrobu a prodej potravin. produktů)
• Živnostenské oprávnění na živnostenském úřadě (živnost řemeslná Pekařství, cukrářství)
• Odborná způsobilost (doklad o  vzdělání nebo praxi) 
• Ohlášení provozovny na živnostenském úřadě
• Přihlášení k dani z příjmů, případně k DPH, k silniční dani 
• Autentizace a registrace k EET
• Registrace k platbě zdravotního pojištění
• Registrace k platbě sociálního pojištění

Jaké kontroly ze strany státu může OSVČ očekávat v běžném provozu?

• Státní hygienická stanice
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Státní veterinární správa
• Orgán ochrany veřejného zdraví
• Česká obchodní inspekce (6 typů kontrol)
• Živnostenský úřad (min 4 typy kontrol)
• Finanční úřad (min. 4 typy kontrol)
• Zdravotní pojišťovna
• Česká správa sociální zabezpečení
• Státní úřad inspekce práce (min. 2 typy kontrol)
• Česká inspekce životního prostředí
• Kontroly BOZP
• Kontroly požární ochrany
• Kontrola kolektivních správců autorských děl
• Kontrola likvidace odpadů (MŽP)
• Možné jsou ve specifických případech i kontroly od Úřadu pro technickou normalizaci, Policie, Českého telekomunikačního úřadu

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR potřebuje podnikatel získat kladné stanovisko, případně musí ohlásit svou činnost u 15 až 20 státních institucí. V běžném provozu pak může očekávat 20 až 30 typů kontrol od státních úřadů. 

„Množství nejrůznějších povinností daných zákony, které musejí malí podnikatelé plnit při zahájení své činnosti i později při provozu, je enormní. Byrokratická zátěž navíc neustále roste,“ říká Jaromír Dřízal, předseda svazu pekařů a cukrářů.  

Zvlášť negativně dopadá administrativní zátěž podle něj na malé, rodinné pekárny a cukrárny. „Místo aby se majitel věnoval své profesi v dílně a obchodu, polovinu pracovní doby stráví vyplňováním nejrůznějších formulářů, hlášení či výkazů. Nepřehlednost, složitost a nepředvídatelnost požadavků státu komplikuje podnikání malých výrobců potravin natolik, že je to prakticky likvidační,“ dodává Dřízal.

Jedna povinnost pro jedno ministerstvo

Asociace proto chystá návrh zjednodušení administrativy. „Návrh spočívá v tom, že jedno ministerstvo by požadovalo po jedné provozovně pouze jednu povinnost. Každý resort by musel všechna svoje stanoviska a povolení vyřídit v rámci jedné žádosti podnikatele, stejně tak by v rámci běžného provozu musely všechny organizace spadající pod jedno ministerstvo provést pouze jednu průběžnou kontrolu v roce. Malému podnikateli by se tak doba potřebná pro komunikaci se státem snížila o polovinu,“ říká Karel Havlíček, předseda asociace, který návrh přednesl už na Hospodářském výboru sněmovny. 

Geniální je podle Havlíčka americký model, kde veškerou dokumentaci ke stavebnímu povolení přebírá jeden úředník na obci či městě a ten zajišťuje vyjádření všech institucí spadajících pod město. 

Průzkumy o podnikání

• Průzkum agentury IPOS pro Sberbank zjistil, že 90 % malých a středních podnikatelů má chuť investovat do svého podnikání. Chtějí tak zvyšovat budoucí zisky a konkurenceschopnost. 
• Brzdí je však přílišná byrokracie, to uvedla více než polovina oslovených. Další brzdou je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
• Menší firmy a především živnostníci v naprosté většině investují do milionu korun. Peníze využívají hlavně na modernizaci (77 %), nákup nového majetku či zařízení firmy (64 %) a také k rozšiřování předmětu podnikání (40 %). 

• Průzkum soukromého podnikání společností Metro, kterého se zúčastnilo tisíc respondentů z České republiky, zjistil, že 28 % žen z České republiky by rádo začalo podnikat, avšak pouze 8 % věří, že se jim sny o podnikání podaří realizovat. 
• Jako hlavní důvody uvedly nedostatečnou finanční podporu (48 %) a ekonomickou situaci v zemi (40 %). 
• Téměř 60 % dotázaných vidí jako problém nedostatečnou podporu soukromého podnikání ze strany státu.
• „Ukazuje se, že ženy začínající s podnikáním často nemají dostatečné informace o možných rizicích spjatých s podnikáním a velmi často ani nevědí, kam se mají pro radu obrátit. Nedostatečná informovanost může v průběhu podnikání způsobit nemalé potíže,“ říká k tomu Romana Marková Volejníčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. 

„Nedávno jsem navštívil malou cukrářskou výrobnu ve Washingtonu, ve které pracovalo šest zaměstnanců. Požadavky tamních úřadů na tuto provozovnu byly na čtvrtině toho, co požadujeme u nás. Takový model se však u nás vůbec neodvažuji navrhnout,“ doplňuje Havlíček, podle něhož všichni vědí o tom, že situace je tristní, ale každý pouze hledá důvody, proč to není možné zjednodušit. 

Byl to stres, ale měla jsem štěstí

Je to zhruba rok, co si na Praze 4 otevřela cukrárnu Pannyruty Kateřina Antošová. Jak náročné bylo otevřít provozovnu pro ní? 

„Obrovskou výhodu jsem měla v tom, že prostor, který jsem si pronajala, už byl schválený jako gastro prostor. Tudíž to pro mě byla výrazně jednodušší cesta, protože stačilo udělat jen změnu užívání,“ vzpomíná podnikatelka. 

Ještě před tím, než prostor převzala, zjišťovala na hygieně na Praze 10, co všechno musí udělat proto, aby mohla mít otevřenou výrobu s posezením oddělenou pouze sklem. Nechtěla nic nechat náhodě. 

„Můj přítel je truhlář, tak nakreslil, jak bude prostor vypadat po změně a já jsem šla opět na hygienu, kde jsem byla celkem asi pětkrát, probrat, co je všechno potřeba,“ vypráví Kateřina. 

Protože se otevření provozovny obešlo bez  stavebních úprav, nebylo nutné schválení od stavebního úřadu. „Jen jsme museli dodělat určený počet umyvadel a dřezů, v tomhle je to neskutečné. Stejně tak je povinný velký počet lednic, protože určité potraviny musí být zvlášť. Schválení na hygieně mělo trvat maximálně 30 dní, ale měla jsem to schválené za pár dní,“ doplňuje podnikatelka. Za změnu užívání neplatila nic a úpravy, vybavení ji vyšlo zhruba na 450 tisíc korun. Ale velkou část vybavení prý už měla.

„Každý mě odrazoval od úřadu, hygieny, všichni mě pěkně vystrašili, ale evidentně jsem měla štěstí. Přesto to byl celkem stres, aby bylo všechno tak, jak si na hygieně představují. Člověk se však nesmí nechat jen tak odradit,“ dodává Kateřina Antošová.