Vystudoval jste agrobyznys na Mendelově Univerzitě, byla to jasná volba, abyste získal vzdělání v oboru a mohl se zapojit do rodinného podnikání? Nebo jste pošilhával i po jiné práci v jiném oboru?
Po gymnáziu jsem studoval současně dva obory – agrobyznys na Mendelově univerzitě a zároveň právo a právní vědu na Masarykově univerzitě. Vždy jsem byl podnikavý a zajímalo mě více oborů, právo jsem vnímal jako důležitý základ, protože se prolíná všemi oblastmi podnikání. Nakonec jsem se ale rozhodl práva po prvním ročníku opustit, abych se mohl plně věnovat zemědělství. Nebylo to z donucení, ale z vnitřního přesvědčení, že se chci naplno soustředit na jednu specializaci.
Mým snem bylo vybudovat z naší tehdy nenápadné farmy moderní, technologicky vyspělý podnik zaměřený na kvalitu a přímý prodej zákazníkům. Chtěl jsem, aby měla farma dobré jméno, stabilní cashflow a mohla se dál rozvíjet. Klíčové pro mě bylo také vytvořit prostor pro diverzifikaci v navazujících činnostech – ať už v oblasti zpracování masa, agroturistiky nebo technologií v precizním zemědělství.
Když si vzpomenete na začátky, kdy váš otec navázal na práci svých předků, to jste byl malý kluk. Nebál jste se, že budete muset tvrdě pracovat? Jak jste to vnímal?
Zemědělství není pro každého – člověk k tomu musí mít vztah, nebo si ho postupně vybudovat. Je to specifické a náročné odvětví, ale já jsem v něm vyrůstal. Rodiče mě nikdy do ničeho netlačili, ale jsou samozřejmě rádi, že jsem se rozhodl v jejich práci pokračovat.
V době mého dětství jsme ještě nechovali dobytek, věnovali jsme se pouze rostlinné výrobě. Největší zápřah tak přicházel od července do září – během sklizně a setí. V létě jsem místo výletů s kamarády často pomáhal na poli, učil se řídit techniku a poznával odpovědnost, kterou práce v zemědělství vyžaduje. Tady se totiž nečeká, až se člověku bude chtít – sklizeň ani počasí nepočkají. Tehdy nebyl velký prostor pro rozvoj, protože jsme byli plně závislí na tržních cenách plodin. Tvrdá práce mi ale nikdy nevadila. Potřebuji mít před sebou náročný cíl – ideálně takový, který se zdá nedostižný. A když se mi podaří dosáhnout byť jen části, posunout věci dopředu a vidím konkrétní výsledky, je to pro mě obrovská motivace jít dál.
Rodinná farma Škodovi hospodaří na Třebíčsku už několik generací. Můžete vaši historii přiblížit?
Naši předci hospodařili už před druhou světovou válkou na statku o výměře 30 hektarů. Po válce došlo ke kolektivizaci a rodinné hospodaření bylo nuceně ukončeno. Po roce 1989 si můj otec vzal do užívání rodinné pozemky a postupně si začal pronajímat další půdu od širší rodiny i přátel z okolí. Kromě rostlinné výroby jsme měli i prasata, ale jen do roku 2004. Po vysoké škole jsem v roce 2016 převzal vedení farmy a začal budovat živočišnou výrobu zaměřenou na chov masného skotu. Od té doby se farma intenzivně rozvíjí – zrekonstruovali jsme veškeré budovy a investovali do moderní techniky, abychom zdokonalili i rostlinnou výrobu.
Vítězslav Škoda (32)Vystudoval gymnázium v Moravském Krumlově a agrobyznys na Mendelově Univerzitě. Během studií strávil půl roku v německém Giessenu v rámci programu Erasmus. Vyrůstal na rodinné farmě, která se zabývala rostlinnou výrobou. Po studiích zahájil podnikání a celkový rozvoj Farmy Škodovi. V roce 2024 získal ocenění Společensky odpovědný zemědělec roku. Je ženatý, má rád cestování, vaření, objevování exotických destinací, lyžování a fotbal. |
Rok 2016 byl pro vás klíčový. Uzrávalo vaše rozhodnutí pustit se do chovu masného skotu dlouho, nebo jste ho nosil v hlavě delší dobu?
Myšlenku na rozšíření farmy o živočišnou výrobu jsem nosil v hlavě delší dobu. Primárním impulzem byla potřeba organické hmoty pro zlepšení půdy v rostlinné výrobě. Na farmě jsme ale tehdy neměli žádnou stáj pro skot ani techniku potřebnou pro živočišnou výrobu – začínalo se úplně od nuly. V očích rodičů to byl obrovský risk a popravdě, nikdo tehdy nevěřil, že dosáhneme toho, kde jsme dnes. To břemeno odpovědnosti jsem si nesl sám, ale měl jsem v hlavě přesnou představu, jak by to celé mělo fungovat a jaké kroky budou následovat. Věděl jsem, že to nebude jednoduché – investice byly velké, navíc jsem paralelně modernizoval techniku v rostlinné výrobě pro vyšší efektivitu. Bylo potřeba každodenní maximální výkonnosti a odhodlání, ale člověk si musí upřímně říct, jestli je ochotný to podstoupit. A já jsem byl.
Jakou strategii jste zvolil, abyste uspěl na trhu a farma vydělávala a prosperovala?
Mojí strategií bylo od začátku budovat silnou značku – jak mezi koncovými zákazníky, tak v prostředí gastronomie. Chtěl jsem, aby se naše maso dostalo do rukou těch nejlepších kuchařů v regionu, především v brněnských a dalších lokálních restauracích. Klíčová byla kvalita a perfektní služba – věděl jsem, že první rok bude rozhodující. Stačilo by pár negativních referencí a celý koncept by mohl ztratit důvěru. Proto jsem kladl extrémní důraz na to, aby všechny první zkušenosti zákazníků byly výhradně pozitivní.
Zároveň jsem chtěl, aby se značka Farma Škodovi stala i marketingovou hodnotou pro samotné restaurace – aby bylo výhodou uvádět, že vaří z našeho masa. Díky tomu jsme zvýšili hodnotu produktu nejen kvalitou, ale i obchodně – značka pomáhá růst i našim odběratelům. Nezbytnou součástí strategie byl také perfektně fungující rozvozový systém. Vybudovali jsme pravidelnou a spolehlivou logistiku s důrazem na minimalizaci nákladů.
A jak jste svůj podnikatelský záměr financoval?
Co se týče financování, kombinoval jsem vlastní prostředky s úvěrem a využil dotační podporu na pořízení techniky pro živočišnou výrobu. Všechno stálo na pečlivě připraveném podnikatelském záměru a každodenní důsledné práci. Dnes máme kompletní vertikálu – od nákupu telat, přes výkrm, až po zpracování a rozvoz masa zákazníkům. Současně jsme zmodernizovali techniku a zavedli principy precizního zemědělství.
Kolik býků dnes aktuálně na farmě chováte a s jakým počtem jste začínali?
Původní stav byl 150 kusů býků ročně. Díky nové stáji došlo k navýšení produkce na 300 kusů ročně.
Kde mohou lidé maso z vaší farmy aktuálně ochutnat?
Naše maso dodáváme prostřednictvím vlastního e-shopu a rozvážíme zákazníkům domů. Zásobujeme také restaurace v Brně, Třebíči a Jihlavě.
Když říkáte, že jste zavedli principy precizního zemědělství, co to obnáší? Můžete to přiblížit nám laikům?
Precizní zemědělství je moderní přístup založený na datech, která nám pomáhají lépe se rozhodovat při výživě a ochraně rostlin. V Agroscanu využíváme drony a další technologie ke sběru informací o stavu porostu a půdy během celého vegetačního období. Díky těmto datům víme, že každý pozemek není homogenní – a tedy ani rostliny na něm nerostou všude stejně.
Základem precizního zemědělství je cílená výživa rostlin podle jejich aktuálního stavu. Hnojíme jen tam, kde má rostlina reálný potenciál živiny využít. Stejně tak dokážeme lokalizovat výskyt plevelů a přípravky aplikovat pouze tam, kde je to nutné – ne plošně, jak je dnes v praxi běžné. Většina zemědělců totiž pracuje s plnými dávkami na celé pole, protože nemají k dispozici přesná data o tom, co se na poli skutečně děje. My těmto datům rozumíme a umíme je efektivně využít. Výsledkem je nejen úspora nákladů, ale také významné snížení dopadu na životní prostředí. Precizní zemědělství tedy není jen o moderní technice – je to cesta k udržitelnému, efektivnímu a odpovědnému hospodaření.
V zemědělství je v současnosti velkým tématem i udržitelnost. Jak konkrétně se v tomto směru proměňuje způsob, jakým hospodaříte?
Používáme moderní technologie, minimalizujeme zásahy do půdy, optimalizujeme dávky hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a tím snižujeme dopad na životní prostředí. Důležité je pro nás hospodaření s vodou, předcházení erozi a podpora zdravé půdy organickou hmotou z našeho chovu.
Udržitelnost popisujete v několika větách, za tím vším je ale věda, znalosti a velké úsilí. Jak vypadá váš běžný pracovní týden, kolik času dnes trávíte běžně v práci – nejspíš je to i o sobotách a nedělích?
Příroda si nevybírá, jestli je víkend nebo svátek. Když je potřeba něco udělat v optimálním termínu, například kvůli počasí nebo vývojové fázi rostlin, tak se pracuje i o víkendu.
Fyzicky trávím na farmě běžně osm až deset hodin denně. Díky dobře nastavenému systému práce, moderní technice, schopnému týmu a také pomoci mého táty, který se stará o každodenní operativu farmy, nejsem zahlcen běžným provozem. To mi umožňuje věnovat se řízení, strategii a rozvoji nových projektů.
Zemědělec je ale v práci vlastně pořád – ne vždy fyzicky, ale hlavou určitě. Přemýšlíte o počasí, výnosech, investicích, o dalším kroku. Proto je důležité pracovat efektivně, umět si nastavit priority a zároveň udržet balanc mezi pracovním a osobním životem. Jen tak se dá dlouhodobě budovat smysluplný a udržitelný podnik.
V loňském roce jste získal titul Společensky odpovědný zemědělec roku, co konkrétně porota nejvíce ve vašem případě ocenila?
Porota ocenila naši schopnost zavádět precizní zemědělství, snižovat dopady na životní prostředí a naši ochotu sdílet tyto znalosti dál prostřednictvím společnosti Agroscan.
I do farmaření aktuálně pronikají moderní technologie včetně umělé inteligence, jakou cestou jste se rozhodli jít?
Investujeme do moderních strojů a technologií. Abychom pro ně měli kvalitní data, založili jsme firmu Agroscan, která se zabývá monitoringem porostu pomocí multispektrálních kamer a datovou analytikou.
Můžete tuto technologii více přiblížit?
Agroscan vznikl jako nástroj pro potřeby naší farmy. Drony s multispektrálními kamerami nám pomáhají odhalit problémy v porostu dříve, než by to bylo možné vizuálně. Postupně jsme začali vyvíjet vlastní platformu Můj Agroscan, která propojuje agronomickou praxi s nejmodernějšími IT technologiemi a umělou inteligencí. Dnes je z toho vizionářský projekt, který může posunout české zemědělství na novou úroveň.
U této technologie používáte poznatky z vlastní praxe. Existuje nějaký impulz z historie, který vás nasměroval k tomu, abyste tuto technologii dokázal vyvinout?
Ano, chtěl jsem se věnovat doktorátu zaměřenému na práci s drony a monitoring porostů, ale tehdy na to nebyly podmínky. Když technologie pokročily, rozhodl jsem se tu myšlenku realizovat naplno.
Technologii nabízíte i ostatním zemědělcům, nevnímáte to tak, že vlastně pomáháte konkurenci?
Ne, naopak – když pomůžeme ostatním zemědělcům růst, zlepší se celé odvětví. To posouvá i nás samotné.
Farma Škodovi se prezentuje jako rodinná firma, můžete přiblížit, co mají jednotliví rodinní členové na starosti?
Na farmě pracujeme hlavně s tátou. Táta mi pomáhá s běžnou technickou agendou farmy a já mám na starosti zbytek – od řízení, plánování až po komunikaci a rozvoj.
Nevznikají mezi členy rodiny nějaké třecí plochy?
Občas ano, což je naprosto přirozené. Důležité ale je, že všichni máme společný cíl a táhneme za jeden provaz.
V Česku je v posledních letech velkým tématem inflace včetně zdražování zemědělských produktů. Jak to pociťujete vy?
Samozřejmě pociťujeme růst cen vstupů, energií a krmiv. Díky vlastní značce a stabilnímu okruhu zákazníků si ale můžeme ceny nastavit tak, abychom situaci zvládli.
Prozradíte, jaký máte zisk nebo obrat?
To bych nerad konkretizoval. Stačí, když řeknu, že firma prosperuje. Pro mě je důležité, že farma funguje stabilně, dává práci lidem a zákazníkům kvalitní produkt.
Kolika lidem dnes dáváte práci a je těžké je sehnat?
Dnes dáváme práci osmi lidem – především na farmě, v oblasti zpracování masa a logistiky. V rámci Agroscanu máme menší interní tým, ale hodně vývojových aktivit také outsourcujeme na externí specialisty, kteří se podílejí na vývoji softwaru. Najít spolehlivé a kvalifikované lidi není snadné – zvlášť v zemědělství, kde práce vyžaduje odpovědnost, fyzickou zdatnost a ochotu přizpůsobit se rytmu přírody. Snažíme se ale vytvářet pracovní prostředí, kde má práce smysl, kde si lidé navzájem důvěřují a kde vidí konkrétní výsledky. Kdo chce pracovat a má chuť se učit, má u nás vždy prostor.
Když se řeknou „peníze“, co pro vás znamenají?
Peníze vnímám jako prostředek, ne jako cíl. Umožňují mi rozvíjet farmu, investovat do nových projektů a zajišťovat stabilitu pro naši rodinu i tým. Důležitější je ale pro mě pocit, že to, co děláme, má smysl a přináší užitek druhým. Chci budovat dlouhodobou hodnotu, která přetrvá a bude mít smysl i pro budoucí generace. Ale to bez peněz jednoduše nejde.
Jaké máte s vašimi projekty plány do budoucna?
Pokud jde o Agroscan, čeká nás intenzivní rozvoj platformy Můj Agroscan. Věříme, že naše spojení agronomické praxe a moderních technologií pomůže digitalizovat zemědělství a nabídne českým farmářům nástroje, které posunou jejich hospodaření na novou úroveň. Máme spoustu inovativních nápadů, které chceme v průběhu roku realizovat. Na farmě pak chceme vytvořit centrum, kam lidé přijedou nejen nakoupit maso, ale taky se najíst. Plánujeme komentované prohlídky farmy a celkově posílení agroturistiky. Zároveň chceme rozšířit náš sortiment o hotová jídla a další produkty.
