Úterý 19. ledna 2021, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 19. ledna 2021 Doubravka

PROGNÓZA ANALYTIKŮ: Co čeká v roce 2021 naše peněženky a domácnosti

Exkluzivně
První vlnu pandemie zvládala česká ekonomika a české domácnosti s velkou houževnatostí. Teď už mnohým rodinám docházejí rezervy a stát se zadlužuje, aby pomohl firmám přežít a zaměstnavatelé nezačali propouštět. Jaký bude rok 2021? Na co se mají připravit české domácnosti a naše peněženky? Jak to vidí analytici Helena Horská a Petr Dufek.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nakolik pandemie zpomalila českou ekonomiku?
Petr Dufek: Pandemie ovlivnila vývoj české ekonomiky v roce 2020 naprosto zásadním způsobem. Rekordní propad hospodářství jde jednoznačně na vrub nabídkovému a poptávkovému šoku, který byl s celosvětovým rozšířením nákazy spojený. Mohlo to ovšem dopadnout ještě hůř. Těžké časy ukázaly, že české firmy jsou nejenom mistry v nanotechnologiích, ale také že dokážou v době krize rychle a úspěšně improvizovat. Rychlost, s jakou se obchodování přesunulo na internet nebo vůbec expanze e-commerce byla obdivuhodná i v evropském měřítku. Část podnikové sféry se nicméně musela zaměřit na cash flow a začala výrazně škrtat investice, aby se mohla vyhnout výraznějšímu propouštění. Přesto druhá a vlastně už i třetí vlna si vybere také tuto daň, protože asi nelze předpokládat, že odvětví hotelů, restaurací, cestovních kanceláří, letecké dopravy se brzy vrátí do dřívějších kolejí.

Fotogalerie

Helena Horská: Pandemie novým koronavirem zasáhla všechny. Bez výjimky. Ale na každého z nás měla jiný dopad. Někteří z nás přišli o část příjmů, někteří i o celý. Někteří živnostníci přišli o živnost nebo živoří, jiní naopak mají práce nad hlavu… Celková čísla tak skrývají velké rozdíly v dopadu COVID šoku. Ale i to, co odhalují, není radostné. „Vítězů“ je výrazně méně než „poražených“. Covid neskutečně krutě zasáhl českou ekonomiku a protikovidová opatření „brzda-plyn“ dokončila dílo zkázy. I když se nejpesimističtější odhady z jara varující před dvouciferným poklesem ekonomiky nepotvrdily, a to i navzdory druhé, ještě intenzivnější covidové vlny, propad české ekonomiky v roce 2020 bude činit pravděpodobně 6 až 7 %. Nejhlubší propad v novodobé historii samostatné ČR. Jen první vlna připravila ekonomiku o přidanou hodnotu za více než 230 miliard korun a druhá vlna nás pravděpodobně připraví o dalších 200 miliard. Oproti původní prognóze růstu ekonomiky z konce loňského roku, jsou ztráty za první vlnu přes 320 miliard a za druhou dalších 320 miliard! Dohromady za více než 600 miliard korun. To odpovídá více než 10 % celé ekonomiky. V tržbách živnostníků a podnikatelů jsou tyto ztráty několikanásobné. Navíc zde počítáme jen s přímými a jen s ekonomickými ztrátami. Ztráty na životech nelze ani s tímto porovnávat. Uvedená čísla navíc skrývají počty ukončených živností, krachů, insolvencí, ztrát příjmů, obživy, pracovního místa.

Velké propouštění se v roce 2020 nekonalo, nezaměstnanost vzrostla jen mírně. Mají se lidé v roce 2021 více bát, že přijdou o práci?
Petr Dufek:
Obávat se o práci je v časech recese přirozené. Na druhou stranu stále platí, že tu stále ještě jsou volná pracovní místa a řada nových navíc i vzniká. S tím, jak se ekonomika přesunuje na internet, vznikají místa v oblastech navázaných třeba na e-commerce. To je velký rozdíl oproti zkušenosti, kterou máme s dobou po pádu banky Lehman Brothers. Tehdy se masívně propouštělo a žádná volná místa v podstatě ani nebyla. Situace byla podstatně kritičtější.
Helena Horská: Nerada přináším špatné zprávy. Covid doposud připravil o pracovní místo něco přes 60 tisíc osob, celkem přišlo o práci přes 80 tisíc lidí. Není instituce, která by Česku nepředpovídala v příštím roce zvýšení nezaměstnanosti. Na druhou stranu nikdo ani já neočekáváme návrat počtu nezaměstnaných z dob poslední krize. Státní program podpory zaměstnanosti Antivirus drží při životě desetitisíce pracovních míst. Co se s nimi stane po skončení podpory, není jisté. Některá mohou přežít, jiná ne. Navíc další a další uzávěry ekonomiky jen stěžují situaci těm firmám, které se snaží „přežít“ a zajistit lidem práci. Nemají daleko od toho to vzdát. Proto se růstu nezaměstnanosti nevyhneme. Antivirus jen oddálil tento problém. Míra nezaměstnanosti postupně poroste i přes státní podporu a s jejím ukončením ten nárůst může být i přechodně skokový. Počet registrovaných nezaměstnaných může poskočit až o dvě třetiny (až 200 tisíc) a přiblížit se k hranici půl milionu. Přestože registrovaná míra nezaměstnanosti může překonat hranici 6 %, nepokoří úrovně z dob Globální finanční krize, konkrétně úrovně z roku 2012. Česko si tak pravděpodobně i dál udrží první místo v Evropě za nejnižší míru nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé i v těchto krušných dobách hlásí stále dostatek volných pracovních míst. Někteří paradoxně dál nemohou najít vhodné zaměstnance. Naděje, že v případě ztráty zaměstnání, se najde jiné, není malá. Může to být ale za cenu změny profese, oboru, dojíždění ale i degradace odbornosti. Posledního jmenovaného se obávám nejvíce. Stát by měl naopak v této situaci pomoci lidem, kteří nenajdou uplatnění ve své původní profesi, s rekvalifikací a se zvýšením odbornosti.

Je v roce 2021 reálné, aby lidem rostly mzdy a platy?
Petr Dufek: Ano, je to reálné, ale samozřejmě se to nebude týkat zdaleka všech. Na prvním místě bude stejně jako letos veřejný sektor, kde se tabulkově zvyšují platy bez ohledu na vývoj ekonomiky. V podnikatelském sektoru bude růst mezd výrazně utlumený. Brzdou bude jednak přetrvávající nejistota i nutnost se vyrovnat se šrámy, které utrpěly firmy v letošním roce. Svůj vliv bude mít nepochybně navýšení zaručených mezd, ale jinak nepředpokládám, že by zde existoval výraznější tlak na růst mezd. Udržení pracovních míst bude důležitější než požadavky na rychlý nárůst mezd.
Helena Horská: Vítejte v zemi s jednou z nejnižších sazeb z daně příjmu fyzických osob v EU! Nižší sazbu má jen Rumunsko a Bulharsko. Čisté mzdy porostou, ale zásluhou daňového balíčku, který bude draze vykoupen vyšším dnešním i budoucím veřejným dluhem. Zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby daně u příjmů do cca 140 tisíc na 15 % přinese zvýšení čisté mzdy pro 4,3 milionů zaměstnanců odhadem o téměř 8 % v průměru. Takový růst výrazně překoná i očekávaný růst inflace. Hrubá mzda ale moc neporoste. S růstem hrubé mzdy mohou s jistotou počítat jen zaměstnanci s nízkými příjmy, jejichž mzdy se odvíjí od minimální mzdy nebo zaručené mzdy. Ta z rozhodnutí vlády poroste o cca 4 %. Naopak lidé s vyššími příjmy by se raději na růst hrubých mezd vzhledem ke složité ekonomické situace mnohých firem raději spoléhat neměli. Obávám se, že na přijatý daňový balíček budeme vzpomínat ještě s hořkostí. Až další vládě dojde, že v rozpočtech bude každý rok chybět těch sto a více miliard a budou muset znovu daně zvyšovat. Pár let nám hrubé mzdy neporostou, nebo ne tak svižně, a pak se takto ochuzené ještě v budoucnu „dodaní“. Tato daňová rošáda nás bude ještě mrzet.

Teď se však hodně skloňuje, že je dobré, aby měli lidé na ruku víc peněz a mohli tak víc utrácet. Je zrušení superhrubé mzdy dobrým řešením?
Petr Dufek:
Zrušení superhrubé mzdy samo o sobě ponechá lidem v peněženkách celkově několik desítek miliard, avšak je otázkou, kolik se z těchto peněz skutečně vrátí do ekonomiky. Spotřebu by spíš podpořilo zvýšení slevy na poplatníka nebo zvýšení bonusů na děti. Utrácení lidí by možná podpořilo, kdyby lidé viděli světélko na konci současného covidového tunelu. Na počátku už třetí vlny je to nicméně velmi obtížné.
Helena Horská: Zrušení superhrubé mzdy není zlý nápad, jen přichází ve zlé době, kdy každá koruna je dobrá nejen v rozpočtech domácností ale i v rozpočtu státu. Každoroční stomiliardová „sekera“ ve veřejných rozpočtech nás všechny daňové poplatníky bude něco stát. Nebude zadarmo. Stát se nechystá o chybějící příjmy nesnížit výdaje, on si na ně půjčí! Stát si na výpadek příjmů musí vypůjčit. I když jsou zatím úroky z dluhu nízké, splácení veřejného dluhu už nás stojí vyšší desítky miliard a každý rok přibudou další desítky a brzy budeme ročně splácet stovky miliard. To je cena za zvýšení našich čistých mezd o zhruba 8 % v průměru. A víra, že nás tento dluh vystřelí na strmější dráhu růstu, je lichá. Každá koruna, o kterou státní pokladna přijde schválenou daňovou reformou, přidá této ekonomice maximálně 40 haléřů. Kde se ztratí zbytek? V úsporách a v dovozech zboží ze zahraničí. Lidé s vyššími příjmy dodatečný čistý příjem neutratí, nebo ne v této zemi, uspoří, zainvestují, nakoupí většinou zahraniční cenné papíry... A i ti lidé, kteří zvýšení příjmů opravdu potřebovali, sice utratí vše, co dostanou navíc, ale i v jejich případě, skončí část jejich útrat v dovozu, tedy mimo tuto ekonomiku. A přitom stačilo málo, jen nevymýšlet daňovou revoluci, snížit daně jen lidem s nízkými příjmy. Pak by každá koruna, která by skončila v peněženkách domácností, podpořila ekonomiku téměř 80 haléři. Nestalo se. Zadlužit se umí každý, ale jen někdo se z dluhů vyškrábe.

Zdá se, že se Češi snaží tvořit rezervy a peníze mít raději i ve slamníku, protože na běžných a spořicích účtech jsou úrokové sazby příliš nízké. Je to jen zdání, nebo skutečnost?
Petr Dufek:
Lidé si peníze ukládají především na běžných či spořicích účtech, kde je mohou mít okamžitě k dispozici. A tato preference mít peníze hned po ruce je tady vlastně dlouhodobě bez ohledu na úrokové sazby. Samozřejmě, že část lidí schraňuje peníze doma, avšak musí počítat s tím, že tam nemusí být úplně v bezpečí.
Helena Horská: Bohužel není to zdání. Lidé z obav o budoucnost, v přítomnosti značné nejistoty tvoří rezervy, pokud jen trochu mohou. Zároveň centrální banky, které určují cenu peněz, za situace, ve které se nacházíme, radikálně snižují základní úrokovou sazbu. A to i učinila Česká národní banka. Ta během velmi krátké doby snížila základní úrokovou sazbu z 2,25 na 0,25 %. Na první pohled paradoxně rostou finanční rezervy domácností včetně běžných vkladů u bank i při velmi nízkých úrokových sazbách. A nutno dodat, že za výrazným růstem vkladů u bank nestojí jen vytváření finančních rezerv z důvodů opatrnosti, ale také odložené splátky a odložené nákupy. Jen odložené splátky v době půlročního moratoria každý měsíc zvýšily vklady domácností a firem u bank o téměř 5 miliard korun.

Co by mohlo aktivně pracující přimět, aby začali víc investovat a lépe se zajistit na stáří?
Helena Horská:
Uvědomění si kruté reality. A tou je a bude výše státní měsíční penze, která bude pro většinu pracujících znamenat citelný propad příjmů při odchodu do důchodu. Tomuto lze ale předejít tím, že už na začátku pracovní kariéry bude každý z nás myslet i na stáří. Možnost si spočítat, kdykoliv nás napadne, teoretickou výši našeho starobního důchodu v závislosti na odpracované době a výši příjmu, by mnohým z nás otevřelo oči. Čím dříve taková „důchodová kalkulačka“ bude, tím pro nás všechny lépe.
Petr Dufek: Myslím si, že kdo může, na stáří spoří nebo dokonce se připravuje tím, že investuje. O stárnutí populace se mluví už velmi dlouho, takže si mladší generace uvědomují, že pro zajištění vlastního standardu potřebují i vlastní prostředky. Velké rezervy ještě vidím, pokud jde o částky, které si posíláme na penzijní spoření. Pro zajištění dostatečného „kapitálu“ na stáří je třeba spořit více nebo začít s menšími částkami mnohem dříve. Nejlépe v době, kdy nám stáří připadá ještě hodně vzdálené.

Co podle vás vede Čechy k tomu, že jsou raději konzervativními střadateli, kteří neradi riskují a mají rádi jistotu s nízkým výnosem?
Petr Dufek:
Vždy je těžké mluvit o takových charakteristikách plošně. Když se podíváme na strukturu úspor, tak jsme samozřejmě dlouhodobě konzervativní, protože většinu peněz máme na běžných či krátkodobých účtech. Na druhé straně je tu početná skupina investorů, kteří investují či spekulují na mezinárodních finančních trzích, nakupují drahé kovy nebo bitcoiny. A zapomenout nelze ani na výrazné investice do zahraničních akcií a dluhopisů, v nichž Češi ve východním regionu docela vynikají.
Helena Horská: Důležité je, že se lidé aspoň snaží spořit, odkládat nějaké prostředky stranou. To je základ. Je-li úspor víc, mohou se pak pustit do pravidelných investic i po menších částkách a nakonec pak přiměřeně zkusit i rizikovější investice. Že mnoho Čechů zatím zůstává jen u vkladů a spoření „pod slamník“ je dáno, podle mého názoru, malou zkušeností s kapitálovými trhy. Také příběhy o špatných zkušenostech s investicemi do rizikovějších aktiv, jakými jsou například rizikové korporátní dluhopisy, na popularitě a odvaze Čechů investovat nepřidají. Mohou být zatím i nenaplněná očekávaní z dob kupónové privatizace.

Letos se inflace pohybovala kolem tří procent, jakou inflaci predikujete pro rok 2021?
Petr Dufek: Předpokládám, že inflace bude v roce 2021 podstatně nižší. Ať už proto, že se zastavil růst cen energií a některé dokonce zlevňují, nebo proto, že polevil tlak na zdražování nájemného. Svoji roli sehraje i pomalejší růst poptávky, která prostor pro zdražení příliš nevytvoří. Na mzdovou inflaci bych také příliš nesázel. Z inflace navíc postupně „vyšumí“ efekt vyšších spotřebních daní. Myslím si, že inflace nakonec skončí výrazně pod dvěma procenty.
Helena Horská: V roce 2020 odhadujeme průměrnou míru inflace na 3,2 %, v roce 2021 pak o něco nižší pod úrovní 2,5 % v průměru. Schválený daňový balíček může zčásti podpořit spotřebu, přestože větší část dodatečných čistých příjmů se přeleje do úspor, a brzdit tak zpomalování inflace. Inflace tak zůstane i v následujících měsících nad 2 %, tj. nad středem inflačního cíle ČNB. Pokud by se znovu vracela ke 3 %, případně nad ně, očekávala bych reakci ČNB v podobně zvýšení úrokových sazeb. Zatím k tomu ale nevidím důvod.

Všichni důchodci dostali opět přidáno, s růstem inflace v roce 2020 se zvedá základní i procentní výměra všech penzí. Každý důchodce navíc v závěru roku 2020 dostal jednorázově pět tisíc. Jak vnímáte takové přidání?
Petr Dufek:
Je to politické rozhodnutí za zhruba 15 miliard korun. Mnohem podstatnější však je, zatímco populace stárne a rychle stárnout bude, jediná penzijní reforma byla před pěti lety zrušená a žádná další se už od té doby nezrodila. Promeškali jsme čas na vytvoření systému, který mají třeba ve Švédsku a který by vytvořil rezervní polštář pro budoucnost.
Helena Horská: Zvyšování starobních důchodu by mělo zohledňovat růst životních nákladů penzistů. Velmi nízké důchody by měly dokonce růst rychleji, aby zabránily propadu důchodců z nich žijících do chudoby. Růst důchodů by se ale neměl odvíjet od termínu voleb. Měl by podléhat chladné úvaze a zohledňovat jak možnosti státní kasy, tak měnící se životní náklady penzistů.

O důchodové reformě se ale začíná opět mluvit. Znamená to, že průběžný důchodový systém, kdy současná aktivní generace vydělává na důchody, již není dlouho udržitelný? Jak dlouho může trvat, než dojdou peníze na důchody?
Petr Dufek:
Náš stávající systém je udržitelný v podstatě navždy, jde jen o to, kolik z něj budoucí penzisté budou dostávat. Pokud se má udržet stávající poměr čisté penze a hrubé mzdy, bude nutné dosypávat stále větší objem daní do systému. Už nyní jsou penze největším výdajem rozpočtu, nicméně jejich podíl dál rychle poroste. A to už poměrně brzo, protože demografická situace se výrazně promění už v následujících dvou dekádách.
Helena Horská: Věřím, že pro naši společnost je neakceptovatelné, že by „nebylo na důchody“. Záleží ale jak vysoké důchody bude stát garantovat a vyplácet. Stávající důchodový systém je stále náročnější na zdroje – populace stárne, počet lidí v postproduktivním věku přibývá, zatímco mladých, produktivních ubývá. A v stávajícím systému ti produktivní musí zajistit dostatek zdrojů pro výplatu starobních důchodů. Pokud neupravíme stávající systém, nedostaneme do systému více zdrojů, nenamotivujeme občany k úsporám na stáří, spolyká důchodový systém už za 20 let více než třetinu veřejných výdajů ročně. To by znamenalo, že zdravotnictví, školství atd. by muselo uskrovnit nebo by se musely najít nové zdroje v podobě vyšších daní, či kombinace obojího.

V roce 2020 jsme kvůli pandemii pociťovali, jak je důležité zdraví. Pro domácnosti je ale důležité mít i zdravý rodinný rozpočet. Máme vlastní recept či návod, jak si udržet zdravou finanční kondici?
Petr Dufek:
Nemám v rukávu nic objevného. Takže tradiční recept, a sice myslet na to, že je třeba mít nějakou rezervu do budoucna. Nikdy nevíme, kdy přijdeme o práci nebo třeba neonemocníme. Takže pokud to jde, nežít finančně na doraz. Samozřejmě chápu, že to je pro část populace rada mimo realitu. Už třeba proto je vhodné zvýšit slevu na daňového poplatníka nebo bonus na dítě, protože byly nastaveny kdysi za úplně jiných podmínek i cen.
Helena Horská: Nezapomínat za „zadní vrátka“. Mít připravenou „únikovou“ variantu pro případ, že něco nevyjde nebo nás postihne nečekaný finanční výdaj či přijdeme bohužel i na nějakou dobu o příjem. Je dobré mít pod kontrolou i malé drobné výdaje, které v součtu dají často nemalou sumičku. Moderní aplikace mobilního či internetového bankovnictví nám teď velmi zjednodušují sledování a kontrolu malých i drobných výdajů. Doporučuji to vyzkoušet a sledovat. Možná vás výsledek překvapí a něco se i dovíte o svých spotřebních návycích.

Velké naděje jsou teď vkládány do vakcíny, která nám pomůže vrátit se do pracovního života a odvrátí uzavírání ekonomiky. Nakolik jsou takové naděje reálné?
Petr Dufek:
Nevím. Netroufám si říct, jak dopadne třetí vlna pandemie, protože o tom vlastně rozhoduje každý z nás. Rostoucí počty nakažených jsou výsledkem našeho chování, respektive ochoty se sociálně distancovat a tím chránit sebe i naše blízké. Zákazy to mohou usměrnit jen do určité míry, vše ostatní je na nás. A podobné to bude i s úspěchem očkování. Nevím, jaká bude ochota nechat se očkovat nebo jak rychle zvládne očkování uřídit ministerstvo zdravotnictví apod. Je před námi hodně neznámých i rizik, takže cokoliv v tomto směru něco odhadovat je už za hranicí spekulací. Takže odpověď nevím je snad jediná možná.
Helena Horská: Vakcína nový typ koronaviru jen tak nevymýtí, ale po proočkování populace nám pomůže jeho šíření dostat pod kontrolu. Kontrola nad šířením také znamená i konec zavírání/otvírání ekonomiky. Zatím se bohužel neví, na jak dlouho nás vakcína ochrání a po jak dlouhé době bude třeba se přeočkovat. V každém případě vakcína je na světě a nyní je třeba co nejrychleji jí proočkovat kritickou část populace.

Co když ovšem mnozí lidé nebudou na vakcínu slyšet a pandemie neustoupí. Jaký to může mít dopad na českou ekonomiku a naše rodinné rozpočty?
Helena Horská:
Co nový koronavirus dokáže, už víme. Dokáže ochromit celou společnost, bere lidem životy a obživu. Šíří se zákeřným způsobem. Netuše můžeme nakazit kohokoli ze svých blízkých, ze svého okolí. Pro mě je očkování vyjádřením odpovědnosti k sobě a ke svému okolí. Akt vlastní odpovědnosti a ohleduplnosti vůči ostatním. Kdyby se nám nepodařilo proočkovat kritickou masu populace, považovala bych to za selhání státu, které bychom všichni pocítili na vlastní kůži. Uzavírání/otvírání ekonomiky by nás připravilo o stávající životní úroveň a vrhlo by nás zpět o několik desítek let na úroveň méně vyspělých zemí. Pravděpodobně bychom přišli o svobodu pohybu – okolní státy by pravděpodobně zavedly „covid pas“ z důvodu ochrany svých obyvatel povinné očkování jako „vstupenku“ na jejich území. To je scénář, o kterém nechci ani příliš uvažovat.
Petr Dufek: Je asi nepředstavitelné, kdybychom si měli každé tři měsíce zopakovat nějakou koronavlnu. Už prožíváme třetí a vidíme, jak to dopadá na lidi i na firmy. Musíme se existenci viru přizpůsobit a pokud možno mu předcházet. Jinak budeme muset odepsat některá celá odvětví, a tedy i počítat s nezaměstnaností a stagnací životní úrovně. Věřím, že většina z nás si přeje, abychom se vrátili ve zdraví co nejdříve do normálu. A to je vlastně to hlavní, co si letos přát.

Autor:

Daňové přiznání za rok 2020

Interaktivní daňové formuláře vám usnadní práci, protože umí vypočítat daně za vás. Termín pro odevzdání formuláře a úhradu daně za rok 2020 připadá na 1. dubna 2021.

  • Nejčtenější

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Dovolená je už spravedlivější. Začaly platit novinky zákoníku práce

Jedno místo pro více zaměstnanců, placené volno pro táborníky a dovolená bez zkratek. Od ledna 2021 začaly platit i...

Zaručená mzda vzrostla, některé profese musí mít nejméně 30 400 korun

Minimální mzda v roce 2021 vzrostla na 15 200 korun, oproti loňskému roku se tak zvedla o 600 korun. Za tuto minimální...

Kvíz: Sníte o skvělém platu a profesní kariéře? Otestujte se, na co máte

Co někoho v jeho kariéře činí šťastným, vás nemusí vůbec těšit. Stanovte si své priority na základě toho, co umíte...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Daňové přiznání za rok 2020: využijte chytré interaktivní formuláře

Výdělky mnohých daňových poplatníků v roce 2020 výrazně poklesly, nicméně jako každý rok je třeba podat daňové...

Jednoduchý trik. Vědci našli nejlepší způsob, jak si získat přátelství kočky

Premium Majitelé koček dobře vědí, jak je s nimi někdy těžké pořízení. Umí dělat naschvály, jsou tvrdohlavé nebo nás prostě...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

  • Další z rubriky

Dovolená je už spravedlivější. Začaly platit novinky zákoníku práce

Jedno místo pro více zaměstnanců, placené volno pro táborníky a dovolená bez zkratek. Od ledna 2021 začaly platit i...

PROGNÓZA ANALYTIKŮ: Co čeká v roce 2021 naše peněženky a domácnosti

Exkluzivně První vlnu pandemie zvládala česká ekonomika a české domácnosti s velkou houževnatostí. Teď už mnohým rodinám docházejí...

ZMAPOVÁNO: O jakém povolání mladí sní a proč se jejich sny nenaplní

Premium Učitel, novinář a právník. O těchto třech profesích jako o svých budoucích povoláních přemýšlejí čeští školáci...

Zaručená mzda vzrostla, některé profese musí mít nejméně 30 400 korun

Minimální mzda v roce 2021 vzrostla na 15 200 korun, oproti loňskému roku se tak zvedla o 600 korun. Za tuto minimální...

Advantage Consulting, s.r.o.
SPRÁVA DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 30 000 - 45 000 Kč

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Jednoduchý trik. Vědci našli nejlepší způsob, jak si získat přátelství kočky

Premium Majitelé koček dobře vědí, jak je s nimi někdy těžké pořízení. Umí dělat naschvály, jsou tvrdohlavé nebo nás prostě...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...